Index chemické výroby se v prvním pololetí roku 2010 oproti roku 2009 zvýšil o 119 %, u pryžových a plastových výrobků se jednalo o 120,7 %. Podíváme-li se blíže na stav výroby podle nejvýznamnějších druhů výrobků uvidíme, že výroba laků a barev je na úrovni 125,6 %, u výrobků z plastů na 119,7 %, u výrobků z pryže na 125,9 %.

Výroba chemických vláken byla na úrovni 127,2 %, tedy 58,9 tisíc tun. Nárůst je způsoben zvýšením výroby syntetických vláken o 32,6 %. Za toto pololetí jich bylo vyrobeno 42,6 tisíc tun. V oblasti produkce těchto vláken je významný nárůst nylonových vláken na 18,9 tisíc tun (165,8 %), nárůst u textilních nití byl 2,2 krát více, u technické příze 2,9 krát více, u kabelové příze o 18,9 % více a u staplového vlákna o 45 % více. V oblasti závodů v tomto sektoru byla v květnu zastavena výroba v Saratovském ZAO SNV a to z důvodů oprav a údržby závodu. V červnu pak jeho vedení, z důvodu nerentability, rozhodlo o zastavení další výroby akrylových vláken. V Serpuchovském ZAO Sertov výroba acetátových vláken pro cigaretová vlákna stoupla o 4,5 % na 1,6 tisíc tun.

Výroba primárních forem polymerů ethylenu byla 801 tisíc tun (117,9 %). V této oblasti zde stabilně pracuje několik závodů jako OOO Stavrolen (171,4 %), OAO Salavatněftěorgsintez (101,3 %), OAO Angarskij závod polymerov (141,5 %), nebo OAO Kazanorgsintez (111,7 %).

V oblasti polymerů propylenu a jiných acetátů bylo vyrobeno 325,9 tisíc tun (82,9 %). Na snížení měla vliv generální oprava Moskevské OOO NPP Něftěchimija.

Výroba polymerů vinylchloridu byla 315,3 tisíc tun (116,2 %). Ze závodů v tomto sektoru mohu jmenovat OAO Sajanskchimplast (118,4 %), OAO Sibur-Něftěchim (113 %), nebo  OAO Kaustik (117,1 %).

Výroba polymerů styrenu v tomto pololetí činila 146,7 tisíc tun (113,4 %). Mezi závody, které tento pozitivní výsledek ovlivnily, patří například OAO Niženěkamskněftěchim (112,5 %), OAO Salavatněftěorgsintěz (113,2 %), OAO Angarskij závod polimerov (100,4 %), nebo také OAO Plastik.

V oblasti minerálních hnojiv bylo vyrobeno 128,8 %.  Dodávky hnojiv domácím zemědělským výrobcům byl 1,5 milionu tun, což je přibližná úroveň loňského roku. Platební schopnost zemědělců zaměřená na chemické výrobky se však v tomto roce  snížila. V roce 2009 se totiž téměř dvakrát snížila dotační částka, která je ve federální rozpočtu určena na nákup chemických prostředků domácí výroby.

Průměrný počet zaměstnanců v chemickém průmyslu byl v období leden-květen 428 200, tedy 96,1 % ve rovnání s rokem 2009. Průměrný plat v chemickém průmyslu vzrostl oproti loňskému roku o 14,5 % a v tomto období průměrně činil 21.756,3 RU (průměrný plat v Ruské federaci byl 19.812,2 RU).

Export chemických výrobků se v prvním pololetí 2010 zvýšil výrazněji než import. Vývoz chemikálií činil 10 miliard USD. Jedná se poměrně bouřlivý rozvoj, neboť je to o 53 % více oproti roku 2009. Import se také podstatně zvýšil, jednalo se o nárůst 39 %, finálně se jednalo o dovoz v hodnotě 8 miliard USD. Saldo zahraničního obchodu se v této průmyslové oblasti zvýšilo z loňských +0,8 miliardy USD na letošních +2 miliard USD za první polovinu roku 2010. V struktuře vývozu vedou minerální hnojiva, dále pak plasty a syntetické pryskyřice, plastické hmoty, amoniak, automobilové pneumatiky, kaprolaktam.

Struktura ruského exportu ukazuje pokračující tendence vyvážet zejména komodity a produkty určené k dalšímu zpracování. Pochopitelně jsou snahy převést výrobu i na náročnější, finální produkty. To se spojuje s příležitostmi v oblasti dodávek zařízení pro rozvíjjející se závody.

Oblast dovozu pak tvoří poměrně velký okruh výrobků. Zejména se však jedná o produkty s vyšší přidanou hodnotou. Jsou to například výrobky z plastu (dodávky zařízení na výrobu výrobků z plastu budou také poměrně perspektivním zbožím), barvy a laky, chemické přípravky pro domácnost, plasty a syntetické pryskyřice a v neposlední řadě i chemická vlákna.

Je celá řada možností, které lze v oblasti chemického průmyslu v Ruské federaci využít. Jedná se o dodávky zařízení, investice a rovněž také o možnosti obchodu s chemikáliemi. V každém případě je však podstatné se na působení na Ruském trhu kvalitně připravit a zvolit vhodnou strategii, která může vést k cíli.

Zdroje: Rosstatt, Minprom

Povolení k pobytu budou tito odborníci moci jednorázově získat až na období 5 let a to podle délky smlouvy uzavřené se zaměstnavatelem. Na stejné období budou mít vízum i členi jejich rodin.

Zřejmě největší plánovanou novinkou je, že zaměstnavatelé těchto expertů již v budoucnu nebudou, jako dosud, omezováni stanovenými kvótami, které regulovaly počty zahraničních pracovníků. Bude tedy zrušena povinnost získat nejprve povolení na tyto zahraniční zaměstnance.

Pravidlo, týkající se kvót, bude také stále více rozšiřováno na různé vedoucí pracovníky. Kvóty nebudou platit pro generální ředitele akciových společností a jiných řídících funkcí, jako je například předseda představenstva a jeho zástupce, ředitel pobočky, závodu, oddělení a rovněž pro některé další vedoucí funkce. Tato novinka bude zajímavá i pro české investory z hlediska dostatečného zastoupení jejich zájmů, například v zakládaných společnostech, prostřednictvím českého managementu v Rusku.

Kritéria, která vymezují pracovníka, který patří do kategorie vysoce kvalifikovaných expertů, jsou stanovena následujícím způsobem. V první řadě se jedná o poměrně špatně vymezitelné fráze jako například občan s pracovními zkušenostmi a návyky v určitém konkrétním oboru. Nezaměnitelná je však přesně definovaná sumu příjmů, od které je pracovník považován za vysoce kvalifikovaného experta. Tato částka je předběžně stanovena v minimální výši dvou milionů rublů ročně. V budoucnu se očekává snižování této částky.

Příjmy těchto expertů pochopitelně také podléhají zdanění, které bude na stejné úrovni jako u ruských občanů. Jedná se tedy o sazbu ve výši 13 %.

Podle výzkumů HSBC, dosahují odměny zahraničních expertů pracujících v Ruské federaci nejvyšší světové úrovně. Příjmy přibližně 30 % z nich ročně převyšují částku 250 000 USD.

foto: Dweinberger

Inovace.

Mimo obvyklých tvrzení, týkajících se nezbytnosti inovací, přechodu na znalostní ekonomiku a myšlenky nejen zastavit odliv vzdělaných pracovníků do zahraničí, ale dokonce vytvořit takové podmínky, které by do Ruska přitahovaly „mozky“ z celého světa, byl vyhlášen i zcela konkrétní projekt ruského „Silikonového údolí“ u Moskvy – projekt „Skolkovo“.

Projekt výstavby tohoto vědeckého městečka je prý již hotov, stavitelé se mají objevit téměř každým dnem a řada investorů již objasňuje, jaké výzkumy by podle jejich názoru byly vhodné pro úspěšnost projektu. Alespoň tak zní optimistické vize. Někteří účastníci se však vyjadřovali opatrněji „jestli jsme se do toho již navezli, tak budeme muset udělat i nemožné, aby se ta „pohádka“ uskutečnila – ale to je přesně náš styl – dlouho brzdit a pak za krátkou dobu udělat průnik“.

Jaká jsou ale dosavadní prohlášení týkající se tohoto vědeckého městečka. První zmínka o projektu byla ruským prezidentem prezentována před třemi měsíci. V současné době je již, podle slov organizační skupiny, stavební plán hotov. Cena městečka bude podle předběžných odhadů 120 miliard rublů. Prvních 15 miliard bude státem uvolněno již v příštím roce. Stavba je rozdělena do pěti fází, přičemž předání první z nich se plánuje na následující rok. Kompletně má být projekt završen v roce 2015.

Městečko by měly tvořit administrativní budovy, laboratořemi a v neposlední řadě i bytová výstavba, která nebude na prodej. Důvodem je obava, aby se projekt nakonec nezměnil pouze v luxusní obytnou čtvrť. Předběžně se předpokládá, že zde bude pracovat 15 tisíc lidí.

O účast v projektu projevila zájem celá řada mezinárodních společností jako například Nokia, Siemens, Cisco a další. Zahraniční zájemce o účast v rámci projektu koordinuje Craig Barrett, bývalý předseda představenstva společnosti Intel. Z ruských společností, které se projektu chtějí účastnit, můžeme jmenovat například Severstaľ, která se chystá vložit přibližně 30 milionů $ do centra pro výzkum nových druhů oceli.

Kontrakty.

Celkově suma nových kontraktů uzavřených v rámci Petrohradského ekonomického fóra převýšila částku 5 miliard €. Mezi největší kontrakty uzavřené v rámci fóra patří.

Dohoda Gazpromu a Siemens, která se týká projektu zkapalněného plynu. Siemens plánuje výzkum v rámci Štokmanovského naleziště.

Gazprom a Sovkomflot se dohodli o transportu zkapalněného plynu. Projekt předpokládá i stavbu nových lodí.

V rámci projektu „Severnyj potok“ se Gazprom dohodl na spolupráci se společností Gaz de France (GDF), která získala podíl 9 % na projektu.

Na projektu „Južnyj potok“ se Gazprom dohodl na spolupráci se společností Electricite de France (EdF), která bude mít na projektu podíl 10 %.

Společnost Danone pohltila ruskou mlékárenskou společnost Junimilk.

Rostechnologie získaly 12 % akcií společnosti KamAZ a německá společnost Daimler a European Bank for Reconstruction and Development zvýšili svůj podíl akcií o 15 %.

Smlouva francouzské společnosti Alstom, ruské ZAO Transmašcholding (TMX) a Kazachstanskie železnye dorogi o vytvoření společné výroby lokomotiv pro osobní i nákladní dopravu. Závod by se měl nacházet v Kazachstáně.

A na závěr seznamu, kontrakt mezi Federální kosmickou agenturou (Roskosmos) a francouzskou společností Arianespace týkající se odpalování raket typu „Sojuz –ST“ ve Francouzské Guyaně.

Částečné uvolnění strategicky důležitých oblastí?

Z hlediska investicí je zajímavou zprávou, že se v nejbližší době očekává určité uvolnění seznamu tzv. strategicky vážných podniků. Jinak řečeno, jedná se o zmenšení tohoto soupisu. Uvolnění se má týkat palivového a energetického sektoru, finančního sektoru a některých částí strojírenského sektoru. Tuto změnu můžeme zřejmě přisuzovat následkům krize. Příčina velmi pravděpodobně tkví v nedostatečném zabezpečení financování důležitých odvětví ruského průmyslu.

Některá nepříliš optimistická témata, kterým se v rámci ekonomického fóra nedostalo příliš prostoru.

Navzdory optimistickému tónu Petrohradského ekonomického fóra se objevilo několik názorů na ekonomický rozvoj země, které je nezbytné brát v úvahu. HDP na rok 2010 bude pravděpodobně o 21 % méně, než se plánovalo v období před krizí. Na další rok se očekává rozdíl přibližně o 24 %. Jak zdůrazňuje redaktor oddělení ekonomiky časopisu „The New Times“ Dmitrij Dokučejev, jedná se téměř o čtvrtinu méně než před dvěma lety. Od toho se dají očekávat i rozpočtové škrty a dopady na sociální sféru a rovněž i na deklarované inovační plány země. Kromě toho, pokračuje Dmitrij Dokučajev, v penzijním systému je v současné době obrovská „díra“, kterou bude nezbytné „zalepit“ z rozpočtu. Vzhledem k demografickým procesům by v roce 2035 bylo možné očekávat stejný poměr pracujících a penzistů. K řešení ekonomických otázek souvisejících se situací ale zatím nejsou navrženy žádné „recepty“. Tyto otázky v rámci fóra nakonec zmiňoval v podstatě pouze ministr financí Alexej Kudrin, který je již tradičně proslulý přinášením pesimistických prognóz. Je to však zcela pochopitelné, inovační plány zní daleko optimističtěji a mnohem lépe se poslouchají.

Nové příležitosti pro české společnosti.

Je zřejmé, že Rusko je odhodláno intenzivně pokračovat v inovačních aktivitách, modernizaci státu a výroby. Tento směr, stejně tak jako případné uvolnění tzv. strategických sektorů ruské ekonomiky, umožňuje řadu investičních a exportních příležitostí i pro české společnosti. Je pouze otázkou, nakolik těchto možností Česká republika a české společnosti dokáží využít. V případě dalšího efektivního rozvoje státní proexportní strategie, by české firmy na tomto perspektivním trhu mohly dosahovat daleko významnějších výsledků, které by se pochopitelně projevily i na naší domácí hospodářské situaci.

Foto: Viktor Radziun, Bílé noci v Petrohradě.

V druhé polovině dubna se index cen bytů a jiných nemovitostí určených k bydlení v průběhu týdne zvedl o 0,5-1 %. V druhé polovině května se však zastavil téměř na místě. Nárůst, který je v níže uvedených tabulkách viditelný, můžeme v podstatě přičítat druhé polovině dubna.

Podle dynamičtějšího týdenního indexu byl květnový nárůst 0,8 % z 4.394$ na 4.394$. To je třikrát méně než v dubnu. Na konci května se i tento minimální růst zastavil úplně.

Na rozdíl od března a dubna, investice do nemovitostí přestaly proudit do levnějších typů bytů (panelové a blokové domy, jednopokojové byty), ale přesměrovaly se na dražší byty elitního bydlení, což někteří analytici považují za signál stabilizujícího se trhu s nemovitostmi.

Přírůstek v oblasti elitních nemovitostí byl v Moskvě zaznamenán zejména v  Centrálním okruhu, Jihozápadním okruhu a Západním okruhu. V této kategorii se činnost téměř vyhnula oblastem za MCHAT, Jihovýchodnímu okruhu a Jižnímu okruhu.

Při pohledu na jednotlivé rajóny vidíme, že ceny narostly zejména v rajónech Akademičeskaja, Kropotkinskaja, Park kultury, Čistye prudy, Turgenevskaja, Krasnye vorota, Komsomolskaja, Sretenskij budvar, Poležaevskaja, Begovaja, Dinamo, Baumanskaja, Vodnyj stadion, Rečnoj vokzal. Minimální nárůst se týkal rajónů Kitaj-gorod, Semenovskaja, Elektrozavodskaja, Partizanskaja,  Izmajlovskij park, Vojkovskaja, Donskoj, Zelenograd, Šukinskaja, Tušinskaja.

Zdroje: IRN

Foto: maistora

Nákladní doprava činila v dubnu letošního roku, v poměru k dubnu loňského roku, 114,8 %. V období leden-duben 2010 nákladní doprava tvořila 112,4% (v poměru k období leden-duben 2009). Železniční doprava v tomto období činila 114,5 % (opět v poměru k předcházejícímu roku). Množství přepravovaného nákladu železné rudy a manganu prostřednictvím železniční sítě v březnu letošního roku se rovná 100,6 % (poměr k březnu roku 2009). U barevných kovů se jednalo o 97,8 %, u železných kovů o 100,3 %, u železného šrotu o 121 %, u koksu o 98,4 %, u chemických a minerálních hnojiv o 93,7 %, u nákladů dřeva o 100,5 %.

V období leden-březen 2010 byl ruský zahraniční obchod na úrovni 132,7 miliard dolarů. Letošní nárůst byl způsoben jednak množstvím exportovaného zboží, ale rovněž růstem průměrných cen zboží určeného k exportu. Index průměrné ceny zboží určeného k vývozu činil 119,5 %, index množství exportovaného zboží 120,4 %. Import tvořil 40,8 miliard dolarů. Jedná o nárůst o 21,6 % (ve srovnání s obdobím leden-březen 2009). Index množství importovaného zboží činil 112,9  %. Index průměrné ceny importovaného zboží činil 103,1 % (poměr k období leden-březen 2009)

Podíl ztrátových podniků ve zpracovatelském průmyslu byl 41,6 %. Ztráty činily 68,5 miliard rublů. Výše závazků po lhůtě splatnosti byla koncem března 2010 na úrovni 965 miliard rublů. Ve srovnání s únorem 2010 je to 100,4 %. Ve zpracovatelském průmyslu se jednalo o 290,5 miliard rublů (101,2 %).

Výše nedoplatků mezd k 1. 5. 2010 činila 3240 mil. rublů. Ve srovnání k 1. 4. 2010 se tato částka snížila o 18,3 %. Ve zpracovatelském průmyslu byla výše nedoplatků mezd 1722 mil.rublů.

Obrat maloobchodu byl v období leden-březen 4880,8 miliard rublů. V poměru ke stejnému období v loňském roce se jedná o 102 %. Budeme-li srovnávat pouze březen, pak se v roce 2010 jednalo o 1273,2 %. V poměru k roku 2009 se jedná o 100,4 %.

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu RF, Rosstat, Federální celní služba RF

Foto: Musatych

První zásadou, kterou se ruští podnikatelé řídí, je nepřitahovat pozornost státu ani veřejnosti. Čím méně popularity, tím lépe. Čím méně o vás kdokoli ví, tím méně hrozeb existuje. I ze strany státních úřadů i ze strany jiných lidí, kteří se vás mohou pokusit připravit o majetek. Podnikatelé se setkávají s korupcí a rovněž se obávají „nájezdů“ ze strany státních orgánů. Za více korupční prostředí jsou považovány spíše regiony federace než samotné centrum.

Jistá nestabilita a obavy ze zmiňovaných „nájezdů“ vede podnikatele k tomu, že své peníze převádějí do zahraničí. 84% podnikatelů, se kterými provedla výzkum společnost UBS a Campden Research svůj kapitál chrání právě v zahraničí. Mezi nejpopulárnější oblasti patří Kypr, Švýcarsko nebo Panenské ostrovy. Podnikatelé si Offshore země nevybírají z důvodů daňové optimalizace, ale pouze si chtějí pojistit své finance ve stabilním prostředí. Vzhledem k možnostem jejich podnikání v Rusku tyto daňové výhody nehrají příliš velkou roli.

Do zahraničí jsou rovněž posílány děti těchto podnikatelů a to na studium. Nástupci zde získávají kvalitní vzdělání, které jim v dalším životě umožní uplatnění i bez ohledu na kapitál rodičů. Nová generace se rovněž více orientuje ve financích a získává evropské hodnoty. Je tudíž možné očekávat další proud kapitálu do Evropy, co nejdále od ruské byrokracie. Na druhou stranu je zde také patrná snaha, aby děti v zahraničí neztratily svoji ruskou identitu. Podle výzkumu společnosti UBS a Campden Research třetina velkých podnikatelů doufá, že jejich děti budou pokračovat v jejich podnikání, nicméně na tom však netrvají. Z tohoto důvodu jeden z nich uvádí „nechci svým dětem předávat veškeré těžkosti a nejistotu, která provází vedení velkého businessu v Rusku“ a druhý dodává „abyste v této zemi zbohatli nemusíte být podnikatelem, musíte se prostě točit v těch správných kruzích: peníze dnes vydělávají byrokraté“.

Jakým způsobem vedou Rusové svůj business a co s ním plánují v nejbližších pěti letech? Zjednodušeně řečeno se prostě sériově vytvářejí společnosti, jedna za druhou. 23 z 25 respondentů uvedlo, že za dobrou cenu jsou okamžitě ochotni prodat svůj business. Přibližně polovina z nich by se však přikláněla k prodeji svého podnikání spíše v nejbližších 2-4 letech. Nejedná se tedy o rodinné podnikání, jako se s ním můžeme často setkat v Evropě.

Bohatí podnikatelé ani často předávat své podnikání nechtějí. Nejsou si totiž mimo jiné jisti, zdali jejich nástupci budou schopni podnikat stejně úspěšně jako oni a to obzvláště v období nestability. Rodiče se, podle prováděného výzkumu také příliš nezamýšlí nad předáváním kapitálu svým dětem. Vysvětlováno je to určitou „lehkomyslností“ a také věkem následníků. 80% dětí těchto podnikatelů zatím získává vzdělání, které jim zajistí kvalitní budoucnost bez ohledu na to, jestli se budou zabývat rodinným businessem, nebo pouze ovládat rodinný kapitál.

Rodiny většiny těchto podnikatelů se nepodílí na jejich činnosti. V 72 % případech členové rodiny nemají podíl na podnikání a ani zatím nemají perspektivu tento podíl získat. Pouze zbývajících 28 % podnikatelů nerozděluje svůj obchodní a osobní kapitál.

V Rusku se z historických důvodů vytvořila silná nedůvěra v budoucnost. Nepředvídatelnost se projevuje nejistotou a z tohoto důvodu ani podnikatelé neplánují vedení svého podnikání na delší období než na dva roky. Jak vyšlo najevo, jediné, co v dlouhodobých strategiích vnímají je pouze nepřátelské klima pro podnikání.

Jak jsem již zmínil, podnikatelé si nejvíce stěžují na korupci, byrokracii a obávají se o své bezpečí. Jeden významný developer vysvětluje situaci slovy „Chci odvézt své podnikání z dohledu „radarů“, cítím se v bezpečí, když nejsem příliš viditelný. Nemám strach z útoků vypalovačů – jenom nechci mít známou značku, která k sobě upoutává příliš mnoho pozornosti“. Pouze dva z respondentů vlastní jachtu, polovina z nich tvrdí, že nepoužívá luxusní předměty. Vnímání luxusních předmětů však může být velmi rozdílné. Jak uvedl jeden z nich „moje děti jsou teď na škole ve Velké Británii, tam mohou nabrat skutečné hodnoty. Tady na Rublovce mají všichni hodně peněz a je možné slyšet jak děti hovoří o „Bentley“ nebo „Ferrari“. Proto jsem si uvědomil, že je zapotřebí něco udělat“.

Nepřitahovat pozornost se projevuje i způsobem který popisuje Anton Danilov-Daniljan, předseda expertní rady organizace „Dělovaja Rossija“. „Někteří si dokonce speciálně nastavují své limity – 100 mil.$ a víc ne. Jen proto, aby se nedostali pod lupu.“ Cílem je prostě příliš neukazovat své příjmy.

Všichni respondenti však zatím upřednostňují rozvíjet své podnikání přímo v Rusku. Země jim navzdory negativním rysům umožňuje daleko větší zisky a oni sami se ve svém prostředí také nejlépe orientují. Jsou tudíž schopni maximálně generovat zisky. Peníze, které nepřevádějí do zahraničí, investují nejraději do nemovitostí a akcií. Strukturu investičních strategií  tvoří: vyvážené příjmy 40 %, zachování 28 %, růst 24 %, agresivní růst 4 %, velmi konzervativní investice 4 %. Při výběru banky dávají spíše přednost „vlastním“ bankám. Velkou pozornost při podnikání udělují zejména osobním kontaktům a soukromí.

Průzkumu, ze kterého článek vychází, se účastnilo 25 podnikatelů s ročním obratem od 100 mil $. Osobní majetek poloviny respondentů byl 100-500 mil. $. Minimální majetek byl 50 mil. $.  Oblasti podnikání byly letectví, energetika, nemovitosti, finance, telekomunikace, technologie, doprava, spotřební zboží, výroba, hornictví, média, obchodní sítě, farmacie. Tři čtvrtiny z nich své podnikání nevede veřejně.

Poznámka: je zřejmé, že 25 respondentů není velký počet, nicméně velmi podobným způsobem by odpovídali i ostatní podnikatelé, kteří nepůsobí ve sféře dobývání a zpracování surovin.

Zdroje: UBS a Campden Research

* A representative office with auxiliary and representation function only, i.e. having no commercial activity

** For the purposes of Russian Financial and Tax Compliance a Repoffice that creates a permanent establishment is called a Branch

*** Inapplicable to Branches

Poznámka: z důvodů změn doporučuji vždy prověřovat aktuálnost informací uvedených v tabulce.

Foto: Verygreen

Situace ruského stavebnictví se začala zhoršovat již ve druhé polovině roku 2008. Za první čtvrtletí roku 2009 se již výsledky v porovnání se stejným obdobím v předcházejícím roce propadly o 18%. V souvislosti se znehodnocováním rublu nakonec ruské stavebnictví v tomto čtvrtletí skončilo na úrovni 81 miliard USD. Pro porovnání, v prvním čtvrtletí roku 2008 byl výsledek 129 miliard USD. Počátek roku 2009 pro ruské stavebnictví jednoduše nevěstil nic dobrého. Krizový rok však pokračoval dále a odvětví jak víme postihl propad. Nakolik se však naplnily nejpesimističtější, či naopak nejoptimističtější scénáře ponechám na vaše samostatné posouzení.

Jak si tedy nakonec vedlo ruské stavebnictví v krizovém roce.

Bylo zprovozněno 229,6 tisíc budov (v roce 2008 to bylo 224,6 tisíc budov) s celkovým stavebním objemem 380,5 milionů m³ (2008 – 446,2 milionů m³). Celková stavební plocha činila 89,8 milionů m² (2008 – 102,5 milionů m²).

Ve struktuře zprovozněných staveb tvořila 94,6% výstavba pro obytné účely. Bylo postaveno 701,3 tisíc bytů s celkovou plochou 59,8 milionů m², tedy o 6,7% méně, než v roce 2008. Ve srovnání s rokem 2008 byly zvýšeny stavební aktivity ve 42 subjektech RF. Nejvíce pak v Adygejské republice, Kalmycké republice, Čečenské republice, Chabarovském kraji, Astrachaňské oblasti, Murmanské oblasti, Pskovské oblasti, Tverské oblasti, Židovské autonomní oblasti a Čukotském autonomním okruhu. V Moskvě byly v roce 2009 postaveny domy s celkovou plochou 4202,9 tisíc m² (včetně domů, které byly v rámci programu moskevské radnice postaveny mimo teritorium města). Ve srovnání s rokem 2008 se jednalo o 100,1%. Stavby postavené pouze v oblasti Moskvy z celkového zmíněného počtu činí 82,8%, jedná se tedy o 2703,5 tisíc m².

Průměrná cena jednoho čtverečního metru ve stavbě určené k bydlení činila 30.130 rublů (v roce 2008 – 26.222 rublů). Cena minimálně 1,5 krát vyšší než tento průměr byla v roce 2009 zaznamenána v Moskvě (59.761 rublů), Kamčatském kraji (58.365 rublů), v Čukotském kraji (92.756 rublů), v Jamaloněneckém autonomním okruhu (58.621 rublů) a Něneckém autonomním okruhu (47.487 rublů).

Objem prací, které spadaly do kategorie „stavebnictví“ v roce 2009 činil 3869,1 miliard rublů. V porovnání s předcházejícím rokem se jednalo o snížení o 16,0%.

Kompozitní index cen ve stavebnictví činil 100,1%. V sektoru stavebních a montážních prací – 97,6%, stroje a zařízení používané ve stavebnictví – 102,8%, obecné investiční náklady a výdaje – 101,5%.

Průměrný evidenční počet pracovníků ve stavebnictví byl 3,1 mil. obyvatel, což je v porovnání s rokem 2008 snížení o 7,6%. Průměrná měsíční nominální mzda byla 18,5 tis. rublů, tedy o 1,5% méně než v roce 2008. Nedoplatky mezd mělo v Rusku k 1. 1. 2010 celkem 104 stavebních organizací.

Jaký můžeme očekávat další rozvoj a jaké velké projekty působí na trh stavebnictví.

Navýšení investičních nákladů určených na stavbu silnic, železnic, letišť a jiné infrastruktury do velké míry závisí na federálním programu, který se zabývá modernizací transportního systému v letech 2010-2015. Pro úspěšnou realizaci celého programu by bylo zapotřebí investovat 420 miliard USD. 147 miliard USD z této sumy by mělo pocházet z federálního rozpočtu. V případě, že by byla realizována jen jedna desetina tohoto programu, pak by každoroční navýšení znamenalo přibližně 7 miliard USD až do roku 2015. V souvislosti  s tím, že v nejbližších třech letech se očekává deficit 3-7% HDP, lze předpokládat, že velká část financování projektů bude soukromými investory realizována prostřednictvím schémat tzv. státně-soukromého partnerství a z dalších mimorozpočtových zdrojů.

Z projektů, které budou mít vliv na růst stavebnictví je možné jmenovat například kontrakt v hodnotě 2,1 miliard USD na modernizaci petrohradského letiště Pulkovo, nebo kontrakt v hodnotě 1,5 miliardy na stavbu první části placené dálnice Moskva-Petrohrad. O rozvoji železniční sítě na příkladu Jamaloněneckého autonomního okruhu jsem již psal v článku „Česká železnice za polárním kruhem“. V energetice může být příkladem projektu ve stavebnictví kontrakt na rekonstrukci Sajanošušenské vodní elektrárny v hodnotě 1,2 miliardy USD. V neposlední řadě bychom mohli zmínit i stavbu nového kosmodromu Vostočnyj, kde hodnota stavby dosáhne 12,5 miliard USD.         

Jako dvě události, které ovlivňují stavebnictví dále musím jmenovat Olympijské hry v Soči 2014 a summit APEC Vladivostok 2012 na ostrově Russkij. Investice do těchto dvou událostí pravděpodobně překonají 20 miliard USD. Významná část těchto investic je zaměřena na infrastrukturu (silnice, železnice, tunely, letiště atd.).

V červenci roku 2009 vznikl investiční fond s kapitálem o hodnotě jedné miliardy USD, který byl založen Vneštorgbankom, skupinou Renesans Kapital, EBRD, IFC, Bankom Razvitija Kazachstana a Macquarie Group. Tento fond má za cíl investovat do ruské infrastruktury, energetiky a komunálních služeb.

Mezi poslední aktivity týkající se stavebnictví patří Strategie rozvoje oblasti stavebních materiálů pro léta 2010-2020, kterou navrhlo ruské Ministerstvo pro místní rozvoj. Tato strategie má být vládě ke schválení předložena v průběhu letošního léta.

V souvislosti se zvýšenou stavební činností se zvýší i spotřeba stavebních materiálů. Zde je namístě doplnit, že ruské odhady pro období po krizi předpokládají výstavbu 141 milionů m² rezidenčních nemovitostí ročně. Vycházíme-li z těchto předpokladů, můžeme očekávat, že poptávka po cementu se v průběhu deseti let zdvojnásobí na 97,8 milionu tun ročně. U spotřeby písku a štěrku je odhadován čtyřnásobný nárůst na 1,04 miliard m³ ročně. Vláda pro toto období žádá o investice v hodnotě 42 miliard euro. 4 miliardy eur ročně znamená třikrát větší nárůst, než jaká je současná úroveň investic. První fáze strategie pro léta 2010-2015 zahrnuje investice do modernizace již existujících výrobních kapacit, druhá, nákladnější fáze v letech 2015-2020 pak předpokládá výstavbu nových provozů. Ministerstvo předpokládá, že tento rozvojový program by měl být financován výrobci stavebních materiálů (ze 60%), na zbytek by měly být využity půjčky.

Vzhledem ke stavu ruské infrastruktury a stavebnictví jako celku zde můžeme očekávat významný rozvoj. Nabízí se řada zajímavých investičních a podnikatelských příležitostí a to i v případě, že by se realizovala pouze malá část plánovaných projektů. Je pouze otázkou, zdali těchto příležitostí budou  využívat i české společnosti.

foto:

Jednotlivé druhy pomoci bychom v této době mohli dělit na 1) hmotnou pomoc, 2) technickou pomoc, 3) pomoc prostřednictvím studijních stipendií na vysokých školách a 4) pomoc formou dlouhodobých vládních půjček. Poslední položku bychom však v současné době do koncepce rozvojové pomoci zahrnout nemohli.

Hmotná pomoc znamenala například dodávky léků, potravin a jiného materiálu. Technická pomoc se probíhala formou vysílání odborníků, přičemž pomoc těchto odborníků byla placena přijímající zemí. Z dnešního pohledu by se v takovém případě o rozvojovou pomoc rovněž nejednalo. Stipendia na českých vysokých školách získávalo v některých obdobích až 850 zahraničních studentů ročně a celkově prošlo do devadesátých let studiem přibližně 20 000 studentů. Pobytem zahraničních studentů se zabývala Univerzita 17. listopadu založená roku 1961, která se taktéž věnovala vzdělávání expertů, kteří měli působit v rozvojových zemích.

Celkově musíme shrnout, že rozvojová pomoc v tomto období naladila pozitivní vazby v celé řadě států, které se projevují až do současnosti.

Po roce 1989 rozvojová pomoc výrazně oslabila a nový nárůst v této oblasti můžeme zaznamenat až v souvislosti se snahou českého vstupu do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Roku 1995 vláda schválila nové Zásady pro poskytování zahraniční pomoci. Rozhodovací pravomoc měla podle dokumentu vláda, v naléhavých případech pak předseda vlády. Ministerstvo zahraničí v celém systému představovalo koordinátora, ostatní ministerstva měla zodpovědnost za jednotlivé projekty a finanční prostředky. Zahraniční pomoc mohla být bilaterální i multilaterální, příspěvky mezinárodním organizacím mohly být účelově vázány. Kritéria byla založena na naléhavosti pomoci, úrovni demokracie a míře využití. Uvolněné prostředky byly v této době poměrně nízké a pomoc byla poskytována přibližně čtyřiceti zemím. Z tohoto důvodu ani efektivita nebyla nejvyšší.

Koncepce zahraniční rozvojové politiky z roku 1999 neposunula rozvojovou pomoc o mnoho dále.

Na základě Analýzy a zhodnocení realizace zahraniční rozvojové pomoci ČR za období let 1996-2000, která nevyzněla příliš optimisticky, byla vypracována Koncepce zahraniční rozvojové politiky České republiky na období let 2002-2007, kterou MZV předložilo vládě. Vláda koncepci sice vzala na vědomí, změnami se však příliš nezabývala.

Jako hlavní cíl koncepce bylo vyhlášeno omezování chudoby v rozvojových zemích a počet prioritních zemí byl omezen na dvacet. Byly  to Afghánistán, Angola, Bolívie, Bosna a Hercegovina, Burkina Faso, Etiopie, Jemen, Jugoslávie, Kazachstán, Libanon, Makedonie, Mali, Mongolsko, Namibie, Nikaragua, Palestina, Salvador, Ukrajina, Uzbekistán a Vietnam.

Koncepce se zabývala i otázkami transformace institucionálního rámce poskytování rozvojové pomoci. Navrhovala vznik odborného poradního orgánu, který by posuzoval projekty rozvojové spolupráce a s jednotlivými ministerstvy zajišťoval jejich realizaci. Tímto poradním orgánem mělo být Rozvojové středisko při Ústavu mezinárodních vztahů. Druhou fází bylo podle návrhu zřízení Rozvojové agentury, na kterou měly být přesunuty implementační funkce z devíti resortních ministerstev. Těmto ministerstvům však měla nadále zůstat jejich expertní role.

V roce 2002 se posuzováním jednotlivých projektových návrhů pro zahraniční rozvojovou spolupráci začíná zabývat také tzv. Expertní skupina. Jednotliví zástupci do této skupiny byli doporučeni různými ministerstvy, orgán byl pak jmenován MZV. Skupina posuzuje veškeré projekty v oblasti zahraniční rozvojové spolupráce a její návrhy následně slouží k rozhodování MZV.

Mezi vnitřní  změny na MZV v tomto období patří vznik Odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci, ke kterému jeho agenda přešla od Odboru mezinárodních organizací a rovněž od Odboru vnějších ekonomických vztahů.

Vstup České republiky do Evropské unie se projevil významnými změnami systému rozvojové pomoci. V legislativní oblasti se jednalo až o zásadní posun. V zákoně č. 199/1994 Sb. bylo zakotveno, že jeho ustanovení se nevztahuje na „zakázky související s poskytováním rozvojové a humanitární pomoci vládou České republiky v případech nebezpečí z prodlení.“ Interpretace „nebezpečí z prodlení“ byla následně pojata poměrně zeširoka. Současný zákon č. 40/2004 Sb. O veřejných zakázkách tyto výjimky pro poskytování rozvojové pomoci již neobsahuje.

Současné Zásady zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu ČR do EU byly schváleny usnesením č. 302 ze dne 31. března 2004. Počet prioritních zemí byl podle tohoto dokumentu snížen na osm a další dvě země byly vyhodnoceny jako střednědobé priority ČR. Za prioritní země byly vybrány Angola, Bosna a Hercegovina, Jemen, Moldavsko, Mongolsko, Srbsko a Černá Hora, Vietnam a Zambie. Za střednědobou prioritu byly stanoveny Afghánistán a Irák. To však byly jediné významnější změny, které byly tímto usnesením z koncepce z roku 2002 schváleny.

12. října 2005 vláda usnesením č. 1311 přijala Pravidla pro výběr a financování projektů ZRS, která doplnila stávající Zásady zahraniční rozvojové spolupráce. Jedná se v podstatě o nejzákladnější dokumenty ZRS současnosti. Musíme však zmínit, že stále ještě vycházejí ze systému z roku 1995.

Vznikem České rozvojové agentury (ČRA) zřízené k 1. lednu 2008 se prakticky dostáváme až do centra aktuálního dění.  ČRA byla zřízena usnesením vlády č 1070/2007 jako nástupce Rozvojového střediska, které v roce 2007 zaniklo. ČRA má před sebou řadu úkolů, jako například identifikovat témata spolupráce v prioritních zemích, vést výběrová řízení, spolupracovat s neziskovými organizacemi, formulovat projekty rozvojové spolupráce a mnoho jiného. Význam ČRA je tedy v současnosti velký.

Česká zahraniční pomoc však potřebuje celou řadu zejména systémových změn. Základem by mělo být sjednocení aktivit pod MZV a následně by mohly být zrevidovány i samy Zásady zahraniční rozvojové spolupráce.

Postup transformace byl plánován následovně. V roce 2008 měly pokračující projekty zůstat v gesci stávajících resortů, nové pak měly přejít pod působnost MZV, kromě projektů „průmyslového rozvoje“ pod MPO, „životního prostředí“ pod MŽP a „zemědělství“ pod MZe a také kromě tzv. trvalých a dočasných výjimek. V roce 2009 měly již nové projekty „průmyslového rozvoje“, „životního prostředí“ a „zemědělství“ přejít pod MZV, pokračující projekty měly zůstat v gesci stávajících resortů. Stále platí tzv. trvalé a dočasné výjimky. Trvalé výjimky jsou stipendia, kterými se zabývají MZV/MŠMT a náklady na zdravotní péči o stipendisty v gesci MZd. Dočasné výjimky jsou projekty v oblastech veřejných financí pod MF, migrace a bezpečnost pod MV a „aid for trade“ pod MPO. V roce 2010 by měly být v gesci MZV všechny projekty, kromě projektů zahájených v roce 2008 nebo před ním a to v sektorech „průmyslový rozvoj“, „životní prostředí“ a „zemědělství“. Tyto projekty buď zůstavají v gesci jednotlivých resortů, nicméně podle plánů mohou po dohodě přejít i na MZV. Nadále však platí trvalá výjimka týkající se stipendistů. Dočasné výjimky by však měly být přehodnoceny v rámci tvorby nové Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce.

Na rok 2011 by měl také být podle plánů rozpočet pro zahraniční rozvojovou spolupráci již sjednocen v rozpočtové kapitole MZV.

foto: magro_kr

Kromě technických záležitostí bude při stavbě nezbytné řešit i otázky týkající se minoritních obyvatel. V JANAO z tzv. Původních malých národů severu žijí Něnci (22,9 tisíc), Chantové (7,2 tisíc) a Selkupové (1,5 tisíc), kteří se někdy velmi aktivně dobývají svých práv. Počet kočujícího obyvatelstva v JANAO dosahuje 36,1% z celkového počtu Původních malých národů severu v autonomním okruhu. Existuje celá řada podpůrných programů, které se minoritním národům snaží ulehčit jejich život. Základem je „Koncepce rozvoje Původních malých národů Severu v JANAO“, která vymezuje soubor principů a priorit zaměřených na zabezpečení sociálně-ekonomického a kulturního rozvoje těchto národů. A pouze pro zajímavost, předseda dumy JANAO, Sergej Nikolajevič Charjuči, je národností Něnec. Mnoho otázek těchto národů administrativně řeší Oddělení původních malých národů v Salechardě, které řídí Lidie Patjevna Vello. V případě produktovodů, železnic, nebo jiných staveb je zde, vzhledem k stávajícím zákonům, nezbytné brát v úvahu například i otázky posvátných míst, kočovných tras, míst otelu sobů a mnoho jiného.

Železnice Salechard-Nadym je součástí projektu „Průmyslový Ural“, který se zaměřuje na rozvoj tohoto regionu. JANAO v současné době prochází poměrně bouřlivým rozvojem. Město Salechard se dříve prakticky celé skládalo pouze z dřevěných staveb. Díky velkým zásobám plynu a naftových kondenzátů, které se na Jamalském polostrově nachází a rovněž díky bohatým rudným zásobám Uralu se celý region velmi rychle mění. V průběhu posledních 15 let se ze Salechardu stalo moderní město.  Na jeho výstavbě se významně podílely například i turecké stavební společnosti.

V souvislosti s budováním železničních tratí v JANAO musím připomenout, že v loňském roce byla dokončena 572 km dlouhá trať Obskaja-Bovaněnkovo, vedoucí zdejší polární tundrou. Tento projekt začal v roce 1986 a byl plánován jako „úderná komsomolská stavba“, která měla být velmi rychle završena. Vzhledem k perestrojce, rozpadu Sovětského svazu a následné hospodářské situaci byl projekt převeden do kategorie „dlouhodobé“. Jak jsem se v regionu přesvědčil v roce 2005, v určitých obdobích byly práce zastaveny. Situace se však změnila a při mé pracovní cestě do JANAO v roce 2008 byl na stavbě vidět významný pokrok. V červnu 2009 byl postaven 3900 metrů dlouhý most přes řeku Juribej a koncem roku byla železnice zakončena. Stavbou této trati se zabývala společnost Jamaltransstroj vedená Igorem Anatolievičem Lapenkovem, který ve společnosti v letech 2000-2001 pracoval jako hlavní specialista, v letech 2001-2003 působil jako asistent generálního ředitele a od roku 2003 se finálně stal jejím generálním ředitelem. Ve filiálu ve městě Labytnangy řešil otázky stavby ředitel Alexandr Ivanovič Koljada.

Trasa Salechard-Nadym, na které má OHL ŽS Halna-Duna postavit železnici, není nová. Železnice zde byla vybudována již v letech 1947-1953. Jednalo se o součást tzv. Transpolární magistrály, která se zde skládala ze stavby č. 501 a č. 503.  Železnice č. 501 vedla po trase Čum-Jeleckaja-Sob-Charp-Obskaja-Labytnangy. V současné době je to součást Severní železnice a plně funguje. Pokračování železnice dále vedlo za řekou Ob, která rozděluje města Labytnangy a Salechard, po trase Salechard-Janigujan-Poluj-Jarudej-Nadym. Tento úsek byl po dokončení opuštěn a koleje zde chybí do vzdálenosti 92 km od Salechardu. Zbytek trasy je však také v naprostém rozkladu. Kromě jejího číselného názvu se tato trasa také nazývá „mrtvá železnice“. Důvodem je částečně její opuštěnost a částečně také fakt, že stavba byla v podstatě jeden dlouhý GULAG. Trasa č. 501 ze Starého Nadymu dále vedla do Pangody a Nového Urengoje. Její renovace proběhla v sedmdesátých letech a vlak zkompletovaný z osobních i nákladních vagonů v současnosti údajně jezdí z Pandogy do Nového Urengoje dokonce jednou denně.

Železnice, kterou bude stavět OHL ŽS Halna-Duna je součástí programu „Strategie rozvoje železničního transportu RF do roku 2030“. Strategie v těchto oblastech v letech 2010-2015 dále počítá s projektem trasy Polunočnaja-Obskaja-Salechard. Тато trasa se ve stanici Polunočnaja bude napojovat na trať vedoucí do Jekatěrinburgu. Dalším projektem V JANAO je přibližně dva a půl kilometrový most přes řeku Ob, který by spojil města Labytnangy (Labytnangy mimochodem v chantyjštině znamená sedm modřínů) a Salechard. Vzhledem k tomu, že řeka Ob zde má tzv. dvojité dno, jsou některé technické možnosti předem vyloučeny. Na léta 2016-2030 zmiňovaná strategie předpokládá výstavbu tras Russkoe-Zapoljarnaja, Vorkuta-Ust´Kara, Bovaněnkovo-Charasavej, Pojuta- Novyj Port, Korotčaevo-Russkoe, Russkoe-Igarka, Igarka-Norilsk.

Kromě výše jmenovaných staveb, které se týkají pouze teritoria JANAO, nabízí rozvoj ruské transportní sítě celou řadu dalších velmi zajímavých projektů.

foto: Vitalij Njuchin, průsmyk v horách polárního Uralu mezi železniční stanicí Poljarnyj Ural a Charp.

foto: Cédric Puisney

Detaily, včetně seznamu projektů a jejich rozložení na mapě naleznete níže.

Small and Medium Hydro Power Plant (seznam projektů včetně jejich uzávěrek).

Hydro Power Plants Application Form (formulář žádosti o zapojení do projektu).

Potencial Hydropower Sites in Georgia (mapa Gruzie s rozložením projektů).

State Program „Renewable Energy 2008″

The Ministry of Energy of Georgia declares the express of interest for the power plants listed in  the list of potential alternative sources based on the building, operation and owning (BOO) principal according to the following:

- During the 10 years of the power plant operation, in the winter season of each year during three months agreed by the memorandum, the electricity produced by the power plant shall be realized (according to the electricity balance) only to ensure domestic consumption. In other seasons of the year an interested party is free to choose a market (local or/and export) without any limitations.

- During the 10 years of the power plant operation, in the winter season of each year during three months agreed by the memorandum, the electricity produced by the power plant shall be realized to any buyer in Georgia by free (deregulated) tariff and/or by means of the guaranteed purchase agreement agreed upon in advance with ESCO (standard form, which may be the enclosure of this memorandum) in which the tariff is determined according to the legislation in force;

- In order to guarantee power plant construction and exploitation on time, a bank guarantee should be provided by an appropriate person. Bank guarantee should be issued for USD 170 000 for each megawatt, according to the power plant total capacity, by any bank in Georgia or abroad licensed by OECD. Amount of the guarantee should not exceed 15% of the bank’s capital.

The Government shall grant the investor land plot necessary for the construction of such power plant at a nominal price trough a direct sale agreement.

Should there be 2 or more prospective investors announcing interest for the same power plant project, priority will be given to the investor providing:

1.    Higher percentage of a financial guarantee

2.    Commitment to faster time for construction and setting into operation of the power plant.       (Evaluation criteria 50% on a 10 point scale).

A standard form of MOU will be signed  between the Georgian Government, „ESCO“ and the selected party.

Any interested party or a group of persons has the right to express interest and fill out an application for the maximum of 7 power plants from the list. Interested party can apply for the other power plants only after they fulfill their obligation to construct and bring into operation of power plant under the Memorandum.

-Interested parties can submit their interest for the construction, operation and ownership of the power plants listed in the list of renewable energy generating sources, by filling out an application form, approved by the resolution N107 of the government of Georgia dated April 18, 2008, submitting to the Ministry of Energy of Georgia at the following address: 10 Lermontovi str. Tbilisi. (Tel: 99 53 10 E-mail: mail@minenergy.gov.ge)

-Submitted applications are registered at the Ministry of Energy. Within two working days, the Ministry of Energy will publish all submitted applications on the official web-site (www.minenergy.gov.ge). Applications will be listed on the web-site in the „List of Potential Renewable Energy Sources of Georgia“. Information will include names of the power plant(s) for which the applications are submitted and the deadline for expression of interest on these power plants. Applications will not be accepted after 30 calendar days from the initial application date.

- Within 5 working days after the deadline the Ministry will review submitted application(s); if the application(s) completely satisfies the requirements, conditions and criteria declared in the expression of interest, provides a bank guarantee for unlimited amount within 5 working days after application review. A short list of qualified candidates will be forwarded to the government of Georgia for discussion.

- If a submitted application(s) does not meet the requirements, conditions and criteria and/or is not submitted on time and a bank guarantee is not provided on set time, application(s) will be disqualified and not taken to the next level of discussion with the Government of Georgia. Information stating the above mentioned will be sent to the applicant within 10 working days after the review process.

-If submitted applications are determined to be similar, according to the Government decision, the Ministry has the right to send a notice to the applicant and ask to improve the proposal. Improved applications should be submitted to the Ministry during 10 working days after the request. The Ministry will then forward improved applications to the Government of Georgia for a decision.

-The Government of Georgia is entitled to determine the best application(s) and the date for the memorandum signing no later than 3 months after the decision is made.

-The Ministry will send a notice to the selected party along with details on the time frames for the signing of the memorandum. The other applicants will be notified and a bank guarantee provided for the selection process will be returned to them in 5 working days after the request.

-The Ministry will introduce the draft MOU to be signed with the selected applicant to the Government. If the draft is approved, a memorandum of understanding is signed for the building, operation and ownership between the Government of Georgia, the selected party and ESCO. Above mentioned memorandum of understanding will be available on the Ministry’s website (www.minenergy.gov.ge) Memorandum of understanding is mandatory for the applicants. Changes could be made to the draft MOU with the consent of the Government.

foto: A1ay

Uvedené údaje jsou pouze základní. Jednotlivé podrobnosti jsou a budou k nalezení v mých dalších, ať již publikovaných, či zatím připravovaných článcích. V případě aktivit v Rusku je dále důležité ověřit aktuálnost zde uváděných informací z důvodů změn prováděných ruskými úřady.

foto: Jerrold, Muzeum historie na Rudém náměstí

Teritoriální hlediska.

Koncepce podpory vývozu do prioritních zemí. Zde jsou zahrnuty: Brazílie, Čína, Egypt, Indie, Kazachstán, Mexiko, Rusko, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA a Vietnam.

Země s dlouhodobými vzájemnými tradicemi spolupráce (roli v tomto případě hrají i další politické aspekty): zde jsou například země zálivu, Sýrie, JAR, Bělorusko, Izrael.

Sektorové priority.

V tomto roce do sektorových priorit patří moderní technologie s vysokou přidanou hodnotou. Například IT, biotechnologie, environmentální technologie a služby. Dále sem spadají některé obory, které jsou považovány v exportu za tradiční. Například strojírenství, energetika, doprava, automobilový průmysl nebo potravinářské technologie.

V post-sovětských státech.

V těchto oblastech se jedná o podnikatelské mise do Novosibirsku, Moskvy, Kazaně, Ufy, Lvova, Běloruska a Azerbajdžánu.

foto: Chiara Marra

Gruzie má 12 milionů metrických tun zásob ropy a 10 mld. kubických metrů zemního plynu. Produkce ropy je zatím velmi malá a stejně tak je to i se zemním plynem. I domácí spotřeba je uspokojována importem.

Infrastruktura

V současné době v Gruzií procházejí dva ropovody. Prvním je Baku – Supsa, který transportuje kaspickou ropu z Azerbajdžánu do černomořského terminálu v Supse. Tento ropovod byl otevřen roku 1999 a jeho roční kapacita je 46.500.000 barelů ropy. Druhým ropovodem je Baku – Tbilisi – Ceyhan a byl otevřen v roce 2006. Tedy opět kaspická ropa z azerbajdžánského Baku, proudící přes Gruzii do Tureckého přístavu Ceyhan ve Středozemním moři. Dále Gruzií prochází plynovod Jižní Kavkaz, který byl otevřen roku 2007 a vede z azerbajdžánského Baku do Tureckého Erzerumu. Projektovaná kapacita je 16 miliard cm³ plynu ročně. Za správu různých částí infrastruktury mají odpovědnost společnosti BP Amoco, Shah Deniz a BTC. Domácí distribucí se zabývá Georgian Oil and Gas Company (GOGC).

Jak uvádí Georgian Oil and Gas Company, v roce 2009 se transport surové ropy pomocí ropovodů na území Gruzie zvýšil o 25%. 285,7 milionů barelů bylo transportováno prostřednictvím ropovodu BTC a 31,4 miliony barelů prostřednictvím Western Route Export Pipeline (WREP).

Pro investory je velmi důležitým úřadem Gruzínský státní úřad pro regulaci zdrojů ropy a plynu. Tento úřad mimo jiné odpovídá i za vyhlašování tendrů na průzkum a těžbu ropy a zemního plynu. Podle gruzínského zákona se všech průzkumů rovněž účastní také Gruzínská Oil and Gas Company. Ta byla sloučena ze tří původně samostatných společností a to Gruzínské Gas International Corporation, Gruzínské International Oil Corporation, a Gruzínské národní ropné společnosti (Saknavtobi).

Příležitosti mohou být například v dodávkách zařízení a údržbě současné infrastruktury. Další možností jsou i výzkumné práce.

foto: Shovelling Son

Většina tepelných elektráren se nachází v Donbasu. Největší z nich je Uglegorskaja TEC s kapacitou 3,6 mil. kW. Další tepelné elektrárny jsou například Starobeševskaja TEC, Luganskaja TEC, Mironovskaja TEC, Zujevskaja TEC, Starodoněckaja TEC, Zmijevskaja TEC, Kurachovskaja TEC, Uglegorskaja TEC nebo Slavjanskaja TEC.

Největší ukrajinská atomová elektrárna je Zaporožskaja AEO, která je současně největší atomovou elektrárnou Evropy a celosvětově je pak na třetím místě. Další atomové elektrárny jsou: Krymskaja AEO, Oděsskaja AEO, Rovenskaja AEO, Chmelnickaja AEO, Černobylskaja AEO nebo Jugoukrajinskaja AEO.

Vodní elektrárny: Tripolskaja GES s kapacitou 1,8 mil. kW, Kijevskaja GES, Dněstrovskaja GES 1 a 2,  Kremenčugskaja GES, Alexandrovskaja GES, Kaněvskaja GES, Kasperovskaja GES , Kachovskaja GES, Tašlykskaja GES, Tereblja-Rika GES, Jablonickaja GES, Dněpro GES, Dněprovskij kaskad GES, Dněprodžeržinskaja GES a další.

Z alternativních zdrojů je zde Novoazovskaja VES.

Stav většiny z elektráren je neuspokojivý a je zapotřebí modernizace. Kromě toho je rovněž plánován rozvoj dalších výrobních kapacit. Problémy provozů jsou, mezi jiným, velmi často spojeny s ekologičností. Většina sektoru výroby elektrické energie je zatím vlastněna státem. Distribuční síť je privatizována ze 30 %.

Na trhu působí například německé společnosti Siemens, Bosch, Raychem, americké Contour Global, Emerson Process Management, Honywell, GE International, American Power Systems, AEM – electric power distribution, nebo francouzské Legrand, Framatom, Alstom, Schnaider Electric. Ukrajinská konkurence dodává například generátory, turbíny, kabely a konkuruje zejména prostřednictvím cen. Kvalita jejich produktů a následných služeb však většinou není na nejvyšší úrovni.

Zajímavé příležitosti je v Ukrajinské energetice možné najít v různých sférách. Ať již od produktů týkajících se vysokého napětí, zařízení pro tepelné elektrárny, technologií pro rozvod elektrické energie až po zařízení pro alternativní energetiku.

Na Ukrajině probíhá celá řada energetických projektů. Jsou to například projekty v oblasti bezpečnosti jaderných elektráren Chmelnickaja a Rovenskaja (42 mil.USD od EBRD), projekt obnovy a modernizace KyivOblenergo AES a Rivneenergo na období 2009-2011 (45 mil. USD od EBRD), projekt ochranného a kontrolního systému Dněpro kaskad (půjčka Světové banky v hodnotě 40 mil. USD) a mnoho dalších projektů.

foto: CumulusHumilis

Gruzie za svoji prioritu také označuje využití alternativních zdrojů energie jako jsou větrná a sluneční energie, termální vody nebo bioplyn.

Podle gruzínských údajů potenciál využití větrné energie dosahuje 4 miliard kWh ročně. V oblasti geotermálních vod se jedná o zásoby 250 mil. m³ ročně. Je zde známo přibližně 250 kanálů s geotermální vodou o teplotě 30-1100 C° a celkově se jedná o potenciál 160 000 m³ denně. Sluneční energie má podle gruzínských údajů kapacitu 108 MW ročně. Je uváděno, že v zemi je 250-280 slunečních dní v roce.

Potenciálem pro gruzínský export elektrické energie je Turecko a Evropa. Gruzie je také energetickou tranzitní zemí mezi Azerbajdžánem, Ruskem a Arménií. Rozvoj je zde plánován v oblasti budování kapacit generování elektrické energie a rovněž v oblasti budování moderní transportní sítě. Jedním z projektů je mimo jiné i výstavba výkonného elektrického vedení do Turecka.

Opotřebovanost stávajícího vybavení je značná. Téměř veškeré zařízení bylo vyrobeno ještě v období SSSR a v současné době nemá Gruzie prakticky žádnou výrobu potřebných zařízení. Výjimkou je výroba některých malých turbín. V rozvoji a modernizaci je tedy země odkázána na dovoz.

Je plánována rozsáhlá privatizace hydroelektráren a rovněž výstavba nových zařízení.

Příležitosti jsou v oblasti dodávek a investicí do přenosových sítí a elektráren, zejména vodních. Veškeré zařízení související s modernizací sektoru může být perspektivní příležitostí.

foto: EssjayNZ

Kdo a jakým způsobem se podílí na prezentování ČR v zahraničí? Ve stručném přehledu, který uvádím pouze pro názorné vykreslení, musím první řadě jmenovat Ministerstvo zahraničních věcí (MZV), které jako ústřední orgán pro zahraniční správu vytváří koncepci a koordinuje vnější ekonomické vztahy. Jako druhé se na ekonomické diplomacii podílí Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které je ústředním orgánem státní správy pro obchodní politiku, zahraničně ekonomickou politiku a podporu exportu. Ministerstvo pro místní rozvoj má na starosti oblast cestovního ruchu a realizaci regionální a strukturální politiky v rámci EU. Tedy i politiku hospodářské a sociální soudržnosti. Ministerstvo životního prostředí často působí v méně rozvitých zemích a mimo jiné propaguje i české technologie týkající se životního prostředí. Ministerstvo zemědělství se v zahraničí zabývá podporou českých zemědělských produktů a poslední v této neúplné řadě bych jmenoval Ministerstvo kultury. Do celého systému pak dále spadají již zmiňované příspěvkové organizace CzechTrade a CzechInvest, které patří pod hlavičku MPO, dále CzechTourism pod Ministerstvem pro místní rozvoj a Česká Centra, která patří pod MZV. Některé z těchto příspěvkových organizací vykonávají velmi podobnou, nebo dokonce identickou činnost a z toho důvodu se logicky nabízí řešení je sjednotit a to i na úrovni jejich ústředí.

Nejvíce se tedy na podpoře zahraničního obchodu podílejí MZV a MPO. Jejich činnost je ovlivněna tzv. kompetenčním zákonem 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vzájemnou koordinací a součinností se zabývá tak zvaná Stálá pracovní komise. Součinnost obou ministerstev je pak také stanovena dohodami, které byly podepsány na úrovni ministrů v roce 1998 (upravena v roce 2000) a v roce 1999. První dohoda se věnuje zahraničně obchodní politice a podpoře exportu. Druhá dohoda se zabývá otázkami řízení příspěvkových organizací spojených s obchodně ekonomickou tematikou.

Samotné obchodně ekonomické úseky(OEÚ) zastupitelských úřadů (ZÚ) jsou podřízeny i MZV i MPO. Jakožto součást ZÚ jsou podřízeny MZV, neboť toto ministerstvo je zřizuje. Odbornou tematikou jsou však OEÚ podřízeny MPO, které do nich i vysílá své pracovníky. Stálou výzvou je tedy jak vidět zefektivňování systému řízení a vzájemné koordinace po všech stránkách zahraničně ekonomických aktivit.

Na formování české ekonomické diplomacie se podílí několik rad a komisí. Zde bych zmínil alespoň Radu pro obchod a investice, Komisi pro prezentaci České republiky a Meziresortní koordinační  komisi pro cestovní ruch.

Rada pro obchod a investice. Cílem vzniku této rady bylo propojení podnikatelských subjektů a jejich sdružení se státními orgány. Vznik rady měl umožnit přenos informací o skutečných potřebách ze strany podnikatelů státní správě. Na základě doporučení této rady by mělo probíhat zlepšování a přizpůsobování služeb státu v souvislosti se zahraniční politikou. Tedy i v prosazování českých hospodářských zájmů, konkrétně pak obchodu a investic.

Komise pro prezentaci České republiky. Tato komise zahrnuje nejen řadu ministerstev, ale i CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism a Česká centra. Dále se zasedání účastní zástupce Poslanecké sněmovny, Kanceláře prezidenta republiky a Asociace krajů.

Meziresortní koordinační  komise pro cestovní ruch. Jedná se orgán Ministerstva pro místní rozvoj. Jsou zde však zastoupena i další ministerstva, kterých se týká cestovní ruch, jako například MZV, MPO, nebo Ministerstvo zemědělství.

Dosud jsem se zde zabýval vykreslením celkové, poměrně komplikované situace z hlediska, kdo se těmito otázkami zabývá. Zde je však již nejvyšší čas přejít k otázkám, jaké jsou cíle zmíněných organizací.

Mezi základní cíle ekonomické diplomacie obecně patří zvyšování exportu a investicí a vytváření pozitivního obrazu dané země v zahraničí. S těmito cíly je pak neodmyslitelně spjata celá řada jednotlivých kroků. Je to například již zmiňované zlepšování koordinace a zvyšování efektivnosti jednotlivých státních úřadů, budování image důvěryhodného obchodního partnera v zahraničí, podpora v rozvoji vývozních aliancí, znalostní asistence pro exportéry a investory ze strany státu, rozšiřování financování českého vývozu a v neposlední řadě i exportní vzdělávání. V rámci tohoto vzdělávání se pak nejedná pouze o kvalitu pracovníků působících v rámci stávajících zahraničních úřadů a agentur. Jedná se rovněž i o kvalitní personální síly, které by v budoucnosti mohly efektivně působit na těchto trzích v rámci soukromých subjektů. Příkladem pozitivních kroků by mohl být například britský systém, kde je vytvářena podpora několika vzdělávacích center, která se zaměřují na strategické zahraniční trhy. Vzhledem k získaným znalostem a schopnostem pak tyto personální síly daleko efektivněji prosazují ekonomické a diplomatické zájmy svého státu.

A jaké by měly být závěry a postupy? Je celá řada perspektivních dílčích kroků. Je to, mimo jiné, podpora účasti a prezentace na výstavách v zahraničí a to zejména na teritoriích, kde je pro české firmy obtížnější se samostatně prosadit. Podporovat v exportních činnostech malé a středně velké firmy. Spolupracovat s oborovými sdruženími a i samotnými společnostmi s cílem vygenerovat nejefektivnější formy podpory. Jinak řečeno, podporu poskytovat tam, kde je to skutečně užitečné a to formou, která přináší výsledky. Vyhledávat a vzdělávat kvalitní pracovníky pro ekonomickou diplomacii a zvyšovat jejich schopnosti v dosahování cílů i v zemích s velmi odlišnými kulturními tradicemi. Vzdělávat a informovat pracovníky působící i v soukromé sféře. Na úrovni ZÚ si uvědomovat, že podpora ekonomických zájmů země, by měla být jedním z cílů celého ZÚ, nejenom OEÚ. Je více než zřejmé, že úloha ZÚ je nezastupitelná a stejně jako politická podpora může českým obchodním subjektům efektivně napomáhat. A již plně na závěr, usilovat o efektivnější činnost stávajících úřadů a o zlepšení  koordinace jejich vzájemných činností. Naprosto konkrétní podobou tohoto zefektivnění je sloučení ústředí agentur CzechTrade a CzechInvest, o kterém jsem se zde již zmiňoval. Tento krok by mohl velmi zásadně zvýšit operativnost a výkonnost v řešení úkolů, které jsou těmto agenturám svěřeny.

foto: magro_kr

Zabývá se poradenstvím pro rozvoj a komunikaci v oblastech post-sovětských států, ponejvíce v Ruské federaci a Pobaltí, tedy v Litvě, Lotyšsku a Estonsku. Mimo jiné organizoval a realizoval řadu antropologických a marketingových výzkumů a to například v Moskvě, Petrohradě, v oblastech polárního kruhu v Jamaloněneckém autonomním okruhu, na Sibiři v Burjatské republice nebo na Kavkaze v Kabardinobalkarské republice.

Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze v oboru Etnologie a oboru Východoevropská studia se specializací – rusistika. Diploma in Management Achievement dosáhl v Knowledge Transfer Academy, ProTon Europe (Brusel, Belgie). V Ruské federaci studoval na Moskevské státní univerzitě M. V. Lomonosova a Petrohradské státní univerzitě. Studijní stáže absolvoval v Anglii na University of Warwick (inovační management) a v Itálii na Università degli Studi di Napoli „L´Orientale“ (antropologie). Absolvoval řadu kurzů od managementu, vyhledávání informací až po technologický scouting či prezentační technologie a techniky.

Je předsedou Czech Nett Sasakawa Young Leaders Fellowship a členem Unie Offshore poradců České republiky. Byl vedoucím sekce rozvoje vnějších vztahů Pražského klubu mladých konzervativců. Během svého studia v Petrohradě se také podílel na programu Unie studentů a doktorandů Petrohradské státní univerzity a jejich kurzů v oblasti teambuildingu a project managementu.

Mezi jeho odborné zájmy patří inovační management, ekonomická diplomacie, rozvojová pomoc, rozvoj a komunikace v post-sovětských státech, crosscultural leadership a práva minoritních nativních národů (socio-ekonomická a právní hlediska). Ostatní zájmy jsou lyžování, kanoistika a celá řada dalších sportů. Dále pak věda, literatura, hudba a cestování.

Hovoří anglicky, rusky a italsky.

Kazachstán v číslech:

• devátý největší světový vývozce uhlí v roce 2008 (105 milionů tun uhlí). V roce 2009 těžba uhlí klesla o 12 % na 93 milionů tun.
• osmé největší zásoby železné rudy na světě (12,5 miliardy tun).
• druhé místo na světě v zásobách manganu – rezervy 600 milionů tun
• 30 % chromitových rud světa
• 25 % světových zásob uranu
• významný producent beryllia, tantalu, barytu, kadmia.

Příležitosti:

Kazachstán nemá vlastní důlní strojírenství a této sféře je tedy plně závislý na dovozech. Poptávka ročně roste o 9 %. Příležitostí zde může být vše související s důlní činnosti a zpracováním surovin. Příkladem pro vhodný dovoz mohou sloužit například buldozery, vrtací zařízení, drapáky, stroje na drcení, rozmělňovací stroje, šrotovníky, kompresory, výtahy, jeřáby, výbušniny. Dále pak přístroje minimalizující škody a znečištění životního prostředí. Řadu příležitostí také skýtá trh služeb v této oblasti. Například geologický, geofyzikální či geochemický výzkum. Vzhledem k našemu dobře rozvinutému strojírenství se zde jedná o zajímavé možnosti pro uplatnění české produkce. Záleží však na zvolení vhodné exportní strategie a zapomenout nesmíme ani na skutečnost, že v podobných oblastech hraje důležitou roli i exportní a politická podpora ze strany státu, kterou je neustále nezbytné vhodným způsobem efektivně rozvíjet. Výsledky závisí pouze na nás.

autor foto: magadan

Příležitosti:

Opotřebovanost stávajícího vybavení je velká. Potřebné jsou různé traktory, kombajny v závislosti na konkrétní oblasti, secí stroj, žací stroje, postřikovače, stroje a technologie na sušení a čištění obilí, skladovací systémy, stroje a technologie související s živočišnou výrobou. Příležitosti mohou poskytnout i výrobní investice a znalosti. Jedná se o zajímavé možnosti i pro české výrobce.

Pochopitelně, na působení v Kazachstánu je nezbytné se připravit nejenom z hlediska znalostí jako jsou například cla (možná osvobození od cel), nebo certifikace dováženého zboží. To nejpodstatnější = soft skills. V Kazachstánu je 131 národností a znalosti etnických zvyklostí, způsobu komunikace a i vzájemné klanové propojenosti v jednotlivých oborových sférách hrají významnou úlohu pro úspěch na tomto trhu.

Kazašská elektrická rozvodná síť je dělena do dvou částí. Tím je také způsobeno, že jižní část Kazachstánu musí elektrickou energii dovážet. Elektrická energie je klíčovou otázkou rozvoje a proto vláda připravila akční plán rozvoje toho sektoru do roku 2015. Součástí plánu je rekonstrukce a modernizace mnoha elektráren a počítá se, že k tomuto roku bude kapacita zvýšena na 124,5 miliardy kWh. To však současný stav příliš neumožňuje a je nezbytná výstavba nových elektráren. Obecně se počítá, že se stávajícím vybavením je možné dosáhnout přibližně 80 miliard kWh. Stávající vybavení také nezbytně vyžaduje modernizaci. 94% plynových turbíny, 57% parních turbín a 33 % parních kotlů jsou více než dvacet let staré. Sítě také nejsou v nejlepším stavu a ztráty během přenosu tvoří přibližně 15%.

Jak je vidět z výše uvedeného, příležitosti jsou poměrně široké. Z exportního hlediska bych jako základ mohl zmínil transformátory a jejich součásti, parní kotle a jejich součásti, ale plně vyčerpávající soupis by byl příliš dlouhý. Očekávat do budoucna můžeme i celkovou obnovu přenosové sítě a všeho co s ní souvisí, až například po IT a moderní komunikační systémy.

Ekonomický plán počítá i s výstavbou spojení mezi severní a jižní částí Kazachstánu, výstavbou menší vodní elektrárny, instalací plynové turbíny o produkci až 56 megawatt, elektrické stanice v Karačagansku (o produkci 120 megawatt), plynové turbíny elektráren v SIPS-Aktobemunaigaz (48 MW) a další o produkci 60 megawattů. V neposlední řadě se plánují také možnosti využití větrných elektráren.

Regionální společnosti zabývající se produkcí a rozvodem elektrické energie ještě většinou nebyly privatizovány. Jejich vybavení je velmi často ve špatném stavu a nezbytně potřebuje opravy. To je však také jednou ze zajímavých příležitostí.

Pochopitelně, je možné zajistit celý přehled předpokládaných staveb a renovací.

Očekává se, že investice do infrastruktury ropného průmyslu v Kazachstáně by mohly přilákat až 140 miliard USD.

Jaké jsou možné příležitosti v této oblasti: vše, co souvisí s dobývání, zpracováním a transportem ropy a plynu je perspektivní. Tedy vrty, vše související s potrubím nebo například laboratorní práce. Ropa, kterou Kazachstán dobývá v Kaspickém moři má mimo jiné poměrně vysoký obsah síry z čehož vyplývají další možnosti a nároky na technologie. Mezi běžným zbožím, které se sektorem souvisí patří nejrůznější turbíny, kompresory, čerpadla, ventily, měřící přístroje, monitorovací systémy,  řídící systémy pro rafinerie a petrochemické závody, vybavení na odsíření. Perspektivní také jsou technologie ke konzervaci a opouštění vrtů. V oblasti služeb se rovněž jedná o významné příležitosti začínající u inženýrských služeb, testování a končící například u svařování.

Počet obyvatel je 15,82 milionů.

Hustota zalidnění je 5,9 obyvatel na km².

Hlavní město Kazachstánu je Astana (681 500 obyvatel). Původní ruský název města byl Akmolinsk, který si za základ vzal kazašské slovo Akmola, které v překladu znamená „bílý hrob“. V roce 1961 přejmenováno na Celinograd. Nový název byl inspirován v dobovém vytváření a obdělávání celin, tedy přeorávání stepí, v této oblasti. V roce 1993 byl název již kazašsky změněn na Akmola a posléze v roce 1998 na Astana, což v kazašském jazyce jednoduše znamená „hlavní město“.

Do roku 1997 byla hlavním městem Almaty, která vznikla jako obranná pevnost zvaná Zailijskoe (Заилийское), v roce 1867 přejmenovaná na Věrný (Верное), opětovně přejmenováno v roce 1921 na Alma-Ata a naposledy v roce 1993 na Almaty.

Kazachstán je devátou největší zemí světa a to za Ruskem, Čínou, USA, Argentinou, Brazílií, Kanadou, Indií a Austrálií . Teritoriálně je větší než polovina celé Evropské unie a je 34 krát větší než Česká republika. Skládá ze 14 oblastí, 84 měst, 159 rajónů, 241 osad a 2024 aulových (vesnických) okruhů. Sousedí s Čínou, Kyrgizstánem, Turkmenistánem , Uzbekistánem a Ruskou federací.

Státní jazyk je kazachština. Ve státních organizacích a v orgánech místní samosprávy se rovněž oficiálně používá ruština.

Měna je tenge. 1 tenge = 100 tyinů. Tato měna byla zavedena 15. listopadu 1993.

Klima Kazachstánu je kontinentální. Průměrná teplota v lednu je mezi -19°C až -4°C, v červenci 19°C až 26°C. Nejnižší teploty mohou být až -45°C, nejvyšší 30°C.

V Kazachstáně je 8500 řek. Celková délka řek převyšuje 1000 km. Největší jsou Ural, Emba, Syrdarja, Irtyš, Išim, Tobol, Sarysu, Ču.

Je zde také 48 000 jezer o celkové ploše 45 000 km². Část z nich je sladkovodních, část z nich obsahuje slanou vodu. Je zde více než 4 000 různých přehrad a vodních nádrží. Součástí Kazachstánu je také severovýchodní okraj Kaspického moře. Délka břehu činí 2340 km. Ke Kazachstánu dále spadá severní část Aralského jezera. Mezi nejznámější jezera patří také unikátní jezero Balchaš, jehož polovina je sladkovodní a druhá polovina je slaná. Další známá jezera jsou Zajsan, Alakol, Tengiz, Seletyteniz, Sasykkol, Kušmurun, Markakol a Ulken-karoj.

26 % Kazachstánu tvoří step, 44 % jsou pouště (167 milionů hektarů) a 14 % polopouště. Lesní porost je na 21 miliónech hektarů. Nejznámější pouští Kazachstánu je Kyzyl Kum, což v překladu znamená „rudé písky“. Nachází se na hranicích s Uzbekistánem a je jedenáctou největší pouští světa. Část Kazachstánu jsou také hory a velehory. Na severovýchodě je Altaj jehož nejvyšší hora Bělucha se nachází v Ruské federaci a měří 4 506 m. Jižně je pohoří Tarbagataj s nejvyšší horou Tastau (2 992 m). Dále pak Džungarský Alatau s nejvyšší horou Besbakan (4 463 m). Na jihovýchodě je na hranicích Kazachstánu pohoří Ťan Šan („Nebeské hory“). Zde je nejvyšší hora Kazachstánu Chan Tengri, tedy „Vládce duchů“, která měří 7010 m. Je to druhá nejvyšší hora celého Ťan Šanu.

V Kazachstánu je možné najít 155 druhů savců, 480 druhů ptáků a 150 druhů ryb. Uvádí se, že zde je 250 druhů léčivých rostlin, včetně jedinečné Artemisia cina Berg ex Poljak, která údajně  v jiném místě světa neroste.

Ve středověku Kazachstánem vedla Hedvábná cesta a vniklo zde několik významných center obchodu a kultury. Ve 13. století do Kazachstánu vpadnul Čingischán. V 16. Století zde vznikl Kazašský chanát, který v 17. století podlehl nájezdu Džungarů. Součástí Ruského impéria se Kazachstán stal v roce 1846. V souvislosti s tím do Kazachstánu začal mířit proud kolonistů, především ruských a ukrajinských rolníků. Jejich počet stoupal, postupně převýšil počet Kazachů a následovaly národnostní nepokoje, konkrétně  napadání těchto kolonistů kazašským obyvatelstvem (1916). Situace vyvrcholila masakry z obou stran. Přibližně 300 000 Kazachů následně uteklo do hor a do Číny. Pod kontrolu bolševiků se Kazachstán dostal v roce 1919. V roce 1920 byla založena autonomní republika a v roce 1936 vznikla Kazašská sovětská socialistická republika. Za hladomoru  v letech 1920-1921 zde zemřelo přibližně milion lidí. V průběhu stalinského období ve zdejších stepních pracovních táborech také končila řada nepohodlných. Do Kazachstánu byly přesídleny celé národy (například Krymští Tataři). Původně tajná kosmická základna Bajkonur vznikla v roce 1955. Na Semipalatinském polygonu v současném Kazachstáně byly v SSSR poprvé vyzkoušeny jaderné zbraně. Nezávislost Kazachstán vyhlásil v roce 1991. Z patnácti nástupnických států SSSR vyhlásil Kazachstán nezávislost jako poslední a v tom samém roce se okamžitě stal členem Společenství nezávislých států. V těchto dobách se v Kazachstánu také odehrávaly národnostní nepokoje spojené s napadáním příslušníků ruského etnika. Nepokoje nakonec vedly k masovému odchodu ruského obyvatelstva. V současnosti Kazachstán spolu s Ruskem a Běloruskem vytvořil celní unii, kterou exportéři potřebují brát v úvahu v souvislosti s měnícími se předpisy.

Pro antropology je Kazachstán velice zajímavou a pestrou zemí. V Kazachstánu žije 131 národností. Znalosti jednotlivých etnik, příslušnosti k jednotlivým skupinám, znalosti zvyklostí, tradic, chování a rovněž klanových oborových provázaností jsou však zcela zásadní také pro efektivní obchodní působení v této oblasti.

foto: Martin Solli

Kolik bude modernizace stát?

• 500 tisíc km. silnic při ceně 30 mil. rublů/km znamená 15 bilionů RUB.
• Strojírenství pro automobilový a traktorový sektor ~ 0,3 bilionu RUB.
• Železniční infrastruktura – zapotřebí je 50 tis. km. Při ceně ~ 150 mil.RUB/km je výsledkem 7,5 bilionů RUB.
• Strojírenství pro železnice  ~ 0,1 bilionu RUB.
• Říční transportní síť (Volgodonské, Obské, Jenisejské a Lenské povodí) ~ 1,5 bilionu RUB.
• Stavitelství říčních lodí ~ 0,06 bilionu RUB.
• Infrastruktura námořního trasportu – přístavy; přibližně 5 bilionů RUB (kalkulovány jsou i práce související se Severní mořskou cestou).
• Stavba lodí pro námořní transport ~ 0,3 bilionu RUB.
• Samotné obnovení flotily ~ 1 bilionu RUB.
• Energetický systém: výstavba, či modernizace 100 GW kapacit; při ceně 30 milionů RUB/GW. Z toho vyplývají 3 biliony RUB.
• Energetické strojírenství ~ 0,03 bilionu RUB.
• Elektrické sítě – minimálně sto tisíc kilometrů. Při ceně ~ 30 mil. RUB/km vyplývají celkové 3 biliony RUB.
• Strojírenství pro obnovu energetických sítí  ~ 0,03 bilionu RUB.
• Rozvoj těžby nafty a plynu,  jejich transportní infrastruktura a skladovací prostory ~ 4 biliony RUB.
• Strojírenství pro těžbu nafty a plynu ~ 0,02 bilionu RUB.
• Moderní komunikační sítě, celková informatizace ekonomického a společenského života: náklady 1 bilion RUB na každého ze 142 milionů obyvatel Ruska. Celkově tedy 142 bilionů RUB.
• Elektronický průmysl bude vyžadovat ~ 10 bilionu RUB.
• Rozvoj infrastruktury pro elektronizaci Ruska by vyžadovalo 40 bilionů RUB.

Pokud tedy chce Rusko do roku 2030 pětkrát zvýšit životní úroveň svých občanů a desetkrát zvýšit HDP, pak musí podle Felixe Šamraje v období nejbližších dvaceti let investovat výše uvedené částky. Jak ve svých závěrech pokračuje tento autor, velikost investicí, které jsou pro Rusko v současné době nezbytné, je přibližně 10 bilionů RUB ročně. HDP Ruské federace je přibližně 60 bilionů RUB. Dále ve svých úvahách vychází z toho, že Japonsko žije s deficitem rozpočtu 200 % HDP. Při srovnání by si tedy Rusko mohlo do modernizace dovolit investovat přibližně 120 bilionů RUB. Tato částka by tvořila základ investicí do modernizace a zbývajících 73 bilionů RUB by mohlo být získáno ze zahraničních zdrojů.

Zdroje: Felix Šamraj, Equipnet

Foto: smallritual

Podíl strojírenství je v průmyslové struktuře Ruska přibližně 18-20 %, na Ukrajině je to 12% (2008) a v Bělorusku 23%. V Německu se jedná o 53,6 %, Japonsku 51,5 % a v Číně 35,2 %. V post-sovětských státech se jedná o poměrně nízkou úroveň tohoto podílu.

Krizový rok se v ruském strojírenství nejprve projevil pádem, nicméně koncem roku bylo možné pozorovat optimističtější tendence. V období leden až březen činil pokles přibližně 60 %. V oblasti výroby rypadel se jednalo o 92 % oproti stejnému období v roce 2008. U Vozidel městské hromadné dopravy, kombajnů, traktorů a fréz se jednalo o pokles 63-68 %.

V říjnu 2009 růst průmyslové výroby již dosáhl 80 % stejného období předchozího roku. Pokles poptávky na zařízení v oblasti ropného a plynárenského průmyslu však v tomto oboru vyústil na úroveň výroby 66,7 % (ve srovnání s obdobím leden-říjen roku 2008). U elektronických, optických přístrojů se jednalo o 65 %. U elektrických zařízení 65 %, transportní zařízení a vybavení  58,9 %. Společnost „ASM-Holding“ uvádí, že v průběhu prvních deseti měsíců roku 2009 se výroba osobních automobilů snížila na 60,4 % ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku.

Za příčinu je uváděn nedostatek volných finančních prostředků ve finančním sektoru, pokles celkové poptávky v období krize a rovněž slabá poptávka po domácím zboží.

Antikrizová opatření v hodnotě 760 miliard rublů nedokázala dostatečně obnovit poptávku po domácí produkci. Opatření administrativního rázu však přispěla ke snížení dovozu zahraničního produkce na 27 % úrovně roku 2008. Navzdory těmto opatřením však v Rusku stále panují názory, že podpora domácí produkce je příliš malá. I přes podporu domácí produkce totiž dává celá řada ruských společností přednost zahraničním výrobkům. Podle údajů výrobců zařízení a techniky v oblasti nafta-plyn se až 70 % finančních prostředků vynakládá na nákup zahraniční produkce.

Ukrajina

Úvodem musím poukázat na to, že strojírenství Ukrajiny se vesměs exportně orientuje na Rusko. V roce 2009 se krize v období leden-březen projevila propadem o 54,6 % ve srovnání se stejným obdobím v  roce 2008. V průběhu druhého a třetího kvartálu byl podle ukrajinského Goskomstatu zaznamenán mírný nárůst, který však skončil ve třetím kvartálu. V listopadu byl propad oproti říjnu 2,5 % a v porovnání s listopadem roku 2008 to bylo méně o 12,6 %. Největší pád byl v oblasti strojírenství na Ukrajině zaznamenán ve výrobě traktorů, osobních automobilů, nákladních automobilů a autobusů. V těchto oblastech se jednalo o pád až o 80 %. Nejmenší pád byl v oblasti transformátorů a nákladních vagonů, kde se propad pohyboval mezi 27 a 35 %.

Bělorusko

Jak ukazují údaje Belstatu, v roce 2009 se ve srovnání s rokem 2008 projevil pád o 25,7 %. V prvních třech kvartálech byl propad v automobilovém průmyslu 43,9 %, ve výrobě traktorů a jiné zemědělské techniky 18 % a v oblasti obráběcích strojů 25,7 %. Výroba přístrojů však v Bělorusku zaznamenala růst o 5,1 %.

Ve čtvrtém kvartálu se situace nezměnila a výsledkem je celoroční propad (ve srovnání s rokem 2008). V oblasti automobilů o 56,4 %, autobusů o 31,1 %, traktorů o 30,4 %. Zajímavé je, že výroba vysokozdvižných jeřábů zaznamenala nárůst o 67,9 % více než v roce 2008 a výroba nákladních vagonů stoupla v porovnání s rokem 2008 o 34,4 %.

Nicméně musím poznamenat, že i když se zdá, že propad je v Bělorusku nižší než v Rusku a na Ukrajině,  v Bělorusku se poměrně významně zvýšila úroveň skladových zásob právě v oblasti strojírenských výrobků.

Problémem Ruského, Ukrajinského a Běloruského strojírenství je katastrofální opotřebovanost zařízení sloužícího v výrobě. Tento problém jsem zde již popisoval v článku „Obráběcí stroje a zařízení v Ruské federaci“. V Rusku je v současnosti zapotřebí přibližně 700 000 kusů obráběcích zařízení. Situace se  zařízením na Ukrajině a v Bělorusku je stejně špatná jako v Rusku. Obnova vyžaduje velmi významné investice.  Zde se ukazují investiční příležitosti. Kromě toho je zde zapotřebí významného zvýšení důvěry v domácí produkci. Vlivem kvality domácí produkce spotřebitelé více důvěřují zahraničním výrobkům. Tato skutečnost je ovšem velmi příznivá pro exportéry.

Zdroje: Belstat, Rosstat, Goskomstat Ukrainy, Strojtech, Equipnet

Únor

• Prom Expo 2010. Inovační a průmyslové fórum spojené s výstavou „Promexpo 2010“  a výstavou „Stroje a nářadí“.  24.02.2010 -26.02.2010. Ufa. Baškortostan.
• Sibiřské průmyslové fórum. Výstavy v rámci fóra: „Strojírenství“, „Nářadí“, „Metalurgie a opracování kovů“, „Transport a logistika v Rusku“. 24.02.2010 -26.02.2010. Krasnojarsk.

Březen

• Konference „Řízení životního cyklu letecké techniky: vývoj, projektování, výroba.“ 11.03.2010. Moskva.
• Výstava „Pokrytí a opracovávání povrchů – Expocoating.“ 17.03.2010 -19.03.2010. Moskva.
• Výstava a konference „Nedestruktivní kontrola a technická diagnostika v průmyslu“. 17.03.2010 -19.03.2010. Moskva.
• Výstava „Strojírenství, opracovávání kovů, svařování a metalurgie -2010“. 23.03.2010 -26.03.2010. Novosibirsk.   
• Výstava „Opracování kovů. Nástroje. Plasty“. 30.03.2010 -02.04.2010 Kijev.

Duben

• Výstava „Interdrive“ (hydraulika, pneumatika, pohony). 06.04.2010 -09.04.2010. Moskva.
• „Stavební technika, zařízení a servis“. 13.04.2010 -15.04.2010. Jekatěrinburg.
• „Expo Electronica“ (technologické vybavení, materiály a součásti pro elektronický průmysl). 20.04.2010 -22.04.2010. Moskva.
• Výstava UralExpoMETAL. Obrábění kovů: nářadí, technika, vybavení. 29.04.2010. Jekatěrinburg.   

Květen

• Mashex – strojírenství (vybavení, materiály, technologie, stroje, služby). 24.05.2010-27.05.2010. Moskva.

Červen

• „Ecwatech“. Výstava a kongres týkající se vody v Rusku a SNS. 01.06.2010-04.06.2010. Moskva.
• Fórum Atomexpo. 07.06.2010 -09.06.2010. Moskva.

Září

• Výstava „Výroční evropský kongres koroze a ochrana materiálů EUROCORR“. 13.09.2010 -17.09.2010. Moskva.

Říjen

• Výstava „Stankostroenie 2010“ (obráběcí stroje). 05.10.2010 -08.10.2010. Moskva.
• Mezinárodní černomořské transportní fórum a výstavy “Trans Ukrajina“, „Komerční a městská doprava“,  „Trans Rail Ukraina“ a „Skladové technologie“. 20.10.2010 -22.10.2010. Oděsa.

Vízová anketa (pro vyplnění počítačem a tisk)

Vízová anketa (pro tisk a následné ruční vyplnění)

Migrační karta – čelní strana (vzor)

Migrační karta – zadní strana (vzor)

Formulář pro pozvání do RF (od soukromé osoby)

Formulář pro pozvání do RF (od právnické osoby)

Formulář pro registraci po příjezdu do Ruské federace

Zpráva vedení obchodního zastoupení o působení na teritoriu Ruské federace – vzor (povinná zpráva podávaná každého půl roku; nezbytné rovněž při prodlužování akreditace).

Formulář na potvrzení o akreditaci a zanesení obchodního zastoupení do státního rejstříku a rovněž o případných změnách. (Nezbytné při registraci a prodlužování období působení obchodního zastoupení; rovněž při ohlašování celé řady změn.)

Žádost o vydání akreditační karty zahraničnímu pracovníkovi obchodního zastoupení (rovněž na prodlužování žádostí o pobyt pracovníka v zastoupení).

Životopisné informace, které musí předkládat zahraniční pracovník při žádosti o akreditační kartu v rámci obchodního zastoupení nebo filiálu.

Žádost o akreditaci manželky/manžela zahraničního pracovníka/pracovnice obchodního zastoupení (rovněž na prodlužování pobytu).

Formulář na potvrzení o akreditaci a zanesení filiálu do státního rejstříku a rovněž o případných změnách (nezbytné při registraci a prodlužovaní období působení filiálu; rovněž při ohlašování celé řady změn).

Zpráva vedení filiálu o jeho působení na teritoriu Ruské federace – vzor (povinná zpráva podávaná každého půl roku; nezbytné rovněž při prodlužování akreditace).

Žádost o vydání akreditační karty zahraničnímu pracovníkovi filiálu (rovněž na prodlužování žádostí o pobyt pracovníka v zastoupení).

Žádost o akreditaci manželky/manžela zahraničního pracovníka/pracovnice filiálu (rovněž na prodlužování pobytu).

Formulář žádosti o vyřízení pozvání spolupracovníků obchodního zastoupení a filiálu do Ruské federace.

Žádost/prosba (chodatajstvo) o vydání pozvání na vjezd do Ruské federace – údaje o organizaci, která zve.

РАСПИСКА в получении документов od palaty

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí RF, Velvyslanectví Ruské federace v Praze

]]> http://petrkvicala.cz/?feed=rss2&p=467 0 http://petrkvicala.cz/?p=452 http://petrkvicala.cz/?p=452#comments Sat, 06 Feb 2010 02:11:09 +0000 Petr Kvíčala http://petrkvicala.cz/?p=452 Webové odkazy na ruská muzea, galerie, divadla, konzervatoře. Možnost virtuální prohlídky většinou v ruském i anglickém jazyce. Pochopitelně, že více informací, například některé virtuální prohlídky jsou k nalezení jen v ruském jazyce.

• Ermitáž http://www.hermitagemuseum.org/
• Treťjakovská galerie http://www.tretyakov.ru/
• Ruské etnografické muzeum http://www.ethnomuseum.ru/
• Ruská akademie umění http://www.rah.ru/content/ru/home_container_ru.html
• Státní ruské muzeum http://www.rusmuseum.ru/
• Muzeum antropologie a etnografie Petra Velikého (Kunstkamera) Ruské akademie věd http://www.kunstkamera.ru/
• Státní muzeum výtvarných umění A. S. Puškina http://www.museum.ru/gmii/
• Státní historické muzeum http://www.shm.ru/
• Polytechnické muzeum http://www.polymus.ru/
• Bolšoj těatr http://www.bolshoi.ru/
• Malyj těatr http://www.maly.ru/
• Divadlo „Kremlevský balet“  http://www.kremlin-gkd.ru/
• Moskevská konzervatoř P. I. Čajkovského http://www.mosconsv.ru/
• Petrohradská státní konzervatoř N. A. Rimského-Korsakova http://www.conservatory.ru/
• Ruská státní knihovna http://www.rsl.ru
• Ruská národní knihovna http://www.nlr.ru/
• Akademie ruského baletu A. Ja. Faganovou http://www.vaganova.ru/
• Státní centrální muzeum hudební kultury M. I. Glinky http://www.glinka.museum/

foto: Xevi

• Adygejská republika (Adygeja)

Oficiální internetové stránky výkonných orgánů vlády Adygejské republiky

• Altajská republika

Oficiální portál Altajské republiky

• Republika Baškortostán

Informační portál republiky Baškortostán
Město Ufa – hlavní město republiky Baškortostán
Ministerstvo zahraničních ekonomických vztahů a obchodu republiky Baškorostán
Ministerstvo pro hospodářský rozvoj a průmyslu republiky Baškortostán

• Burjatská republika

Oficiální webové stránky státních orgánů Burjatské republiky

• Dagestánská republika

Oficiální internetové stránky prezidenta Dagestánské republiky
Oficiální stránky vlády republiky Dagestánské republiky
Oficiální stránky lidového shromáždění Dagestánské republiky

• Ingušská republika

Oficiální stránky Ingušské republiky
Oficiální stránky lidového shromáždění Ingušské republiky

• Kabardinobalkarská republika

Oficiální stránky prezidenta Kabardinobalkarské republiky

• Kalmycká republika

• Karačajevočerkesská republika

Oficiální internetové stránky prezidenta a vlády Karačajevočerkesské republiky

• Karelská republika

Oficiální stránky Karelské republiky

• Republika Komi

Oficiální internetové stránky republiky Komi

• Republika Marij El

Oficiální stránky Státního shromáždění republiky Marij El

• Republika Mordovia

Oficiální server orgánů státní moci republiky Mordovie

• Republika Sacha (Jakutie)

Oficiální server republiky Sacha (Jakutie)

• Republika Severní Osetie – Alania

Oficiální web stránky republiky Severní Osetie – Alanie

• Republika Tatarstán

Oficiální server republiky Tatarstán
Oficiální server prezidenta republiky Tatarstán
Portál vlády republiky Tatarstán

• Republika Tuva

Oficiální stránky republiky Tuva

• Udmurtská republika

Oficiální stránky Udmurtké republiky
Oficiální stránky Státní rady Udmurtské republiky

• Chakasská republika

Portál veřejné správy Chakasské republiky
Oficiální stránky Nejvyšší rady Chakasské repuliky

• Čečenská republika

Prezident a vláda Čečenské republiky

• Čuvašská republika

Server administrativy prezidenta Čuvašské republiky
Server prokuratury Čuvašské republiky

• Altajský kraj

Oficiální stránky Altajského kraje
Oficiální stránky zákonodárného shromáždění Altajského kraje

• Zabajkalský kraj

Oficiální stránky státních orgánů Zabajkalského kraje

• Kamčatský kraj

Oficiální internetové stránky výkonných orgánů Kamčatského kraje
Oficiální internetové stránky zákonodárného shromáždění Kamčatského kraje
Oficiální internetové stránky administrace Korjackého okruhu

• Krasnodarský kraj

• Krasnojarský kraj

Oficiální stránka Krasnojarského kraje
Oficiální stránky Tajmyrsko-dolganoněneckého municipálního rajónu
Oficiální stránky Evenkijského municipálního rajónu

• Permský kraj

Permský regionální server

• Přímořský kraj

Oficiální stránky administrace Přímořského kraje

• Stavropolský kraj

Oficiální informační internetový portál veřejné správy na území Stavropolského kraje
Oficiální internetové stránky guvernéra Stavropolského kraje
Ministerstvo ekonomického rozvoje Stavropolského kraje
Ministerstvo průmyslu, energetiky, dopravy a spojů Stavropolského kraje
Oficiální stránky Státní dumy Stavropolského kraje

• Chabarovský kraj

Server administrativy Chabarovského kraje

• Amurská oblast

Oficiální stránky vlády Amurské oblasti
Oficiální internetové stránky zákonodárného shromáždění Amurské oblasti

• Archangelská oblast

Oficiální server administrativy Archangelské oblasti

• Astrachaňská oblast

Stránky gubernátora Astrachaňské oblasti
Portál veřejné správy Astrachaňského regionu
Portál sociální sféry Astrachaňské oblasti

• Bělgorodská oblast

• Brjanská oblast

• Vladimirská oblast

Oficiální server administrativy Vladimirské oblasti

• Volgogradská oblast

Oficiální web sait administrativy Volgogradské oblasti

• Vologodská oblast

Oficiální sait Vologodské oblasti

• Voroněžská obast

Oficiální portál administrativy Voroněžské oblasti
Oficiální stránky Voroněžské oblastní dumy

• Ivanovská oblast

Oficiální stránky vlády Ivanovské oblasti

• Irkutská oblast

Stránky administrativy Irkutské oblasti
Zákonodárné shromáždění Irkutské oblasti
Finanční oddělení Irkutské oblasti

• Kaliningradská oblast

Oficiální stránky vlády Kaliningradské oblasti

• Kalužská oblast

Oficiální stránky gubernátora Kalužské oblasti
Oficiální stránky vlády Kalužské oblasti

• Kemerovská oblast

Oficiální stránky Rady lidových zástupců Kemerovské oblasti

• Kirovská oblast

Oficiální internetové stránky vlády Kirovského regionu
Zákonodárné shromáždění Kirovské oblasti

• Kostromská oblast

Oficiální stránky administrace Kostromské oblasti

• Kurganská oblast

Oficiální stránky Kurganské oblastní dumy

• Kurská oblast

Oficiální stránky administrace Kurské oblasti
Oficiální stránky Kurské regionální dumy

• Leningradká oblast

Stránky zákonodárného shromáždění Leningradské oblasti

• Lipecká oblast

Oficiální stránky administrace Lipecké oblasti

• Magadanská oblast

Oficiální stránky administrace Magadanské oblasti
Oficiální stránky Magadanské regionální dumy

• Moskevská oblast

Oficiální stránky administrace Moskevské oblasti

• Murmanská oblast

Oficiální web-site gubernátora Murmanské oblasti
Oficiální internet-portál vlády Murmanské oblasti
Oficiální stránky Murmanské regionální dumy

• Nižněnovgorodská oblast

Oficiální stránky vlády Nižněnovgorodské oblasti

• Novgorodská oblast

Stránky administrace Novgorodské oblasti

• Novosibiřská oblast

Oficiální stránky administrace Novosibiřské oblasti
Oficiální stránky Novosibiřské regionální rady poslanců

• Omská oblast

Informační portál vlády Omské oblasti
Zákonodárné shromáždění Omské oblasti

• Orenburská oblast

Oficiální stránky orgánů státní moci Orenburské oblasti

• Orlovská oblast

• Penzenská oblast

Oficiální stránky vlády Penzenské oblasti

• Pskovská oblast

Oficiální server administrativy Pskovské oblasti

• Rostovská oblast

Oficiální stránky administrace Rostovské oblasti
Oficiální internetové stránky zákonodárného shromáždění Rostovské oblasti

• Rjazanská oblast

• Samarská oblast

Administrace Samarské oblasti

• Saratovská oblast

Vláda Saratovské oblasti

• Sachalinská oblast

Oficiální server administrace Sachalinské oblasti

• Sverdlovská oblast

Oficiální server vlády Sverdlovské oblasti

• Smolenská oblast

Oficiální stránky administrativy Smolenské oblasti
Oficiální stránky Smolenské regionální dumy

• Tambovská oblast

Oficiální stránky Tambovské oblasti

• Tverská oblast

Informační stránky administrativy Tverské oblasti
Oficiální stránky Úřadu Federální migrační služby Tverské oblasti

• Tomská oblast

Oficiální stránky administrativy Tomské oblasti
Oficiální stránky státní dumy Tomské oblasti

• Tulská oblast

Portál orgánů výkonné moci Tulské oblasti
Oficiální stránky Tulské oblastní dumy

• Tjumeňská oblast

Oficiální stránky Tjumeňské regionální dumy

Portál veřejné správy Tjumeňské oblasti

• Uljanovská oblast

Oficiální stránky vlády Uljanovské oblasti
Oficiální internetové stránky zákonodárného shromáždění Uljanovské oblasti

• Čeljabinská oblast

Oficiální stránky gubernátora Čeljabinské oblasti

• Jaroslavská oblast

Oficiální vládní internetové stránky Jaroslavské oblasti

Oficiální stránky Jaroslavské regionální dumy

• Moskva

Oficiální stránky Moskevské radnice

• Petrohrad

Oficiální stránky Petrohradské administrace

• Židovská autonomní oblast

Oficiální stránky Židovské autonomní oblasti

• Něnecký autonomní okruh

Oficiální stránky administrativy Něneckého autonomního okruhu

• Chantymansijský autonomní okruh – Jugra

Oficiální internetové stránky státních orgánů Chantymansijského autonomního okruhu – Jugra

• Čukotký autonomní okruh

Oficiální stránky vlády Čukotského autonomního okruhu

• Jamaloněnecký autonomní okruh

Oficiální stránky výkonných orgánů státní moci Jamaloněneckého autonomního okruhu

Prezident Ruské federace: http://www.kremlin.ru/

Vláda Ruské federace: http://www.government.ru/

Premiér Ruské federace: http://www.premier.gov.ru/

Federální ministerstva, federální služby a federální agentury, které jsou pod vedením prezidenta RF a organizace, podřízené těmto ministerstvům, službám a agenturám.

Ministerstvo vnitra Ruské federace: http://www.mvd.ru

• Federální migrační služba: http://www.fms.gov.ru/

Ministerstvo pro záležitosti civilní obrany, mimořádné situace a likvidaci následků přírodních katastrof: http://www.mchs.gov.ru

Ministerstvo zahraničních věcí Ruské federace: http://www.mid.ru

• Federální agentura pro záležitosti Společenství nezávislých států, krajanů žijících v zahraničí a na mezinárodní humanitární spolupráci: http://rs.gov.ru/

Ministerstvo obrany Ruské federace: http://www.mil.ru

• Federální služba pro vojensko-technickou spolupráci: http://www.fsvts.gov.ru/
• Federální služba pro technickou a exportní kontrolu vývozu: http://www.fstec.ru/
• Federální služba pro obranné zakázky:  http://www.fsoz.gov.ru/
• Federální agentura pro speciální stavebnictví: http://www.spetsstroy.ru

Ministerstvo spravedlnosti Ruské federace: http://www.minjust.ru

• Federální služba pro dohled nad výkonem trestů: http://www.fsin.su
• Federální služba soudních vykonavatelů: http://www.fssprus.ru

Státní kurýrní služba Ruské federace  (federální služba): http://www.gfs.ru/

Zahraniční rozvědky Ruské federace (federální služba): http://svr.gov.ru/

Federální bezpečnostní služba Ruské federace (federální služba) http://www.fsb.ru/

• Národní antiteroristický výbor: http://www.nak.fsb.ru

Federální služba Ruské federace pro kontrolu obchodu s drogami: http://www.fskn.gov.ru

Federální ochranná služba Ruské federace: http://www.fso.gov.ru/

Generální ředitelství speciálních programů prezidenta Ruské federace (federální služba):  http://www.gusp.gov.ru/

Správa záležitostí prezidenta Ruské federace (federální agentura): http://www.udprf.ru/

Federální ministerstva, federální služby a federální agentury,  podléhající vládě RF a organizace, podřízené těmto ministerstvům, službám a agenturám.

Ministerstvo zdravotnictví a sociálního rozvoje Ruské federace: http://www.minzdravsoc.ru

• Federální služba pro dohled nad ochranou práv spotřebitelů a lidského blahobytu: http://www.rospotrebnadzor.ru
• Federální služba pro dohled nad zdravotním a sociálním rozvojem: http://www.roszdravnadzor.ru
• Federální služba pro práci a zaměstnanost: http://www.rostrud.info
• Federální lékařsko-biologická agentura: http://www.fmbaros.ru

Ministerstvo kultury Ruské federace: http://www.mkmk.ru

• Federální služba pro zákonný dohled v oblasti ochrany kulturního dědictví:  http://www.rosohrancult.ru
• Federální archivní agentura: http://www.rusarchives.ru/branch/rosarchive/index.shtml

Ministerstvo školství a vědy Ruské federace: http://www.mon.gov.ru

• Federální služba pro otázky duševního vlastnictví, patentů a ochranných známek: http://www.fips.ru/rospatent/index.htm
• Federální služba pro dohled v oblasti vzdělávání a vědy: http://www.obrnadzor.gov.ru
• Federální agentura pro vědu a inovace: http://www.fasi.gov.ru
• Federální agentura pro vzdělávání: http://www.ed.gov.ru

Ministerstvo přírodních zdrojů a ekologie Ruské federace: http://www.mnr.gov.ru

• Federální služby pro hydrometeorologii a monitoring životního prostředí: http://www.meteorf.ru
• Federální služba pro dohled v oblasti přírody: http://rpn.gov.ru
• Federální služba pro ekologický, technologický a jaderný dohled: http://www.gosnadzor.ru
• Federální agentura pro vodní zdroje: http://voda.mnr.gov.ru
• Federální agentura pro využití hlubinného bohatství: http://www.rosnedra.com

Ministerstvo průmyslu a obchodu Ruské federace: http://www.minprom.gov.ru

• Federální agentura pro technická nařízení a metrologii:  http://www.gost.ru

Ministerstvo pro místní rozvoj Ruské federace: http://www.minregion.ru

Ministerstvo spojů a masové komunikace Ruské federace: http://www.minsvyaz.ru

• Federální služba pro dohled v oblasti spojů a masové komunikace: http://www.rsoc.ru
• Federální agentura pro informační technologie
• Federální agentura pro tisk a masovou komunikaci http://www.fapmc.ru
• Federální agentura spojů: http://www.rossvyaz.ru

Ministerstvo zemědělství Ruské federace: http://www.mcx.ru

• Federální služba pro veterinární a fytosanitární dohled: http://www.fsvps.ru
• Federální agentura pro lesnictví: http://www.rosleshoz.gov.ru

Ministerstvo sportu, cestovního ruchu a mládeže Ruské federace: http://www.minstm.gov.ru

• Federální agentury pro otázky mládežе: http://www.fadm.gov.ru
• Federální agentura pro cestovní ruch: http://www.russiatourism.ru

Ministerstvo dopravy Ruské federace: http://www.mintrans.ru

• Federální služba pro dohled v oblasti dopravy: http://www.rostransnadzor.ru
• Federální služba pro leteckou dopravu: http://www.favt.ru
• Federální silniční agentura: http://www.rosavtodor.ru
• Federální agentura pro železniční dopravu: http://www.roszeldor.ru
• Federální agentura pro námořní a říční dopravu: http://www.morflot.ru

Ministerstvo financí Ruské federace: http://www.minfin.ru

• Federální daňová služba: http://www.nalog.ru
• Federální služba pro dohled  nad pojištěními: http://www.fssn.ru/www/site.nsf
• Federální služba finančního a rozpočtového dohledu: http://www.rosfinnadzor.ru
• Federální finanční úřad (federální služba): http://www.roskazna.ru

Ministerstvo ekonomického rozvoje Ruské federace: http://www.economy.gov.ru

• Federální služba statistiky: http://www.gks.ru/
• Federální služba pro registraci, katastr a kartografii: http://www.rosrеestr.ru
• Federální agentura pro státních hmotné rezervy: http://www.rosreserv.ru
• Federální agentura pro správu a řízení státního majetku: http://www.rosim.ru
• Federální agentura pro řízení zvláštních ekonomických zón: http://www.rosoez.ru

Ministerstvo energetiky Ruské federace: http://minenergo.gov.ru/

Federální antimonopolní služba: http://www.fas.gov.ru

Federální celní služba: http://www.customs.ru

Federální služba pro tarify: http://www.fstrf.ru

Federální služba finančního monitoringu:  http://www.fedsfm.ru

Federální služby pro finanční trhy: http://www.ffms.ru/

Federální kosmická agentura: http://www.federalspace.ru/

Federální služba pro vybavení státní hranice Ruské federace: http://www.rosgranitsa.ru/

Federální agentura pro dodávky zbraní, vojenského a speciálního vybavení a materiálu

Federální agentura pro rybolov: http://www.fishcom.ru/

Federální služba pro regulaci trhu s alkoholem: http://www.fsrar.ru/

foto: Tisková služba prezidenta Ruské federace

Moskevské deníky

• http://www.kommersant.ru/
• http://www.vedomosti.ru/
• http://www.izvestia.ru/
• http://www.rg.ru/
• http://www.ng.ru/
• http://www.gzt.ru/
• http://www.vremya.ru/
• http://www.trud.ru/
• http://www.pnp.ru/

Moskevské týdeníky

• http://www.akdi.ru/
• http://www.fingazeta.ru/
• http://www.mn.ru/
• http://www.novayagazeta.ru/
• http://www.rosvesty.ru/

Moskevské obchodní časopisy

• http://www.expert.ru/
• http://www.kommersant.ru/money/
• http://www.ko.ru/
• http://www.fd.ru/
• http://www.osp.ru/

Jiné moskevské časopisy

• http://www.kommersant.ru/vlast/

Petrohradský obchodní tisk

• http://www.dp.ru/
• http://www.spbvedomosti.ru/
• http://www.ev.spb.ru/
• http://www.vesty.spb.ru/
• http://www.smena.ru
• http://www.chaspik.spb.ru/

Centrální federální okruh

• http://www.tverlife.ru/
• http://www.akdi.ru/
• http://www.rv.ryazan.ru/
• http://www.kommuna.ru/
• http://www.province.ru/

Severozápadní okruh

• http://www.pravda.pskov.ru/
• http://www.kaliningradka.ru/
• http://www.rep.ru/
• http://www.vologda.ru/~hronom/

Přivolžský federální okruh

• http://www.sovch.chuvashia.com/
• http://www.samara.ru/

Jižní federální okruh

• http://www.gorodn.ru/
• http://www.stapravda.ru/

Uralský federální okruh

• http://www.surgut.wsnet.ru/~company/SP
• http://www.apress.ru/
• http://www.expert.ru/ural/
• http://www.surgut.info/
• http://www.tumentoday.ru/
• http://www.surgut.wsnet.ru/~company/NewsOfYugra/
• http://www.oblgazeta.ru/

Sibiřský federální okruh

• http://www.vsp.ru/
• http://www.krasrab.krsn.ru/
• http://www.omsk.km.ru/
• http://www.kmr.kemsu.ru/
• http://www.sovsibir.ru/

Dálněvýchodní federální okruh

• http://www.zrpress.ru/
• http://www.kapital.zrpress.ru/
• http://www.toz.khv.ru/
• http://www.news.khb.ru/
• http://www.kolyma.ru/
• http://www.novosti.vl.ru/
• http://vladnews.ru/

Vzhledem k tomu, že statistika franchisingu není v Rusku příliš jednoduchá, uvádím pouze některé základní odhady, které se mezi sebou někdy liší. Od roku 2000 se počet společností, které jsou v Rusku takto zastoupeny zvedl z 54 na přibližně 300. Některé zdroje však uvádějí až na 600 společností.

Největší zastoupení má fast food a prodejní sektor. Rozvoj služeb je touto formou pomalejší. Zastoupení má také business vzdělávání a tréning, business služby, předškolní výchova nebo například automobilový průmysl.

Podíváme-li se na teritoriální zastoupení, pak vidíme, že přibližně 43 % tvoří Moskva a Moskevská oblast, 15 % Petrohrad a Leningradská oblast a 12 % je na Uralu.

Společnosti, které jsou na Ruském trhu zastoupeny, jsou například Subway, Pizza di Roma, Starbucks, Pizza Hut, ChemDry, Gold´sGym, AlfaGraphics, Candy Bouquet, Kwik Kopy a mnoho dalších.

Nejčastěji je ke vstupu do Ruska vybírána Moskva nebo Petrohrad, tedy nejsilnější spotřební trhy v zemi. Nelze však snižovat ani neustálý rozvoj ve městech jako jsou Jekatěrinburg, Kazaň, Nižní Novgorod, Krasnodar a další.

Jaké jsou však překážky zpomalující růst této formy podnikání? Jsou to například některé licenční předpisy týkající se sublicencí. Podstatnou roli hraje neznalost, projevující se zejména v regionech. A významnou roli také hraje určitá „neprůhlednost“ ruského trhu, nicméně to je skutečnost týkající se jakéhokoliv podnikání v Rusku. Tato „neprůhlednost“ komplikuje celý postup již od vyhledání vhodných partnerů až například po vyjednávání o royalty platbách, což řadu společností spíše vede k samostatné správě svých vlastních obchodů. Jako tradiční nešvary je možné jmenovat také slabou platební disciplínu, mnohokráte zmiňovanou právní vymahatelnost, rozbujelou byrokracii a korupci. Navzdory negativním stránkám je však rozvoj v této oblasti velmi perspektivní.

Franchising je v Rusku nejviditelnější v sektoru fast food. Očekává se rozmach v oblasti stravování, tedy konkrétně ve sféře běžných restaurací. Rozvoj zasáhl také kavárenství. Poptávka po kavárnách a čajovnách velmi narostla. Tento styl si získal na popularitě a je vidět například na rychlém rozšíření sítě Starbucks. K tomuto faktu bych mohl uvést, že v období Sovětského svazu prakticky neexistoval styl kaváren, čajoven ani hospod, tak jak ho známe například u nás. Existovaly restaurace, ve kterých se slavily významné události, jídelny a pak například „buločnye“ nebo „pirožkovye“, kde bylo možné si koupit pirožky nebo sladké pečivo s čajem. Vše jmenované se však výrazně odlišuje od toho, co známe v našich českých reáliích.

Závěrem bych jen zmínil, že možnosti franchisingu jsou v Ruské federaci velmi perspektivní. Příležitosti jsou velké a týkají se restaurací, prodeje, vzdělávání, fitnes středisek, zábavy obecně, rekreace, cestování, ubytování nebo taktéž automobilového průmyslu. Dále pak mohu jmenovat úklidové a servisní služby, transport, expresní poštovní služby, tréning managementu a konzultační služby.

foto: Qlis, McDonald´s na Arbatu, Moskva

Опубликовано 31 декабря 2008 г.
Вступает в силу: 1 июля 2009 г.

Принят Государственной Думой 24 декабря 2008 года
Одобрен Советом Федерации 29 декабря 2008 года

Статья 1

Внести в часть первую Гражданского кодекса Российской Федерации (Собрание законодательства Российской Федерации, 1994, N32, ст. 3301; 1999, N 28, ст. 3471) следующие изменения:

1) пункт 1 статьи 87 изложить в следующей редакции:

«1. Обществом с ограниченной ответственностью признается общество, уставный капитал которого разделен на доли; участники общества с ограниченной ответственностью не отвечают по его обязательствам и несут риск убытков, связанных с деятельностью общества, в пределах стоимости принадлежащих им долей.

Участники общества, не полностью оплатившие доли, несут солидарную ответственность по обязательствам общества в пределах стоимости неоплаченной части доли каждого из участников.»;

2) пункт 2 статьи 88 изложить в следующей редакции:

«2. Общество с ограниченной ответственностью может быть учреждено одним лицом или может состоять из одного лица, в том числе при создании в результате реорганизации.

Общество с ограниченной ответственностью не может иметь в качестве единственного участника другое хозяйственное общество, состоящее из одного лица.»;

3) статью 89 изложить в следующей редакции:

«Статья 89. Учреждение общества с ограниченной ответственностью и его учредительный документ

1. Учредители общества с ограниченной ответственностью заключают между собой договор об учреждении общества с ограниченной ответственностью, определяющий порядок осуществления ими совместной деятельности по учреждению общества, размер уставного капитала общества, размер их долей в уставном капитале общества и иные установленные законом об обществах с ограниченной ответственностью условия.

Договор об учреждении общества с ограниченной ответственностью заключается в письменной форме.

2. Учредители общества с ограниченной ответственностью несут солидарную ответственность по обязательствам, связанным с его учреждением и возникшим до его государственной регистрации.

Общество с ограниченной ответственностью несет ответственность по обязательствам учредителей общества, связанным с его учреждением, только в случае последующего одобрения действий учредителей общества общим собранием участников общества. Размер ответственности общества по этим обязательствам учредителей общества может быть ограничен законом об обществах с ограниченной ответственностью.

3. Учредительным документом общества с ограниченной ответственностью является его устав.

Устав общества с ограниченной ответственностью наряду со сведениями, указанными в пункте 2 статьи 52 настоящего Кодекса, должен содержать сведения о размере уставного капитала общества, составе и компетенции его органов управления, порядке принятия ими решений (в том числе решений по вопросам, принимаемым единогласно или квалифицированным большинством голосов) и иные предусмотренные законом об обществах с ограниченной ответственностью сведения.

4. Порядок совершения иных действий по учреждению общества с ограниченной ответственностью определяется законом об обществах с ограниченной ответственностью.»;

4) в статье 90:

а) в абзаце первом пункта 1 слова «вкладов его участников» заменить словами «долей, приобретенных его участниками»;

б) пункт 2 изложить в следующей редакции:

«2. Не допускается освобождение участника общества с ограниченной ответственностью от обязанности оплаты доли в уставном капитале общества, в том числе путем зачета требований к обществу.»;

в) третье предложение пункта 3 изложить в следующей редакции: «Последствия нарушения этой обязанности определяются законом об обществах с ограниченной ответственностью.»;

г) пункт 6 изложить в следующей редакции:

«6. Увеличение уставного капитала общества допускается после полной оплаты всех его долей.»;

5) в пункте 3 статьи 91:

а) в абзаце первом слово «исключительной» исключить;

б) подпункт 2 изложить в следующей редакции:

«2) образование исполнительных органов общества и досрочное прекращение их полномочий, а также принятие решения о передаче полномочий единоличного исполнительного органа общества управляющему, утверждение такого управляющего и условий договора с ним, если уставом общества решение указанных вопросов не отнесено к компетенции совета директоров (наблюдательного совета) общества;»;

в) в абзаце седьмом слово «исключительной» исключить;

г) в абзаце восьмом слово «исключительной» исключить;

6) пункт 2 статьи 92 изложить в следующей редакции:

«2. Общество с ограниченной ответственностью вправе преобразоваться в хозяйственное общество другого вида, хозяйственное товарищество или производственный кооператив.»;

7) статью 93 изложить в следующей редакции:

«Статья 93. Переход доли в уставном капитале общества с ограниченной ответственностью к другому лицу

1. Переход доли или части доли участника общества в уставном капитале общества с ограниченной ответственностью к другому лицу допускается на основании сделки или в порядке правопреемства либо на ином законном основании с учетом особенностей, предусмотренных настоящим Кодексом и законом об обществах с ограниченной ответственностью.

2. Продажа либо отчуждение иным образом доли или части доли в уставном капитале общества с ограниченной ответственностью третьим лицам допускается с соблюдением требований, предусмотренных законом об обществах с ограниченной ответственностью, если это не запрещено уставом общества.

Участники общества пользуются преимущественным правом покупки доли или части доли участника общества. Порядок осуществления преимущественного права и срок, в течение которого участники общества могут воспользоваться указанным правом, определяются законом об обществах с ограниченной ответственностью и уставом общества. Уставом общества также может быть предусмотрено преимущественное право покупки обществом доли или части доли участника общества, если другие участники общества не использовали свое преимущественное право покупки доли или части доли в уставном капитале общества.

3. В случае, если уставом общества отчуждение доли или части доли, принадлежащих участнику общества, третьим лицам запрещено и другие участники общества отказались от их приобретения либо не получено согласие на отчуждение доли или части доли участнику общества или третьему лицу при условии, что необходимость получить такое согласие предусмотрена уставом общества, общество обязано выплатить участнику действительную стоимость доли или части доли либо выдать ему в натуре имущество, соответствующее такой стоимости.

4. Доля участника общества с ограниченной ответственностью может быть отчуждена до полной ее оплаты только в части, в которой она уже оплачена.

5. В случае приобретения доли или части доли участника самим обществом с ограниченной ответственностью оно обязано реализовать их другим участникам или третьим лицам в сроки и в порядке, которые предусмотрены законом об обществах с ограниченной ответственностью и уставом, либо уменьшить свой уставный капитал в соответствии с пунктами 4 и 5 статьи 90 настоящего Кодекса.

6. Доли в уставном капитале общества переходят к наследникам граждан и к правопреемникам юридических лиц, являвшихся участниками общества, если иное не предусмотрено уставом общества с ограниченной ответственностью. Уставом общества может быть предусмотрено, что переход доли в уставном капитале общества к наследникам граждан и правопреемникам юридических лиц, являвшихся участниками общества, передача доли, принадлежавшей ликвидированному юридическому лицу, его учредителям (участникам), имеющим вещные права на его имущество или обязательственные права в отношении этого юридического лица, допускаются только с согласия остальных участников общества. Отказ в согласии на переход доли влечет за собой обязанность общества выплатить указанным лицам ее действительную стоимость или выдать им в натуре имущество, соответствующее такой стоимости, в порядке и на условиях, которые предусмотрены законом об обществах с ограниченной ответственностью и уставом общества.

7. Переход доли участника общества с ограниченной ответственностью к другому лицу влечет за собой прекращение его участия в обществе.»;

статью 94 изложить в следующей редакции:

«Статья 94. Выход участника общества с ограниченной ответственностью из общества

1. Участник общества с ограниченной ответственностью вправе выйти из общества путем отчуждения обществу своей доли в его уставном капитале независимо от согласия других его участников или общества, если это предусмотрено уставом общества.

2. При выходе участника общества с ограниченной ответственностью из общества ему должна быть выплачена действительная стоимость его доли в уставном капитале общества или выдано в натуре имущество, соответствующее такой стоимости, в порядке, способом и в сроки, которые предусмотрены законом об обществах с ограниченной ответственностью и уставом общества.»;

9) в статье 95:

а) первое предложение пункта 1 изложить в следующей редакции: «Обществом с дополнительной ответственностью признается общество, уставный капитал которого разделен на доли; участники такого общества солидарно несут субсидиарную ответственность по его обязательствам своим имуществом в одинаковом для всех кратном размере к стоимости их долей, определенном уставом общества.»;

б) пункт 3 после слов «ограниченной ответственностью» дополнить словами «и закона об обществах с ограниченной ответственностью».

Статья 2

Внести в Основы законодательства Российской Федерации о нотариате от 11 февраля 1993 года N 4462-I (Ведомости Съезда народных депутатов Российской Федерации и Верховного Совета Российской Федерации, 1993, N 10, ст. 357) следующие изменения:

1) в статье 17:

а) часть первую изложить в следующей редакции:

«Нотариус, занимающийся частной практикой, несет полную имущественную ответственность за вред, причиненный имуществу гражданина или юридического лица в результате совершения нотариального действия, противоречащего законодательству Российской Федерации, или неправомерного отказа в совершении нотариального действия, а также разглашения сведений о совершенных нотариальных действиях.»;

б) дополнить новой частью второй следующего содержания:

«Возмещение вреда осуществляется за счет страхового возмещения по заключенному договору страхования гражданской ответственности нотариуса, занимающегося частной практикой, а при его недостаточности за счет имущества такого нотариуса в пределах разницы между страховым возмещением и фактическим размером ущерба. Имущественный вред, причиненный нотариусом умышленно, возмещается исключительно за счет принадлежащего ему имущества.»;

в) части вторую – четвертую считать соответственно частями третьей – пятой;

2) статью 18 изложить в следующей редакции:

«Статья 18. Страхование деятельности нотариуса, занимающегося частной практикой

Нотариус, занимающийся частной практикой, обязан заключить договор или договоры страхования гражданской ответственности нотариуса при осуществлении им нотариальной деятельности. Нотариус не вправе выполнять свои обязанности и совершать нотариальные действия без заключения договора страхования.

Объектом страхования по договору страхования гражданской ответственности являются имущественные интересы, связанные с риском ответственности нотариуса, занимающегося частной практикой, по обязательствам, возникающим вследствие причинения имущественного вреда гражданину или юридическому лицу, обратившимся за совершением нотариального действия, и (или) третьим лицам при осуществлении нотариальной деятельности.

Страховым случаем по договору страхования гражданской ответственности нотариуса является установленный вступившим в законную силу решением суда или признанный страховщиком факт причинения имущественного вреда гражданину или юридическому лицу действиями (бездействием) нотариуса, занимающегося частной практикой, в результате совершения нотариального действия, противоречащего законодательству Российской Федерации, либо неправомерного отказа в совершении нотариального действия, подтвержденного постановлением нотариуса, а также разглашения сведений о совершенном нотариальном действии.

Договор страхования гражданской ответственности нотариуса заключается на срок не менее чем один год с условием возмещения имущественного вреда, причиненного в период действия данного договора, в течение срока исковой давности, установленного законодательством Российской Федерации для договоров имущественного страхования. Договор также может предусматривать более продолжительные сроки и иные не противоречащие закону условия возмещения такого вреда. Договор вступает в силу с момента уплаты страхователем первого страхового взноса, если законодательством Российской Федерации не предусмотрено иное.

Страховые тарифы по договору страхования гражданской ответственности нотариуса определяются страховщиком с учетом обстоятельств, влияющих на степень риска возникновения ответственности нотариуса, в том числе опыта работы нотариуса по совершению нотариальных действий и случаев возникновения обязанности нотариуса по возмещению имущественного вреда, причиненного третьим лицам.

Если иное не предусмотрено настоящей статьей, размер страховой суммы по договору страхования гражданской ответственности нотариуса не должен быть менее:

1) 1 500 000 рублей по договору страхования гражданской ответственности нотариуса, имеющего нотариальную контору в городском поселении;

2) 1 000 000 рублей по договору страхования гражданской ответственности нотариуса, имеющего нотариальную контору в сельском поселении.

Иные условия страхования гражданской ответственности нотариуса определяются по соглашению сторон в соответствии с законодательством Российской Федерации и правилами страхования, утвержденными страховщиком или объединением страховщиков.

Страховое возмещение осуществляется в размере реально понесенного ущерба, но в пределах страховой суммы.

Нотариальная палата субъекта Российской Федерации в целях обеспечения

имущественной ответственности нотариусов – членов нотариальной палаты вправе заключить договор страхования ответственности нотариусов – членов нотариальной палаты субъекта Российской Федерации (далее – договор страхования ответственности нотариусов – членов нотариальной палаты) на страховую сумму, определяемую из расчета не менее чем 500 000 рублей на каждого нотариуса – члена нотариальной палаты.

В случае, если риск ответственности по обязательствам, возникающим вследствие причинения вреда третьим лицам при осуществлении нотариальной деятельности, застрахован нотариальной палатой субъекта Российской Федерации, страховая сумма по договору страхования гражданской ответственности, заключаемому нотариусом, имеющим нотариальную контору в городском поселении, не может быть менее чем 1 000 000 рублей, а нотариусом, имеющим нотариальную контору в сельском поселении, – менее чем 500 000 рублей.

Выплата страхового возмещения по договору страхования ответственности нотариусов – членов нотариальной палаты производится в случае недостаточности страхового возмещения по договору страхования гражданской ответственности нотариуса.

Контроль за соблюдением нотариусами требований настоящей статьи осуществляется нотариальными палатами субъектов Российской Федерации.».

Статья 3

Внести в Федеральный закон от 8 февраля 1998 года N 14-ФЗ «Об обществах с ограниченной ответственностью» (Собрание законодательства Российской Федерации, 1998, N 7, ст. 785; N 28, ст. 3261; 1999, N 1, ст. 2; 2002, N 12, ст. 1093; 2005, N 1, ст. 18; 2006, N 31, ст. 3437; N 52, ст. 5497; 2008, N 18, ст. 1941) следующие изменения:

1) пункт 1 статьи 2 изложить в следующей редакции:

«1. Обществом с ограниченной ответственностью (далее – общество) признается созданное одним или несколькими лицами хозяйственное общество, уставный капитал которого разделен на доли; участники общества не отвечают по его обязательствам и несут риск убытков, связанных с деятельностью общества, в пределах стоимости принадлежащих им долей в уставном капитале общества.

Участники общества, не полностью оплатившие доли, несут солидарную ответственность по обязательствам общества в пределах стоимости неоплаченной части принадлежащих им долей в уставном капитале общества.»;

2) в статье 8:

а) в пункте 1:

в абзаце втором слова «учредительными документами» заменить словом «уставом»;

в абзаце третьем слова «учредительными документами» заменить словом «уставом»;

абзацы пятый и шестой изложить в следующей редакции:

«продать или осуществить отчуждение иным образом своей доли или части доли в уставном капитале общества одному или нескольким участникам данного общества либо другому лицу в порядке, предусмотренном настоящим Федеральным законом и уставом общества;

выйти из общества путем отчуждения своей доли обществу, если такая возможность предусмотрена уставом общества, или потребовать приобретения обществом доли в случаях, предусмотренных настоящим Федеральным законом;»;

б) в абзаце втором пункта 2 слова «доли (части доли)» заменить словами «доли или части доли»;

в) дополнить пунктом 3 следующего содержания:

«3. Учредители (участники) общества вправе заключить договор об осуществлении прав участников общества, по которому они обязуются осуществлять определенным образом свои права и (или) воздерживаться от осуществления указанных прав, в том числе голосовать определенным образом на общем собрании участников общества, согласовывать вариант голосования с другими участниками, продавать долю или часть доли по определенной данным договором цене и (или) при наступлении определенных условий либо воздерживаться от отчуждения доли или части доли до наступления определенных условий, а также осуществлять согласованно иные действия, связанные с управлением обществом, с созданием, деятельностью, реорганизацией и ликвидацией общества. Такой договор заключается в письменной форме путем составления одного документа, подписанного сторонами.»;

3) в статье 9:

а) абзац второй пункта 1 изложить в следующей редакции:

«оплачивать доли в уставном капитале общества в порядке, в размерах и в сроки, которые предусмотрены настоящим Федеральным законом и договором об учреждении общества;»;

б) в абзаце втором пункта 2 слова «доли (части доли)» заменить словами «доли или части доли»;

4) статью 11 изложить в следующей редакции:

«Статья 11. Порядок учреждения общества

1.Учреждение общества осуществляется по решению его учредителей или учредителя. Решение об учреждении общества принимается собранием учредителей общества. В случае учреждения общества одним лицом решение о его учреждении принимается этим лицом единолично.

2. В решении об учреждении общества должны быть отражены результаты голосования учредителей общества и принятые ими решения по вопросам учреждения общества, утверждения устава общества, избрания или назначения органов управления общества, а также образования ревизионной комиссии или избрания ревизора общества, если такие органы предусмотрены уставом общества или являются обязательными в соответствии с настоящим Федеральным законом.

При учреждении общества учредители или учредитель могут утвердить аудитора общества, а в случаях, если в отношении общества законодательством предусмотрено проведение обязательного аудита, учредители или учредитель должны принять такое решение.

В случае учреждения общества одним лицом решение об учреждении общества должно определять размер уставного капитала общества, порядок и сроки его оплаты, а также размер и номинальную стоимость доли учредителя.

3. Решения об учреждении общества, утверждении его устава, утверждении денежной оценки ценных бумаг, других вещей или имущественных прав либо иных имеющих денежную оценку прав, вносимых учредителями общества для оплаты долей в уставном капитале общества, принимаются учредителями общества единогласно.

4. Избрание органов управления общества, образование ревизионной комиссии или избрание ревизора общества и утверждение аудитора общества осуществляются большинством не менее трех четвертей голосов от общего числа голосов учредителей общества.

Если к моменту избрания органов управления общества, образования ревизионной комиссии или избрания ревизора общества и утверждения аудитора общества размер долей каждого из учредителей общества не определен, каждый учредитель общества при голосовании имеет один голос.

5. Учредители общества заключают в письменной форме договор об учреждении общества, определяющий порядок осуществления ими совместной деятельности по учреждению общества, размер уставного капитала общества, размер и номинальную стоимость доли каждого из учредителей общества, а также размер, порядок и сроки оплаты таких долей в уставном капитале общества.

Договор об учреждении общества не является учредительным документом общества.

6. Учредители общества несут солидарную ответственность по обязательствам, связанным с учреждением общества и возникшим до его государственной регистрации. Общество несет ответственность по обязательствам учредителей общества, связанным с его учреждением, только в случае последующего одобрения их действий общим собранием участников общества. При этом размер ответственности общества в любом случае не может превышать одну пятую оплаченного уставного капитала общества.

7. Особенности учреждения общества с участием иностранных инвесторов определяются федеральным законом.

8. Сведения о размере и номинальной стоимости доли каждого участника общества вносятся в единый государственный реестр юридических лиц в соответствии с федеральным законом о государственной регистрации юридических лиц. При этом сведения о номинальной стоимости долей участников общества при его учреждении определяются исходя из положений договора об учреждении общества или решения единственного учредителя общества, в том числе в случае, если эти доли не оплачены в полном объеме и подлежат оплате в порядке и в сроки, которые предусмотрены настоящим Федеральным законом.»;

5) в статье 12:

а) в наименовании слова «Учредительные документы» заменить словом «Устав»;

б) пункт 1 изложить в следующей редакции:

«1. Устав общества является учредительным документом общества.»;

в) в пункте 2:

абзац шестой признать утратившим силу;

абзац восьмой дополнить словами «, если право на выход из общества предусмотрено уставом общества»;

в абзаце девятом слова «доли (части доли)» заменить словами «доли или части доли»;

г) в пункте 3 слова «учредительными документами» заменить словом «уставом», слова «копии действующих учредительного договора и» заменить словами «копию действующего»;

д) в пункте 4 слова «учредительные документы» заменить словом «устав»;

е) пункт 5 признать утратившим силу;

6) в статье 14:

а) абзац второй пункта 1 изложить в следующей редакции:

«Размер уставного капитала общества должен быть не менее чем десять тысяч рублей.»;

б) пункт 3 дополнить абзацем следующего содержания:

«В случае, если устав общества содержит ограничения, предусмотренные настоящим пунктом, лицо, которое приобрело долю в уставном капитале общества с нарушением требований настоящего пункта и соответствующих положений устава общества, вправе голосовать на общем собрании участников общества частью доли, размер которой не превышает установленный уставом общества максимальный размер доли участника общества.»;

7) статью 15 изложить в следующей редакции:

«Статья 15. Оплата долей в уставном капитале общества

1. Оплата долей в уставном капитале общества может осуществляться деньгами, ценными бумагами, другими вещами или имущественными правами либо иными имеющими денежную оценку правами.

2. Денежная оценка имущества, вносимого для оплаты долей в уставном капитале общества, утверждается решением общего собрания участников общества, принимаемым всеми участниками общества единогласно.

Если номинальная стоимость или увеличение номинальной стоимости доли участника общества в уставном капитале общества, оплачиваемой неденежными средствами, составляет более чем двадцать тысяч рублей, в целях определения стоимости этого имущества должен привлекаться независимый оценщик. Номинальная стоимость или увеличение номинальной стоимости доли участника общества, оплачиваемой такими неденежными средствами, не может превышать сумму оценки указанного имущества, определенную независимым оценщиком.

В случае оплаты долей в уставном капитале общества неденежными средствами участники общества и независимый оценщик солидарно несут при недостаточности имущества общества субсидиарную ответственность по его обязательствам в размере завышения стоимости имущества, внесенного для оплаты долей в уставном капитале общества в течение трех лет с момента государственной регистрации общества или внесения в устав общества предусмотренных статьей 19 настоящего Федерального закона изменений.

Уставом общества могут быть установлены виды имущества, которое не может быть внесено для оплаты долей в уставном капитале общества.

3. В случае прекращения у общества права пользования имуществом до истечения срока, на который такое имущество было передано в пользование обществу для оплаты доли, участник общества, передавший имущество, обязан предоставить обществу по его требованию денежную компенсацию, равную плате за пользование таким же имуществом на подобных условиях в течение оставшегося срока пользования имуществом. Денежная компенсация должна быть предоставлена единовременно в разумный срок с момента предъявления обществом требования о ее предоставлении, если иной порядок предоставления денежной компенсации не установлен решением общего собрания участников общества. Данное решение принимается общим собранием участников общества без учета голосов участника общества, передавшего обществу для оплаты своей доли право пользования имуществом, которое прекратилось досрочно.

Договором об учреждении общества или в случае учреждения общества одним лицом решением об учреждении общества могут быть предусмотрены иные способы и иной порядок предоставления участником общества компенсации досрочного прекращения права пользования имуществом, переданным им в пользование обществу для оплаты доли в уставном капитале общества.

В случае непредоставления в установленный срок компенсации доля или часть доли в уставном капитале общества, пропорциональные неоплаченной сумме (стоимости) компенсации, переходят к обществу. Такая доля или часть доли должна быть реализована обществом в порядке и в сроки, которые установлены статьей 24 настоящего Федерального закона.

4. Имущество, переданное участником общества в пользование обществу для оплаты своей доли, в случае выхода или исключения такого участника из общества остается в пользовании общества в течение срока, на который данное имущество было передано, если иное не предусмотрено договором об учреждении общества.»;

в статье 16:

а) в наименовании слова «внесения вкладов в уставный капитал» заменить словами «оплаты долей в уставном капитале»;

б) пункт 1 изложить в следующей редакции:

«1. Каждый учредитель общества должен оплатить полностью свою долю в уставном капитале общества в течение срока, который определен договором об учреждении общества или в случае учреждения общества одним лицом решением об учреждении общества и не может превышать один год с момента государственной регистрации общества. При этом доля каждого учредителя общества может быть оплачена по цене не ниже ее номинальной стоимости.

Не допускается освобождение учредителя общества от обязанности оплатить долю в уставном капитале общества, в том числе путем зачета его требований к обществу.»;

в) дополнить пунктом 3 следующего содержания:

«3. В случае неполной оплаты доли в уставном капитале общества в течение срока, определяемого в соответствии с пунктом 1 настоящей статьи, неоплаченная часть доли переходит к обществу. Такая часть доли должна быть реализована обществом в порядке и в сроки, которые установлены статьей 24 настоящего Федерального закона.

Договором об учреждении общества может быть предусмотрено взыскание неустойки (штрафа, пени) за неисполнение обязанности по оплате долей в уставном капитале общества.

Доля учредителя общества, если иное не предусмотрено уставом общества, предоставляет право голоса только в пределах оплаченной части принадлежащей ему доли.»;

9) статью 18 дополнить пунктом 4 следующего содержания:

«4. Заявление о государственной регистрации изменений, вносимых в устав общества в связи с увеличением уставного капитала общества, должно быть подписано лицом, осуществляющим функции единоличного исполнительного органа общества. В заявлении подтверждается соблюдение обществом требований пунктов 1 и 2 настоящей статьи.

Данное заявление и иные документы для государственной регистрации изменений, вносимых в устав общества в связи с увеличением уставного капитала общества, а также изменений номинальной стоимости долей участников общества должны быть представлены в орган, осуществляющий государственную регистрацию юридических лиц, в течение месяца со дня принятия решения об увеличении уставного капитала общества за счет его имущества.

Такие изменения приобретают силу для третьих лиц с момента их государственной регистрации.»;

10) в статье 19:

а) в пункте 1:

в абзаце третьем слова «учредительные документы» заменить словом «устав», слова «и увеличением номинальной стоимости долей участников общества, внесших дополнительные вклады, а в случае необходимости также изменений, связанных с изменением размеров долей участников общества» исключить;

абзацы четвертый и пятый признать утратившими силу;

б) в пункте 2:

абзацы третий – пятый изложить в следующей редакции:

«Одновременно с решением об увеличении уставного капитала общества на основании заявления участника общества или заявлений участников общества о внесении им или ими дополнительного вклада должно быть принято решение о внесении в устав общества изменений в связи с увеличением уставного капитала общества, а также решение об увеличении номинальной стоимости доли участника общества или долей участников общества, подавших заявления о внесении дополнительного вклада, и в случае необходимости решение об изменении размеров долей участников общества. Такие решения принимаются всеми участниками общества единогласно. При этом номинальная стоимость доли каждого участника общества, подавшего заявление о внесении дополнительного вклада, увеличивается на сумму, равную или меньшую стоимости его дополнительного вклада.

Одновременно с решением об увеличении уставного капитала общества на основании заявления третьего лица или заявлений третьих лиц о принятии его или их в общество и внесении вклада должны быть приняты решения о принятии его или их в общество, о внесении в устав общества изменений в связи с увеличением уставного капитала общества, об определении номинальной стоимости и размера доли или долей третьего лица или третьих лиц, а также об изменении размеров долей участников общества. Такие решения принимаются всеми участниками общества единогласно. Номинальная стоимость доли, приобретаемой каждым третьим лицом, принимаемым в общество, не должна быть больше стоимости его вклада.

Внесение дополнительных вкладов участниками общества и вкладов третьими лицами должно быть осуществлено не позднее чем в течение шести месяцев со дня принятия общим собранием участников общества предусмотренных настоящим пунктом решений.»;

абзац шестой признать утратившим силу;

в) дополнить пунктом 21 следующего содержания:

«21. Заявление о государственной регистрации предусмотренных настоящей статьей изменений в уставе общества должно быть подписано лицом, осуществляющим функции единоличного исполнительного органа общества. В заявлении подтверждается внесение в полном объеме участниками общества дополнительных вкладов или вкладов третьими лицами. В течение трех лет с момента государственной регистрации соответствующих изменений в уставе общества участники общества солидарно несут при недостаточности имущества общества субсидиарную ответственность по его обязательствам в размере стоимости невнесенных дополнительных вкладов.

Указанное заявление и иные документы для государственной регистрации предусмотренных настоящей статьей изменений в связи с увеличением уставного капитала общества, увеличением номинальной стоимости долей участников общества, внесших дополнительные вклады, принятием третьих лиц в общество, определением номинальной стоимости и размера их долей и в случае необходимости с изменением размеров долей участников общества, а также документы, подтверждающие внесение в полном объеме участниками общества дополнительных вкладов или вкладов третьими лицами, должны быть представлены в орган, осуществляющий государственную регистрацию юридических лиц, в течение месяца со дня принятия решения об утверждении итогов внесения дополнительных вкладов участниками общества в соответствии с пунктом 1 настоящей статьи либо внесения дополнительных вкладов участниками общества или третьими лицами на основании их заявлений.

Для третьих лиц такие изменения приобретают силу с момента их государственной регистрации.»;

г) дополнить пунктом 22 следующего содержания:

«22. В случае несоблюдения сроков, предусмотренных абзацем третьим пункта 1, абзацем пятым пункта 2 и пунктом 21 настоящей статьи, увеличение уставного капитала общества признается несостоявшимся.»;

11) в статье 20:

а) пункт 2 признать утратившим силу;

б) пункт 4 дополнить абзацами следующего содержания:

«Документы для государственной регистрации вносимых в устав общества изменений в связи с уменьшением уставного капитала общества и изменения номинальной стоимости долей участников общества должны быть представлены в орган, осуществляющий государственную регистрацию юридических лиц, в течение одного месяца с даты направления кредиторам последнего уведомления об уменьшении уставного капитала общества и о его новом размере.

Для третьих лиц такие изменения приобретают силу с момента их государственной регистрации.»;

12) статью 21 изложить в следующей редакции:

«Статья 21. Переход доли или части доли участника общества в уставном капитале общества к другим участникам общества и третьим лицам

1. Переход доли или части доли в уставном капитале общества к одному или нескольким участникам данного общества либо к третьим лицам осуществляется на основании сделки, в порядке правопреемства или на ином законном основании.

2. Участник общества вправе продать или осуществить отчуждение иным образом своей доли или части доли в уставном капитале общества одному или нескольким участникам данного общества. Согласие других участников общества или общества на совершение такой сделки не требуется, если иное не предусмотрено уставом общества.

Продажа либо отчуждение иным образом доли или части доли в уставном капитале общества третьим лицам допускается с соблюдением требований, предусмотренных настоящим Федеральным законом, если это не запрещено уставом общества.

3. Доля участника общества может быть отчуждена до полной ее оплаты только в части, в которой она оплачена.

4. Участники общества пользуются преимущественным правом покупки доли или части доли участника общества по цене предложения третьему лицу или по отличной от цены предложения третьему лицу и заранее определенной уставом общества цене (далее – заранее определенная уставом цена) пропорционально размерам своих долей, если уставом общества не предусмотрен иной порядок осуществления преимущественного права покупки доли или части доли.

Уставом общества может быть предусмотрено преимущественное право покупки обществом доли или части доли, принадлежащих участнику общества, по цене предложения третьему лицу или по заранее определенной уставом цене, если другие участники общества не использовали свое преимущественное право покупки доли или части доли участника общества. При этом осуществление обществом преимущественного права покупки доли или части доли по заранее определенной уставом цене допускается только при условии, что цена покупки обществом доли или части доли не ниже установленной для участников общества цены.

Цена покупки доли или части доли в уставном капитале может устанавливаться уставом общества в твердой денежной сумме или на основании одного из критериев, определяющих стоимость доли (стоимость чистых активов общества, балансовая стоимость активов общества на последнюю отчетную дату, чистая прибыль общества и другие). Заранее определенная уставом цена покупки доли или части доли должна быть одинаковой для всех участников общества вне зависимости от принадлежности такой доли или такой части доли в уставном капитале общества.

Положения, устанавливающие преимущественное право покупки доли или части доли в уставном капитале участниками общества или обществом по заранее определенной уставом цене, в том числе изменение размера такой цены или порядка ее определения, могут быть предусмотрены уставом общества при его учреждении или при внесении изменений в устав общества по решению общего собрания участников общества, принятому всеми участниками общества единогласно. Исключение из устава общества положений, устанавливающих преимущественное право покупки доли или части доли в уставном капитале общества по заранее определенной уставом цене, осуществляется по решению общего собрания участников общества, принятому двумя третями голосов от общего числа голосов участников общества.

Уставом общества может быть предусмотрена возможность участников общества или общества воспользоваться преимущественным правом покупки не всей доли или не всей части доли в уставном капитале общества, предлагаемых для продажи. При этом оставшаяся доля или часть доли может быть продана третьему лицу после частичной реализации указанного права обществом или его участниками по цене и на условиях, которые были сообщены обществу и его участникам, либо по цене не ниже заранее определенной уставом цены. Положения, устанавливающие подобную возможность, могут быть предусмотрены уставом общества при его учреждении или при внесении изменений в устав общества по решению общего собрания участников общества, принятому всеми участниками общества единогласно. Исключение из устава

общества указанных положений осуществляется по решению общего собрания участников общества, принятому двумя третями голосов от общего числа участников общества.

Уставом общества может предусматриваться возможность предложения доли или части доли в уставном капитале общества всем участникам общества непропорционально размерам их долей. Положения, устанавливающие порядок осуществления участниками общества преимущественного права покупки доли или части доли в уставном капитале общества непропорционально размерам долей участников общества, могут быть предусмотрены уставом общества при его учреждении или при внесении изменений в устав общества по решению общего собрания участников общества, принятому всеми участниками общества единогласно. Исключение из устава общества указанных положений осуществляется по решению общего собрания участников общества, принятому большинством не менее двух третей голосов от общего числа голосов участников общества, если необходимость большего числа голосов для принятия такого решения не предусмотрена уставом общества.

Уставом общества не может предусматриваться предоставление одновременно преимущественного права покупки доли или части доли участника общества по цене предложения третьему лицу и преимущественного права покупки доли или части доли участника общества по заранее определенной уставом цене. Установление преимущественного права покупки по заранее определенной уставом цене в отношении отдельного участника общества либо отдельной доли или отдельной части доли в уставном капитале общества не допускается.

Уступка указанных преимущественных прав покупки доли или части доли в уставном капитале общества не допускается.

5. Участник общества, намеренный продать свою долю или часть доли в уставном капитале общества третьему лицу, обязан известить в письменной форме об этом остальных участников общества и само общество путем направления через общество за свой счет оферты, адресованной этим лицам и содержащей указание цены и других условий продажи. Оферта о продаже доли или части доли в уставном капитале общества считается полученной всеми участниками общества в момент ее получения обществом. При этом она может быть акцептована лицом, являющимся участником общества на момент акцепта, а также обществом в случаях, предусмотренных настоящим Федеральным законом. Оферта считается неполученной, если в срок не позднее дня ее получения обществом участнику общества поступило извещение о ее отзыве. Отзыв оферты о продаже доли или части доли после ее получения обществом допускается только с согласия всех участников общества, если иное не предусмотрено уставом общества.

Участники общества вправе воспользоваться преимущественным правом покупки доли или части доли в уставном капитале общества в течение тридцати дней с даты получения оферты обществом. Уставом может быть предусмотрен более продолжительный срок использования преимущественного права покупки доли или части доли в уставном капитале общества.

В случае, если уставом общества предусмотрено преимущественное право покупки обществом доли или части доли, в нем должны быть установлены сроки использования преимущественного права покупки доли или части доли участниками общества и обществом.

При отказе отдельных участников общества от использования преимущественного права покупки доли или части доли в уставном капитале общества либо использовании ими преимущественного права покупки не всей предлагаемой для продажи доли или не всей предлагаемой для продажи части доли другие участники общества могут реализовать преимущественное право покупки доли или части доли в уставном капитале общества в соответствующей части пропорционально размерам своих долей в пределах оставшейся части срока реализации ими преимущественного права покупки доли или части доли, если уставом общества не предусмотрено иное.

6. Преимущественное право покупки доли или части доли в уставном капитале общества у участника и, если уставом общества предусмотрено, преимущественное право покупки обществом доли или части доли у общества прекращаются в день:

представления составленного в письменной форме заявления об отказе от использования данного преимущественного права в порядке, предусмотренном настоящим пунктом;

истечения срока использования данного преимущественного права.

Заявления участников общества об отказе от использования преимущественного права покупки доли или части доли должны поступить в общество до истечения срока осуществления указанного преимущественного права, установленного в соответствии с пунктом 5 настоящей статьи. Заявление общества об отказе от использования предусмотренного уставом преимущественного права покупки доли или части доли в уставном капитале общества представляется в установленный уставом срок участнику общества, направившему оферту о продаже доли или части доли, единоличным исполнительным органом общества, если решение этого вопроса не отнесено уставом общества к компетенции иного органа общества.

7. В случае, если в течение тридцати дней с даты получения оферты обществом при условии, что более продолжительный срок не предусмотрен уставом общества, участники общества или общество не воспользуются преимущественным правом покупки доли или части доли в уставном капитале общества, предлагаемых для продажи, в том числе образующихся в результате использования преимущественного права покупки не всей доли или не всей части доли либо отказа отдельных участников общества и общества от преимущественного права покупки доли или части доли в уставном капитале общества, оставшиеся доля или часть доли могут быть проданы третьему лицу по цене, которая не ниже установленной в оферте для общества и его участников цены, и на условиях, которые были сообщены обществу и его участникам, или по цене, которая не ниже заранее определенной уставом цены. В случае, если заранее определенная цена покупки доли или части доли обществом отличается от заранее определенной цены покупки доли или части доли участниками общества, доля или часть доли в уставном капитале общества может быть продана третьему лицу по цене, которая не ниже заранее определенной цены покупки доли или части доли обществом.

8. Доли в уставном капитале общества переходят к наследникам граждан и к правопреемникам юридических лиц, являвшихся участниками общества, если иное не предусмотрено уставом общества с ограниченной ответственностью. Уставом общества может быть предусмотрено, что переход доли в уставном капитале общества к наследникам и правопреемникам юридических лиц, являвшихся участниками общества, передача доли, принадлежавшей ликвидированному юридическому лицу, его учредителям (участникам), имеющим вещные права на его имущество или обязательственные права в отношении этого юридического лица, допускаются только с согласия остальных участников общества. Уставом общества может быть предусмотрен различный порядок получения согласия участников общества на переход доли или части доли в уставном капитале общества к третьим лицам в зависимости от оснований такого перехода.

До принятия наследником умершего участника общества наследства управление его долей в уставном капитале общества осуществляется в порядке, предусмотренном Гражданским кодексом Российской Федерации.

9. При продаже доли или части доли в уставном капитале общества с публичных торгов права и обязанности участника общества по таким доле или части доли переходят с согласия участников общества.

10. В случае, если настоящим Федеральным законом и (или) уставом общества предусмотрена необходимость получить согласие участников общества на переход доли или части доли в уставном капитале общества к третьему лицу, такое согласие считается полученным при условии, что всеми участниками общества в течение тридцати дней или иного определенного уставом срока со дня получения соответствующего обращения или оферты обществом в общество представлены составленные в письменной форме заявления о согласии на отчуждение доли или части доли на основании сделки или на переход доли или части доли к третьему лицу по иному основанию либо в течение указанного срока не представлены составленные в письменной форме заявления об отказе от дачи согласия на отчуждение или переход доли или части доли.

В случае, если уставом общества предусмотрена необходимость получить согласие общества на отчуждение доли или части доли в уставном капитале общества участникам общества или третьим лицам, такое согласие считается полученным участником общества, отчуждающим долю или часть доли, при условии, что в течение тридцати дней со дня обращения к обществу или в течение иного определенного уставом общества срока им получено согласие общества, выраженное в письменной форме, либо от общества не получен отказ в даче согласия на отчуждение доли или части доли, выраженный в письменной форме.

11. Сделка, направленная на отчуждение доли или части доли в уставном капитале общества, подлежит нотариальному удостоверению. Несоблюдение нотариальной формы указанной сделки влечет за собой ее недействительность. Нотариальное удостоверение не требуется в случае перехода доли к обществу в порядке, предусмотренном статьей 23, пунктом 2 статьи 26 настоящего Федерального закона, а также распределения доли между участниками общества и продажи доли всем или некоторым участникам общества либо третьим лицам в соответствии со статьей 24 настоящего Федерального закона.

12. Доля или часть доли в уставном капитале общества переходит к ее приобретателю с момента нотариального удостоверения сделки, направленной на отчуждение доли или части доли в уставном капитале общества, либо в случаях, не требующих нотариального удостоверения, с момента внесения в единый государственный реестр юридических лиц соответствующих изменений на основании правоустанавливающих документов.

К приобретателю доли или части доли в уставном капитале общества переходят все права и обязанности участника общества, возникшие до совершения сделки, направленной на отчуждение указанной доли или части доли в уставном капитале общества, или до возникновения иного основания ее перехода, за исключением прав и обязанностей, предусмотренных соответственно абзацем вторым пункта 2 статьи 8 и абзацем вторым пункта 2 статьи 9 настоящего Федерального закона. Участник общества, осуществивший отчуждение своей доли или части доли в уставном капитале общества, несет перед обществом обязанность по внесению вклада в имущество, возникшую до совершения сделки, направленной на отчуждение указанных доли или части доли в уставном капитале общества, солидарно с ее приобретателем.

После нотариального удостоверения сделки, направленной на отчуждение доли или части доли в уставном капитале общества, либо в случаях, не требующих нотариального удостоверения, с момента внесения соответствующих изменений в единый государственный реестр юридических лиц переход доли или части доли может быть оспорен только в судебном порядке путем предъявления иска в арбитражный суд.

13. Нотариус, совершающий нотариальное удостоверение сделки, направленной на отчуждение доли или части доли в уставном капитале общества, проверяет полномочие отчуждающего их лица на распоряжение такими долей или частью доли.

Полномочие лица, отчуждающего долю или часть доли в уставном капитале общества, на распоряжение ими подтверждается нотариально удостоверенным договором, на основании которого такие доля или часть доли ранее были приобретены соответствующим лицом, а также выпиской из единого государственного реестра юридических лиц, содержащей сведения о принадлежности лицу доли или части доли в уставном капитале общества и об их размере. Если лицо, отчуждающее долю или часть доли в уставном капитале общества, для подтверждения полномочия на распоряжение такими долей или частью доли представляет дубликат нотариально удостоверенного договора, указанная выписка должна быть составлена не ранее чем за десять дней до дня обращения к нотариусу для нотариального удостоверения сделки. Если доля или часть доли была получена в порядке правопреемства или в иных случаях, не требующих или ранее не требовавших нотариального удостоверения, полномочие лица, отчуждающего такие долю или часть доли в уставном капитале общества, на распоряжение ими подтверждается документом о переходе доли или части доли в порядке правопреемства или документом, выражающим содержание сделки, совершенной в простой письменной форме, либо при создании общества одним лицом решением единственного учредителя (участника) о создании общества, а также выпиской из единого государственного реестра юридических лиц, составленной не ранее чем за тридцать дней до дня обращения к нотариусу для нотариального удостоверения сделки. В случае, если доля или часть доли в уставном капитале общества отчуждается учредителем общества, учрежденного несколькими лицами, его полномочия подтверждаются нотариально удостоверенной копией договора об учреждении общества, а также выпиской из единого государственного реестра юридических лиц, составленной не ранее чем в течение тридцати дней до дня обращения к нотариусу для нотариального удостоверения сделки.

Нотариус, совершающий нотариальное удостоверение сделки, направленной на отчуждение доли или части доли в уставном капитале общества, проставляет на нотариально удостоверенном договоре, на основании которого отчуждаемые доля или часть доли ранее были приобретены, отметку о совершении сделки по переходу таких доли или части доли.

14. После нотариального удостоверения сделки, направленной на отчуждение доли или части доли в уставном капитале общества, нотариус, совершивший ее нотариальное удостоверение, в срок не позднее чем в течение трех дней со дня такого удостоверения совершает нотариальное действие по передаче в орган, осуществляющий государственную регистрацию юридических лиц, заявления о внесении соответствующих изменений в единый государственный реестр юридических лиц, подписанного участником общества, отчуждающим долю или часть доли, с приложением соответствующего договора или иного выражающего содержание односторонней сделки и подтверждающего основание перехода доли или части доли документа.

Если по условиям сделки, направленной на отчуждение доли или части доли в уставном капитале общества, такие доля или часть доли переходят к приобретателю с установлением одновременно залога или иных обременений, в заявлении о внесении соответствующих изменений в единый государственный реестр юридических лиц, подписываемом участником общества, отчуждающим долю или часть доли, указываются соответствующие обременения.

Заявление может быть направлено по почте с уведомлением о вручении, представлено непосредственно в орган, осуществляющий государственную регистрацию юридических лиц, а также направлено с использованием факсимильной связи, компьютерных сетей и иных технических средств, если порядок такой передачи заявления определен Правительством Российской Федерации.

Соглашением сторон сделки, направленной на отчуждение доли в уставном капитале общества и составленной в письменной форме, может быть определен способ передачи указанного заявления с учетом требований настоящей статьи.

15. В срок не позднее чем в течение трех дней с момента нотариального удостоверения сделки, направленной на отчуждение доли или части доли в уставном капитале общества, нотариус, совершивший ее нотариальное удостоверение, совершает нотариальное действие по передаче обществу, отчуждение доли или части доли в уставном капитале которого осуществляется, копии заявления, предусмотренного пунктом 14 настоящей статьи, с приложением соответствующего договора или выражающего содержание односторонней сделки и подтверждающего основание для перехода доли или части доли документа.

По соглашению лиц, совершающих сделку, направленную на отчуждение доли или части доли в уставном капитале общества, общество, отчуждение доли или части доли в уставном капитале которого осуществляется, может быть уведомлено об этом одним из указанных лиц, совершающих сделку. В таком случае нотариус не несет ответственность за неуведомление общества о совершенной сделке.

16. В течение трех дней с момента получения согласия участников общества, предусмотренного пунктами 8 и 9 настоящей статьи, общество и орган, осуществляющий государственную регистрацию юридических лиц, должны быть извещены о переходе доли или части доли в уставном капитале общества путем направления заявления о внесении соответствующих изменений в единый государственный реестр юридических лиц, подписанного правопреемником реорганизованного юридического лица – участника общества, либо участником ликвидированного юридического лица – участника общества, либо собственником имущества ликвидированного учреждения, государственного или муниципального унитарного предприятия – участника общества, либо наследником или до принятия наследства исполнителем завещания, либо нотариусом, с приложением документа, подтверждающего основание для перехода прав и обязанностей в порядке правопреемства или передачи доли или части доли в уставном капитале общества, принадлежавших ликвидированному юридическому лицу, его учредителям (участникам), имеющим вещные права на имущество или обязательственные права в отношении этого юридического лица.

17. Если доля или часть доли в уставном капитале общества возмездно приобретена у лица, которое не имело права ее отчуждать, о чем приобретатель не знал и не мог знать (добросовестный приобретатель), лицо, утратившее долю или часть доли, вправе требовать признания за ним права на данные долю или часть доли в уставном капитале общества с одновременным лишением права на данные долю или часть доли добросовестного приобретателя при условии, что данные доля или часть доли были утрачены в результате противоправных действий третьих лиц или иным путем помимо воли лица, утратившего долю или часть доли.

В случае отказа лицу, утратившему долю или часть доли в уставном капитале общества, в удовлетворении указанного иска, предъявленного добросовестному приобретателю, доля или часть доли признается принадлежащей добросовестному приобретателю с момента нотариального удостоверения соответствующей сделки, послужившей основанием приобретения таких доли или части доли. В случае, если доля или часть доли приобретена добросовестным приобретателем на публичных торгах, она признается принадлежащей добросовестному приобретателю с момента внесения соответствующей записи в единый государственный реестр юридических лиц.

Требование о признании за лицом, утратившим долю или часть доли, права на данные долю или часть доли и одновременно о лишении права на данные долю или часть доли добросовестного приобретателя, которое предусмотрено настоящим пунктом, может быть заявлено в течение трех лет со дня, когда лицо, утратившее долю или часть доли, узнало или должно было узнать о нарушении своих прав.

18. При продаже доли или части доли в уставном капитале общества с нарушением преимущественного права покупки доли или части доли любые участник или участники общества либо, если уставом общества предусмотрено преимущественное право покупки обществом доли или части доли, общество в течение трех месяцев со дня, когда участник или участники общества либо общество узнали или должны были узнать о таком нарушении, вправе потребовать в судебном порядке перевода на них прав и обязанностей покупателя. Арбитражный суд, рассматривающий дело по указанному иску, обеспечивает другим участникам общества и, если уставом общества предусмотрено преимущественное право покупки обществом доли или части доли, обществу возможность присоединиться к ранее заявленному иску, для чего в определении о подготовке дела к судебному разбирательству устанавливает срок, в течение которого другие участники общества и само общество, отвечающие требованиям настоящего Федерального закона, могут присоединиться к заявленному требованию. Указанный срок не может составлять менее чем два месяца.

В случае, если уставом общества предусмотрено преимущественное право покупки доли или части доли в уставном капитале общества по заранее определенной уставом цене, лицо, на которое переводятся права и обязанности покупателя, возмещает расходы, понесенные покупателем в связи с оплатой доли или части доли в уставном капитале общества, в размере, не превышающем заранее определенной уставом цены покупки доли или части доли. Решение суда о передаче доли или части доли участнику общества или обществу является основанием для государственной регистрации вносимых в единый государственный реестр юридических лиц соответствующих изменений.

В случае отчуждения либо перехода доли или части доли в уставном капитале общества по иным основаниям к третьим лицам с нарушением порядка получения согласия участников общества или общества, предусмотренного настоящей статьей, а также в случае нарушения запрета на продажу или отчуждение иным образом доли или части доли участник или участники общества либо общество вправе потребовать в судебном порядке передачи доли или части доли обществу в течение трех месяцев со дня, когда они узнали или должны были узнать о таком нарушении. При этом в случае передачи доли или части доли обществу расходы, понесенные приобретателем доли или части доли в связи с ее приобретением, возмещаются лицом, которое произвело отчуждение доли или части доли с нарушением указанного порядка.

Решение суда о передаче доли или части доли обществу является основанием государственной регистрации соответствующего изменения. Такие доля или часть доли в уставном капитале общества должны быть реализованы обществом в порядке и в сроки, которые установлены статьей 24 настоящего Федерального закона.»;

13) статью 22 изложить в следующей редакции:

«Статья 22. Залог долей в уставном капитале общества

1. Участник общества вправе передать в залог принадлежащую ему долю или часть доли в уставном капитале общества другому участнику общества или, если это не запрещено уставом общества, с согласия общего собрания участников общества третьему лицу. Решение общего собрания участников общества о даче согласия на залог доли или части доли в уставном капитале общества, принадлежащих участнику общества, принимается большинством голосов всех участников общества, если необходимость большего числа голосов для принятия такого решения не предусмотрена уставом общества. Голос участника общества, который намерен передать в залог свою долю или часть доли, при определении результатов голосования не учитывается.

2. Договор залога доли или части доли в уставном капитале общества подлежит нотариальному удостоверению. Несоблюдение нотариальной формы указанной сделки влечет за собой ее недействительность.

3. В срок не позднее чем в течение трех дней с момента нотариального удостоверения договора залога доли или части доли в уставном капитале общества нотариус, совершивший нотариальное удостоверение сделки, осуществляет нотариальное действие по передаче в орган, осуществляющий государственную регистрацию юридических лиц, заявления о внесении соответствующих изменений в единый государственный реестр юридических лиц, подписанного участником общества – залогодателем, с указанием вида обременения (залога) доли или части доли и срока, в течение которого такое обременение будет действовать, либо порядка установления такого срока. Передача указанного заявления осуществляется нотариусом непосредственно в орган, осуществляющий государственную регистрацию юридических лиц, или пересылается по почте с уведомлением о его вручении. Заявление может быть передано также с использованием факсимильной связи, компьютерных сетей и иных технических средств, если порядок такой передачи заявления определен Правительством Российской Федерации. В трехдневный срок после получения указанного заявления орган, осуществляющий государственную регистрацию юридических лиц, вносит запись в единый государственный реестр юридических лиц об обременении залогом соответствующей доли или части доли в уставном капитале общества с указанием срока, в течение которого такое обременение действует, или порядка его определения.

В срок не позднее чем в течение трех дней с момента нотариального удостоверения договора залога доли или части доли нотариус, совершивший нотариальное удостоверение такой сделки, совершает нотариальное действие по передаче обществу, доля или часть доли в уставном капитале которого заложены, копии указанного заявления с приложением копии договора залога доли или части доли.»;

14) в статье 23:

а) в наименовании слова «доли (части доли)» заменить словами «доли или части доли»;

б) в пункте 1 слова «доли (части долей)» заменить словами «доли или части долей»;

в) пункт 2 изложить в следующей редакции:

«2. В случае если уставом общества отчуждение доли или части доли, принадлежащих участнику общества, третьим лицам запрещено и другие участники общества отказались от их приобретения либо не получено согласие на отчуждение доли или части доли участнику общества или третьему лицу при условии, что необходимость получить такое согласие предусмотрена уставом общества, общество обязано приобрести по требованию участника общества принадлежащие ему долю или часть доли.

В случае принятия общим собранием участников общества решения о совершении крупной сделки или об увеличении уставного капитала общества в соответствии с пунктом 1 статьи 19 настоящего Федерального закона общество обязано приобрести по требованию участника общества, голосовавшего против принятия такого решения или не принимавшего участия в голосовании, долю в уставном капитале общества, принадлежащую этому участнику. Данное требование может быть предъявлено участником общества в течение сорока пяти дней со дня, когда участник общества узнал или должен был узнать о принятом решении. В случае, если участник общества принимал участие в общем собрании участников общества, принявшем такое решение, подобное требование может быть предъявлено в течение сорока пяти дней со дня его принятия.

В случаях, предусмотренных абзацами первым и вторым настоящего пункта, в течение трех месяцев со дня возникновения соответствующей обязанности, если иной срок не предусмотрен уставом общества, оно обязано выплатить участнику общества действительную стоимость его доли в уставном капитале общества, определенную на основании данных бухгалтерской отчетности общества за последний отчетный период, предшествующий дню обращения участника общества с соответствующим требованием, или с согласия участника общества выдать ему в натуре имущество такой же стоимости. Положения, устанавливающие иной срок исполнения указанной обязанности, могут быть предусмотрены уставом общества при его учреждении, при внесении изменений в устав общества по решению общего собрания участников общества, принятому всеми участниками общества единогласно. Исключение из устава общества указанных положений осуществляется по решению общего собрания участников общества, принятому двумя третями голосов от общего числа голосов участников общества.»;

г) пункт 3 признать утратившим силу;

д) пункт 5 изложить в следующей редакции:

«5. В случае если предусмотренное в соответствии с пунктами 8 и 9 статьи 21 настоящего Федерального закона согласие участников общества на переход доли или части доли не получено, доля или часть доли переходит к обществу в день, следующий за датой истечения срока, установленного настоящим Федеральным законом или уставом общества для получения такого согласия участников общества.

При этом общество обязано выплатить наследникам умершего участника общества, правопреемникам реорганизованного юридического лица – участника общества или участникам ликвидированного юридического лица – участника общества, собственнику имущества ликвидированных учреждения, государственного или муниципального унитарного предприятия – участника общества или лицу, которое приобрело долю или часть доли в уставном капитале общества на публичных торгах, действительную стоимость доли или части доли, определенную на основании данных бухгалтерской отчетности общества за последний отчетный период, предшествующий дню смерти участника общества, дню завершения реорганизации или ликвидации юридического лица, дню приобретения доли или части доли на публичных торгах, либо с их согласия выдать им в натуре имущество такой же стоимости.»;

е) в пункте 6 слова «доли (части доли)» заменить словами «доли или части доли»;

ж) дополнить пунктом 61 следующего содержания:

«61. В случае выхода участника общества из общества в соответствии со статьей 26 настоящего Федерального закона его доля переходит к обществу. Общество обязано выплатить участнику общества, подавшему заявление о выходе из общества, действительную стоимость его доли в уставном капитале общества, определяемую на основании данных бухгалтерской отчетности общества за последний отчетный период, предшествующий дню подачи заявления о выходе из общества, или с согласия этого участника общества выдать ему в натуре имущество такой же стоимости либо в случае неполной оплаты им доли в уставном капитале общества действительную стоимость оплаченной части доли.

Общество обязано выплатить участнику общества действительную стоимость его доли или части доли в уставном капитале общества либо выдать ему в натуре имущество такой же стоимости в течение трех месяцев со дня возникновения соответствующей обязанности, если иной срок или порядок выплаты действительной стоимости доли или части доли не предусмотрен уставом общества. Положения, устанавливающие иной срок или порядок выплаты действительной стоимости доли или части доли, могут быть предусмотрены уставом общества при его учреждении, при внесении изменений в устав общества по решению общего собрания участников общества, принятому всеми участниками общества единогласно. Исключение из устава общества указанных положений осуществляется по решению общего собрания участников общества, принятому двумя третями голосов от общего числа голосов участников общества.»;

з) пункт 7 изложить в следующей редакции:

«7. Доля или часть доли переходит к обществу с даты:

1) получения обществом требования участника общества о ее приобретении;

2) получения обществом заявления участника общества о выходе из общества, если право на выход из общества участника предусмотрено уставом общества;

3) истечения срока оплаты доли в уставном капитале общества или предоставления компенсации, предусмотренной пунктом 3 статьи 15 настоящего Федерального закона;

4) вступления в законную силу решения суда об исключении участника общества из общества;

5) получения от любого участника общества отказа от дачи согласия на переход доли или части доли в уставном капитале общества к наследникам граждан или правопреемникам юридических лиц, являвшихся участниками общества, или на передачу таких доли или части доли учредителям (участникам) ликвидированного юридического лица – участника общества, собственнику имущества ликвидированного учреждения, государственного или муниципального унитарного предприятия – участника общества либо лицу, которое приобрело долю или часть доли в уставном капитале общества на публичных торгах;

6) оплаты обществом действительной стоимости доли или части доли, принадлежащих участнику общества, по требованию его кредиторов.»;

и) дополнить пунктом 71 следующего содержания:

«71. Документы для государственной регистрации соответствующих изменений должны быть представлены в орган, осуществляющий государственную регистрацию юридических лиц, в течение месяца со дня перехода доли или части доли к обществу. Указанные изменения приобретают силу для третьих лиц с момента их государственной регистрации.»;

к) пункт 8 изложить в следующей редакции:

«8. Общество обязано выплатить действительную стоимость доли или части доли в уставном капитале общества либо выдать в натуре имущество такой же стоимости в течение одного года со дня перехода к обществу доли или части доли, если меньший срок не предусмотрен настоящим Федеральным законом или уставом общества.

Действительная стоимость доли или части доли в уставном капитале общества выплачивается за счет разницы между стоимостью чистых активов общества и размером его уставного капитала. В случае если такой разницы недостаточно, общество обязано уменьшить свой уставный капитал на недостающую сумму.

Если уменьшение уставного капитала общества может привести к тому, что его размер станет меньше минимального размера уставного капитала общества, определенного в соответствии с настоящим Федеральным законом, на дату государственной регистрации общества, действительная стоимость доли или части доли в уставном капитале общества выплачивается за счет разницы между стоимостью чистых активов общества и указанным минимальным размером уставного капитала общества. В этом случае действительная стоимость доли или части доли в уставном капитале общества может быть выплачена не ранее чем через три месяца со дня возникновения основания для такой выплаты. Если в указанный срок у общества появляется обязанность по выплате действительной стоимости другой доли или части доли либо других долей или частей долей, принадлежащих нескольким участникам общества, действительная стоимость таких долей или частей долей выплачивается за счет разницы между стоимостью чистых активов общества и указанным минимальным размером его уставного капитала пропорционально размерам долей или частей долей, принадлежащих участникам общества.

Общество не вправе выплачивать действительную стоимость доли или части доли в уставном капитале общества либо выдавать в натуре имущество такой же стоимости, если на момент этих выплаты или выдачи имущества в натуре оно отвечает признакам несостоятельности (банкротства) в соответствии с федеральным законом о несостоятельности (банкротстве) либо в результате этих выплаты или выдачи имущества в натуре указанные признаки появятся у общества.

В случае если уставом общества предусмотрено право участника общества выйти из общества и при этом в соответствии с требованиями настоящего Федерального закона общество не вправе выплачивать действительную стоимость доли в уставном капитале общества либо выдавать в натуре имущество такой же стоимости, общество на основании заявления в письменной форме, поданного не позднее чем в течение трех месяцев со дня истечения срока выплаты действительной стоимости доли лицом, вышедшим из общества, вправе восстановить его как участника общества и передать ему соответствующую долю в уставном капитале общества.»;

15) статью 24 изложить в следующей редакции:

«Статья 24. Доли, принадлежащие обществу

1. Доли, принадлежащие обществу, не учитываются при определении результатов голосования на общем собрании участников общества, при распределении прибыли общества, также имущества общества в случае его ликвидации.

2. В течение одного года со дня перехода доли или части доли в уставном капитале общества к обществу они должны быть по решению общего собрания участников общества распределены между всеми участниками общества пропорционально их долям в уставном капитале общества или предложены для приобретения всем либо некоторым участникам общества и (или), если это не запрещено уставом общества, третьим лицам.

3. Распределение доли или части доли между участниками общества допускается только в случае, если до перехода доли или части доли к обществу они были оплачены или за них была предоставлена компенсация, предусмотренная пунктом 3 статьи 15 настоящего Федерального закона.

4. Продажа неоплаченных доли или части доли в уставном капитале общества, а также доли или части доли, принадлежащих участнику общества, который не предоставил денежную или иную компенсацию в порядке и в срок, которые предусмотрены пунктом 3 статьи 15 настоящего Федерального закона, осуществляется по цене, которая не ниже номинальной стоимости доли или части доли. Продажа долей или частей долей, приобретенных обществом в соответствии с настоящим Федеральным законом, в том числе долей вышедших из общества участников, осуществляется по цене не ниже цены, которая была уплачена обществом в связи с переходом к нему доли или части доли, если иная цена не определена решением общего собрания участников общества.

Продажа доли или части доли участникам общества, в результате которой изменяются размеры долей его участников, а также продажа доли или части доли третьим лицам и определение иной цены на продаваемую долю осуществляются по решению общего собрания участников общества, принятому всеми участниками общества единогласно.

5. Не распределенные или не проданные в установленный настоящей статьей срок доля или часть доли в уставном капитале общества должны быть погашены, и размер уставного капитала общества должен быть уменьшен на величину номинальной стоимости этой доли или этой части доли.

6. Орган, осуществляющий государственную регистрацию юридических лиц, должен быть извещен о состоявшемся переходе к обществу доли или части доли в уставном капитале общества не позднее чем в течение месяца со дня перехода к обществу доли или части доли путем направления заявления о внесении соответствующих изменений в единый государственный реестр юридических лиц и документа, подтверждающего основания перехода к обществу доли или части доли. В случае если в течение указанного срока доля или часть доли будет распределена, продана или погашена, орган, осуществляющий государственную регистрацию юридических лиц, извещается обществом путем направления заявления о внесении соответствующих изменений в единый государственный реестр юридических лиц и документов, подтверждающих основания перехода к обществу доли или части доли, а также их последующих распределения, продажи или погашения. Документы для государственной регистрации предусмотренных настоящей статьей изменений, а при продаже доли или части доли также документы, подтверждающие оплату доли или части доли в уставном капитале общества, должны быть представлены в орган, осуществляющий государственную регистрацию юридических лиц, в течение месяца со дня принятия решения о распределении доли или части доли между всеми участниками общества, об их оплате приобретателем либо о погашении.

Указанные изменения приобретают силу для третьих лиц с момента их государственной регистрации.»;

16) в статье 25:

а) в наименовании слова «долю (часть доли)» заменить словами «долю или часть доли»;

б) в пункте 1 слова «долю (часть доли)» заменить словами «долю или часть доли»;

в) в пункте 2:

слова «доля (часть доли)» в соответствующем падеже заменить словами «доля или часть доли» в соответствующем падеже;

дополнить абзацем следующего содержания:

«Положения настоящего пункта не распространяются на общества с одним участником.»;

г) в пункте 3 слова «доли (всей части доли)» заменить словами «доли или всей части доли», слова «долю (часть доли)» заменить словами «долю или часть доли»;

17) в статье 26:

а) пункт 1 изложить в следующей редакции:

«1. Участник общества вправе выйти из общества путем отчуждения доли обществу независимо от согласия других его участников или общества, если это предусмотрено уставом общества.

Право участника общества на выход из общества может быть предусмотрено уставом общества при его учреждении или при внесении изменений в его устав по решению общего собрания участников общества, принятому всеми участниками общества единогласно, если иное не предусмотрено федеральным законом.»;

б) пункт 2 изложить в следующей редакции:

«2. Выход участников общества из общества, в результате которого в обществе не остается ни одного участника, а также выход единственного участника общества из общества не допускается.»;

в) пункт 3 признать утратившим силу;

18) в абзаце втором пункта 2 статьи 27 слова «доли (части доли)» заменить словами «доли или части доли»;

19) в абзаце третьем пункта 1 статьи 29 слова «доли (части доли)» заменить словами «доли или части доли»;

20) дополнить главой III1:

«ГЛАВА III1. ВЕДЕНИЕ СПИСКА УЧАСТНИКОВ ОБЩЕСТВА

Статья 311. Ведение списка участников общества

1. Общество ведет список участников общества с указанием сведений о каждом участнике общества, размере его доли в уставном капитале общества и ее оплате, а также о размере долей, принадлежащих обществу, датах их перехода к обществу или приобретения обществом.

Общество обязано обеспечивать ведение и хранение списка участников общества в соответствии с требованиями настоящего Федерального закона с момента государственной регистрации общества.

2. Лицо, осуществляющее функции единоличного исполнительного органа общества, если иной орган не предусмотрен уставом общества, обеспечивает соответствие сведений об участниках общества и о принадлежащих им долях или частях долей в уставном капитале общества, о долях или частях долей, принадлежащих обществу, сведениям, содержащимся в едином государственном реестре юридических лиц, и нотариально удостоверенным сделкам по переходу долей в уставном капитале общества, о которых стало известно обществу.

3. Каждый участник общества обязан информировать своевременно общество об изменении сведений о своем имени или наименовании, месте жительства или месте нахождения, а также сведений о принадлежащих ему долях в уставном капитале общества. В случае непредставления участником общества информации об изменении сведений о себе общество не несет ответственность за причиненные в связи с этим убытки.

4. Общество и не уведомившие общество об изменении соответствующих сведений участники общества не вправе ссылаться на несоответствие сведений, указанных в списке участников общества, сведениям, содержащимся в едином государственном реестре юридических лиц, в отношениях с третьими лицами, действовавшими только с учетом сведений, указанных в списке участников общества.

5. В случае возникновения споров по поводу несоответствия сведений, указанных в списке участников общества, сведениям, содержащимся в едином государственном реестре юридических лиц, право на долю или часть доли в уставном капитале общества устанавливается на основании сведений, содержащихся в едином государственном реестре юридических лиц.

В случае возникновения споров по поводу недостоверности сведений о принадлежности права на долю или часть доли, содержащихся в едином государственном реестре юридических лиц, право на долю или часть доли устанавливается на основании договора или иного подтверждающего возникновение у учредителя права на долю или часть доли документа.»;

21) в статье 32:

а) в абзаце третьем пункта 1 слова «учредительных документов» заменить словом «устава»;

б) абзацы второй и третий пункта 2 признать утратившими силу;

в) дополнить пунктом 21 следующего содержания:

«21. Компетенция совета директоров (наблюдательного совета) общества определяется уставом общества в соответствии с настоящим Федеральным законом. Уставом общества может быть предусмотрено, что к компетенции совета директоров (наблюдательного совета) общества относятся:

1) определение основных направлений деятельности общества;

2) образование исполнительных органов общества и досрочное прекращение их полномочий, а также принятие решения о передаче полномочий единоличного исполнительного органа общества коммерческой организации или индивидуальному предпринимателю (далее – управляющий), утверждение такого управляющего и условий договора с ним;

3) установление размера вознаграждения и денежных компенсаций единоличному исполнительному органу общества, членам коллегиального исполнительного органа общества, управляющему;

4) принятие решения об участии общества в ассоциациях и других объединениях коммерческих организаций;

5) назначение аудиторской проверки, утверждение аудитора и установление размера оплаты его услуг;

6) утверждение или принятие документов, регулирующих организацию деятельности общества (внутренних документов общества);

7) создание филиалов и открытие представительств общества;

решение вопросов об одобрении сделок, в совершении которых имеется заинтересованность, в случаях, предусмотренных статьей 45 настоящего Федерального закона;

9) решение вопросов об одобрении крупных сделок в случаях, предусмотренных статьей 46 настоящего Федерального закона;

10) решение вопросов, связанных с подготовкой, созывом и проведением общего собрания участников общества;

11) иные предусмотренные настоящим Федеральным законом вопросы, а также вопросы, предусмотренные уставом общества и не отнесенные к компетенции общего собрания участников общества или исполнительного органа общества.»;

г) дополнить пунктом 22 следующего содержания:

«22. В случае если решение вопросов, связанных с подготовкой, созывом и проведением общего собрания участников общества, отнесено уставом общества к компетенции совета директоров (наблюдательного совета) общества, исполнительный орган общества приобретает право требовать проведения внеочередного общего собрания участников общества.»;

22) в пункте 2 статьи 33:

а) в абзаце первом слово «исключительной» исключить;

б) подпункт 3 признать утратившим силу;

в) подпункт 4 изложить в следующей редакции:

«4) образование исполнительных органов общества и досрочное прекращение их полномочий, а также принятие решения о передаче полномочий единоличного исполнительного органа общества управляющему, утверждение такого управляющего и условий договора с ним, если уставом общества решение указанных вопросов не отнесено к компетенции совета директоров (наблюдательного совета) общества;»;

23) в абзаце первом пункта 3 статьи 36 слова «в учредительные документы общества, или проекты учредительных документов» заменить словами «в устав общества, или проект устава»;

24) в статье 37:

а) пункт 6 дополнить абзацем следующего содержания:

«Не позднее чем в течение десяти дней после составления протокола общего собрания участников общества исполнительный орган общества или иное осуществлявшее ведение указанного протокола лицо обязаны направить копию протокола общего собрания участников общества всем участникам общества в порядке, предусмотренном для сообщения о проведении общего собрания участников общества.»;

б) в абзаце втором пункта 8 слова «подпунктах 3 и» заменить словом «подпункте»;

25) пункт 1 статьи 40 изложить в следующей редакции:

«1. Единоличный исполнительный орган общества (генеральный директор, президент и другие) избирается общим собранием участников общества на срок, определенный уставом общества, если уставом общества решение этих вопросов не отнесено к компетенции совета директоров (наблюдательного совета) общества. Единоличный исполнительный орган общества может быть избран также не из числа его участников.

Договор между обществом и лицом, осуществляющим функции единоличного исполнительного органа общества, подписывается от имени общества лицом, председательствовавшим на общем собрании участников общества, на котором избрано лицо, осуществляющее функции единоличного исполнительного органа общества, или участником общества, уполномоченным решением общего собрания участников общества, либо, если решение этих вопросов отнесено к компетенции совета директоров (наблюдательного совета) общества, председателем совета директоров (наблюдательного совета) общества или лицом, уполномоченным решением совета директоров (наблюдательного совета) общества.»;

26) абзац первый пункта 1 статьи 41 дополнить предложением следующего содержания: «Уставом общества может быть предусмотрено отнесение вопросов образования коллегиального исполнительного органа общества и досрочного прекращения его полномочий к компетенции совета директоров (наблюдательного совета) общества.»;

27) статью 42 изложить в следующей редакции:

«Статья 42. Передача полномочий единоличного исполнительного органа общества управляющему

1. Общество вправе передать по договору осуществление полномочий своего единоличного исполнительного органа управляющему.

2. Общество, передавшее полномочия единоличного исполнительного органа управляющему, осуществляет гражданские права и принимает на себя гражданские обязанности через управляющего, действующего в соответствии с федеральными законами, иными нормативными правовыми актами Российской Федерации и уставом общества.

3. Договор с управляющим подписывается от имени общества лицом, председательствовавшим на общем собрании участников общества, утвердившем условия договора с управляющим, или участником общества, уполномоченным решением общего собрания участников общества, либо, если решение этих вопросов отнесено к компетенции совета директоров (наблюдательного совета) общества, председателем совета директоров (наблюдательного совета) общества или лицом, уполномоченным решением совета директоров (наблюдательного совета) общества.»;

28) пункт 3 статьи 43 дополнить абзацем следующего содержания:

«Такое заявление может быть подано в суд в течение двух месяцев со дня, когда участник общества узнал или должен был узнать о принятом решении.»;

29)в статье 45:

а) в пункте 1:

абзац первый после слова «Сделки» дополнить словами «(в том числе заем, кредит, залог, поручительство)», слова «не могут совершаться обществом без согласия общего собрания участников общества» заменить словами «а также лица, имеющего право давать обществу обязательные для него указания, совершаются обществом в соответствии с положениями настоящей статьи»;

в абзаце втором слова «братья, сестры» заменить словами «полнородные и неполнородные братья и сестры, усыновители и усыновленные»;

абзац пятый дополнить словами «, а также должности в органах управления управляющей организации такого юридического лица»;

б) в пункте 2:

в абзаце втором слова «братья, сестры» заменить словами «полнородные и неполнородные братья и сестры, усыновители и усыновленные»;

в абзаце третьем слова «братья, сестры» заменить словами «полнородные и неполнородные братья и сестры, усыновители и усыновленные»;

в) пункт 3 изложить в следующей редакции:

«3. Сделка, в совершении которой имеется заинтересованность, должна быть одобрена решением общего собрания участников общества.

Решение об одобрении сделки, в совершении которой имеется заинтересованность, принимается общим собранием участников общества большинством голосов от общего числа голосов участников общества, не заинтересованных в совершении такой сделки.

В решении об одобрении сделки должны быть указаны лицо или лица, являющиеся сторонами, выгодоприобретателями в сделке, цена, предмет сделки и иные ее существенные условия.

Общее собрание участников общества может принять решение об одобрении сделки, в совершении которой имеется заинтересованность и которая может быть совершена в будущем в процессе осуществления обществом его обычной хозяйственной деятельности. При этом в решении об одобрении сделки должна быть указана предельная сумма, на которую может быть совершена такая сделка. Решение об одобрении сделки имеет силу до следующего очередного общего собрания участников общества, если иное не предусмотрено указанным решением.»;

г) пункт 4 изложить в следующей редакции:

«4. Сделка, в совершении которой имеется заинтересованность, не требует одобрения общим собранием участников общества в случае, если условия такой сделки существенно не отличаются от условий аналогичных сделок (в том числе займа, кредита, залога, поручительства), совершенных между обществом и заинтересованным лицом в процессе осуществления обычной хозяйственной деятельности общества, имевшей место до момента, когда заинтересованное лицо было признано таковым в соответствии с пунктом 1 настоящей статьи. Указанное исключение распространяется только на сделки, в совершении которых имеется заинтересованность и которые были совершены с момента, когда заинтересованное лицо было признано таковым, до момента проведения следующего очередного общего собрания участников общества.»;

д) пункт 6 изложить в следующей редакции:

«6. Положения настоящей статьи не применяются к:

обществам, состоящим из одного участника, который одновременно осуществляет функции единоличного исполнительного органа данного общества;

сделкам, в совершении которых заинтересованы все участники общества;

отношениям, возникающим при переходе к обществу доли или части доли в его уставном капитале в случаях, предусмотренных настоящим Федеральным законом;

отношениям, возникающим при переходе прав на имущество в процессе реорганизации общества, в том числе договорам о слиянии и договорам о присоединении;

сделкам, совершение которых обязательно для общества в соответствии с федеральными законами и (или) иными нормативными правовыми актами Российской Федерации и расчеты по которым производятся по фиксированным ценам и тарифам, установленным уполномоченными в области государственного регулирования цен и тарифов органами.»;

е) дополнить пунктом 61 следующего содержания:

«61. Лицо признается аффилированным в соответствии с требованиями законодательства Российской Федерации.

Аффилированные лица общества обязаны уведомить в письменной форме общество о принадлежащих им долях или частях долей не позднее чем в течение десяти дней с даты приобретения доли или части доли, которые с учетом принадлежащих указанным лицам долей в уставном капитале общества предоставляют право распоряжаться более чем двадцатью процентами голосов от общего количества голосов участников данного общества.

В случае если в результате непредоставления по вине аффилированного лица указанной информации или несвоевременного ее предоставления обществу причинен имущественный ущерб, аффилированное лицо несет перед обществом ответственность в размере причиненного ущерба.»;

30) в статье 46:

а) пункт 1 после слов «Крупной сделкой является сделка» дополнить словами «(в том числе заем, кредит, залог, поручительство)», слова «более двадцати пяти» заменить словами «двадцать пять и более»;

б) в пункте 3:

слова «о совершении» заменить словами «об одобрении»;

дополнить абзацем следующего содержания:

«В решении об одобрении крупной сделки должны быть указаны лица, являющиеся сторонами, выгодоприобретателями в сделке, цена, предмет сделки и иные ее существенные условия. В решении могут не указываться лица, являющиеся сторонами, выгодоприобретателями в сделке, если сделка подлежит заключению на торгах, а также в иных случаях, если стороны, выгодоприобретатели не могут быть определены к моменту одобрения крупной сделки.»;

в) в пункте 4 слова «о совершении» заменить словами «об одобрении»;

г) дополнить пунктами 7-9 следующего содержания:

«7. Наряду со случаями, указанными в пункте 1 настоящей статьи, уставом общества могут быть предусмотрены другие виды и (или) размер сделок, на которые распространяется порядок одобрения крупных сделок, установленный настоящей статьей.

8. В случае если крупная сделка одновременно является сделкой, в совершении которой имеется заинтересованность, к порядку одобрения такой крупной сделки применяются положения статьи 45 настоящего Федерального закона, за исключением случая, если в совершении сделки заинтересованы все участники общества. В случае если в совершении крупной сделки заинтересованы все участники общества, к порядку ее одобрения применяются положения настоящей статьи.

9. Положения настоящей статьи о порядке одобрения крупных сделок не применяются к:

1) обществам, состоящим из одного участника, который одновременно осуществляет функции единоличного исполнительного органа данного общества;

2) отношениям, возникающим при переходе к обществу доли или части доли в его уставном капитале в случаях, предусмотренных настоящим Федеральным законом;

3) отношениям, возникающим при переходе прав на имущество в процессе реорганизации общества, в том числе договорам о слиянии и договорам о присоединении.»;

31) абзац второй пункта 1 статьи 50 изложить в следующей редакции: «договор об учреждении общества, за исключением случая учреждения общества одним лицом, решение об учреждении общества, устав общества, а также внесенные в устав общества и зарегистрированные в установленном порядке изменения;»;

32) пункт 3 статьи 52 изложить в следующей редакции:

«3. Общества, участвующие в слиянии, заключают договор о слиянии, в котором определяются порядок и условия слияния, порядок обмена долей в уставном капитале каждого общества на доли в уставном капитале нового общества.

При слиянии обществ доли в уставных капиталах обществ, принадлежащие другим участвующим в слиянии обществам, погашаются.»;

33) в статье 53:

а) в пункте 3 слова «учредительные документы» заменить словом «устав», слова «изменения, связанные с изменением состава участников общества, определением размеров их долей, иные» исключить;

б) дополнить пунктом 31 следующего содержания:

«31. При присоединении общества подлежат погашению:

1) принадлежащие присоединяемому обществу доли в уставном капитале общества, к которому осуществляется присоединение;

2) доли в уставном капитале присоединяемого общества, принадлежащие этому обществу;

3) доли в уставном капитале присоединяемого общества, принадлежащие обществу, к которому осуществляется присоединение;

4) принадлежащие обществу, к которому осуществляется присоединение, доли в уставном капитале этого общества.»;

34) первое предложение пункта 3 статьи 54 исключить;

35) в пункте 2 статьи 55:

а) в абзаце первом слова «учредительные документы» заменить словом «устав», слова «изменения, связанные с изменением состава участников общества, определением размеров их долей, и иные» исключить;

б) первое предложение абзаца второго исключить;

36) в статье 56:

а) пункт 1 изложить в следующей редакции:

«1. Общество вправе преобразоваться в хозяйственное общество другого вида, хозяйственное товарищество или производственный кооператив.»;

б) пункт 2 после слов «доли участников общества с дополнительной ответственностью» дополнить словами «, доли или вклады в складочный капитал хозяйственного товарищества», слова «акционерного общества, общества с дополнительной ответственностью или производственного кооператива» заменить словами «юридического лица».

Статья 4

Внести в Федеральный закон от 8 августа 2001 года N 129-ФЗ «О государственной регистрации юридических лиц и индивидуальных предпринимателей» (Собрание законодательства Российской Федерации, 2001, N33, ст. 3431; 2003, N26, ст. 2565; N52, ст. 5037; 2005, N27, ст. 2722; 2007, N 7, ст. 834; N 30, ст. 3754; N 49, ст. 6079; 2008, N 30, ст. 3616) следующие изменения:

1) в пункте 1 статьи 5:

а) в подпункте «в» слова «связь с юридическим лицом» заменить словами «связь с юридическим лицом. При наличии у юридического лица управляющего или управляющей организации наряду с этими сведениями указывается место жительства управляющего или место нахождения управляющей организации»;

б) подпункт «д» дополнить словами «, в отношении обществ с ограниченной ответственностью – сведения о размерах и номинальной стоимости долей в уставном капитале общества, принадлежащих обществу и его участникам, о передаче долей или частей долей в залог или об ином их обременении, сведения о лице, осуществляющем управление долей, переходящей в порядке наследования»;

2) в статье 9:

а) пункт 1 изложить в следующей редакции:

«1. Документы представляются в регистрирующий орган непосредственно или направляются почтовым отправлением с объявленной ценностью при его пересылке и описью вложения. Иные способы представления документов в регистрирующий орган могут быть определены Правительством Российской Федерации.»;

б) дополнить пунктами 11 – 15 следующего содержания:

«11. Требования к оформлению документов, представляемых в регистрирующий орган, устанавливаются Правительством Российской Федерации.

12. Заявление, представляемое в регистрирующий орган, удостоверяется подписью уполномоченного лица (далее – заявитель), подлинность которой должна быть засвидетельствована в нотариальном порядке. При этом заявитель указывает свои паспортные данные или в соответствии с законодательством Российской Федерации данные иного удостоверяющего личность документа и идентификационный номер налогоплательщика (при его наличии).

13. При государственной регистрации юридического лица заявителями могут быть следующие физические лица:

а) руководитель постоянно действующего исполнительного органа регистрируемого юридического лица или иное лицо, имеющие право без доверенности действовать от имени этого юридического лица;

б) учредитель или учредители юридического лица при его создании;

в) руководитель юридического лица, выступающего учредителем регистрируемого юридического лица;

г) конкурсный управляющий или руководитель ликвидационной комиссии (ликвидатор) при ликвидации юридического лица;

д) иное лицо, действующее на основании полномочия, предусмотренного федеральным законом, актом специально уполномоченного на то государственного органа или актом органа местного самоуправления.

14. При внесении в единый государственный реестр юридических лиц изменений, касающихся перехода доли или части доли в уставном капитале общества с ограниченной ответственностью, заявителями могут быть участник общества, учредитель (участник) ликвидированного юридического лица – участника общества, имеющий вещные права на его имущество или обязательственные права в отношении этого ликвидированного юридического лица, правопреемник реорганизованного юридического лица – участника общества, исполнитель завещания и нотариус.

15. При государственной регистрации индивидуального предпринимателя заявителем может быть физическое лицо, обращающееся за государственной регистрацией или зарегистрированное в качестве индивидуального предпринимателя.»;

в) дополнить пунктом 41 следующего содержания:

«41. Регистрирующий орган не проверяет на предмет соответствия федеральным законам или иным нормативным правовым актам Российской Федерации форму представленных документов (за исключением заявления о государственной регистрации) и содержащиеся в представленных документах сведения, за исключением случаев, предусмотренных настоящим Федеральным законом.»;

3) пункт 2 статьи 17 дополнить предложением следующего содержания: «В предусмотренных Федеральным законом «Об обществах с ограниченной ответственностью» случаях для внесения в единый государственный реестр юридических лиц изменений, касающихся перехода доли или части доли в уставном капитале общества с ограниченной ответственностью, представляются документы, подтверждающие основание перехода доли или части доли.»;

4) в статье 23:

а) пункт 1 дополнить подпунктами «г» – «е» следующего содержания:

«г) несоблюдения нотариальной формы представляемых документов в случаях, если такая форма обязательна в соответствии с федеральными законами;

д) подписания неуполномоченным лицом заявления о государственной регистрации или заявления о внесении изменений в сведения о юридическом лице, содержащиеся в едином государственном реестре юридических лиц;

е) выхода участников общества с ограниченной ответственностью из общества, в результате которого в обществе не остается ни одного участника, а также выхода единственного участника общества с ограниченной ответственностью из общества.»;

б) дополнить пунктом 11 следующего содержания:

«11. Наличие судебного спора о размере доли или части доли в уставном капитале общества с ограниченной ответственностью либо о принадлежности доли или части доли конкретному лицу, а также иных споров, связанных с содержанием сведений об обществе с ограниченной ответственностью, подлежащих внесению в единый государственный реестр юридических лиц, не является основанием для отказа в государственной регистрации.».

Статья 5

1. Настоящий Федеральный закон вступает в силу с 1 июля 2009 года.

2. Уставы и учредительные договоры обществ, созданных до дня вступления в силу настоящего Федерального закона, подлежат приведению в соответствие с частью первой Гражданского кодекса Российской Федерации (в редакции настоящего Федерального закона) и Федеральным законом от 8 февраля 1998 года N 14-ФЗ «Об обществах с ограниченной ответственностью» (в редакции настоящего Федерального закона) не позднее 1 января 2010 года.

3. Со дня вступления в силу настоящего Федерального закона уставы и учредительные договоры обществ, созданных до дня вступления в силу настоящего Федерального закона, до приведения их в соответствие с частью первой Гражданского кодекса Российской Федерации (в редакции настоящего Федерального закона) и Федеральным законом от 8 февраля 1998 года N 14-ФЗ «Об обществах с ограниченной ответственностью» (в редакции настоящего Федерального закона) применяются в части, не противоречащей указанным законодательным актам Российской Федерации.

4. Учредительные договоры обществ со дня вступления в силу настоящего Федерального закона утрачивают силу учредительных документов.

5. Орган, осуществляющий государственную регистрацию юридических лиц, одновременно с государственной регистрацией изменений, вносимых в уставы обществ с ограниченной ответственностью в целях приведения их в соответствие с частью первой Гражданского кодекса Российской Федерации (в редакции настоящего Федерального закона) и Федеральным законом от 8 февраля 1998 года N 14-ФЗ «Об обществах с ограниченной ответственностью» (в редакции настоящего Федерального закона), вносит в единый государственный реестр юридических лиц сведения о размерах и номинальной стоимости долей участников соответствующих обществ на основании их учредительных договоров в редакции, действующей на момент государственной регистрации указанных изменений.

6. Внесенные в единый государственный реестр юридических лиц сведения о размерах и номинальной стоимости долей участников общества признаются достоверными до тех пор, пока их достоверность не будет опровергнута нотариально удостоверенными документами или заявлениями, подписанными всеми указанными в едином государственном реестре юридических лиц участниками общества, либо пока иное не будет установлено решением суда.

7. В случае, если устав и учредительный договор общества не приведены в соответствие с частью первой Гражданского кодекса Российской Федерации (в редакции настоящего Федерального закона) и Федеральным законом от 8 февраля 1998 года N 14-ФЗ «Об обществах с ограниченной ответственностью» (в редакции настоящего Федерального закона), подтверждение полномочий лица, отчуждающего долю или часть доли в уставном капитале общества, на распоряжение такими долей или частью доли для целей применения пункта 13 статьи 21 Федерального закона от 8 февраля 1998 года N 14-ФЗ «Об обществах с ограниченной ответственностью» (в редакции настоящего Федерального закона) осуществляется на основании устава общества в последней его редакции, определяемой в соответствии с выпиской из единого государственного реестра юридических лиц. Если общество создано одним лицом или состоит из одного участника, подтверждение указанных полномочий осуществляется на основании решения единственного учредителя (участника) о создании общества либо документа или документов, устанавливающих переход к такому лицу всех долей в уставном капитале общества, устава в последней его редакции, определяемой в соответствии с выпиской из единого государственного реестра юридических лиц.

8. Лицо, которое приобрело долю или часть доли в уставном капитале общества с ограниченной ответственностью на основании нотариально удостоверенной сделки, вправе совершать сделки по отчуждению таких доли или части доли впоследствии только с соблюдением порядка подтверждения полномочий, предусмотренного пунктом 13 статьи 21 Федерального закона от 8 февраля 1998 года N 14-ФЗ «Об обществах с ограниченной ответственностью» (в редакции настоящего Федерального закона).

9. Положения Федерального закона от 8 февраля 1998 года N 14-ФЗ «Об обществах с ограниченной ответственностью» (в редакции настоящего Федерального закона) о специальных сроках исковой давности и порядке их исчисления распространяются на требования, рассматриваемые после 1 июля 2009 года судом общей юрисдикции или арбитражным судом, независимо от времени возникновения соответствующих правоотношений или оснований их возникновения.

10. До 1 января 2010 года внесение в уставы обществ с ограниченной ответственностью, созданных до дня вступления в силу настоящего Федерального закона, изменений, предусматривающих право участника общества выйти из общества, осуществляется по решению общего собрания участников общества, принятому тремя четвертями голосов от общего числа голосов участников общества.

Президент Российской Федерации
Д. Медведев

foto: Grabowski; Kreml

Přeregistrovat společnost s ručením omezeným v Ruské federaci je možné „dobrovolnou“ nebo „povinnou“ cestou. Za „dobrovolnou“ formu přeregistrace bychom mohli označit formu, kdy ve firmě proběhly určité strukturální změny, změny velikosti nebo formy základního kapitálu, formy činnosti právnické osoby a tak dále. V takovém případě je nezbytné ve lhůtě tří dnů informovat orgány daňové správy, oznámit změny v médiích a uvědomit všechny věřitele. Poté přichází na řadu transferový akt, vydává se zřizovací dokumentace, platí se poplatek stanovený státem, notářsky se ověřují podpisy a probíhá přeregistrace. Proces završuje získání dokumentů a kódů v orgánech Goskomstatu.

Přeregistrace, která probíhá v současné době je povinná. Jedná se změny, které jsou ze zákona povinné pro všechny společnosti s ručením omezeným (Общество с ограниченной ответственностью – ООО). Povinnost přeregistrace vznikla v souvislosti se zákonem №312 ФЗ «О внесении изменений в часть первую Гражданского кодекса Российской Федерации и отдельные законодательные акты РФ». Tento zákon vstoupil v platnost 1. července 2009.

Přeregistrace je povinná pro všechny společnosti OOO v Ruské federaci. Je-li toto období příliš krátké je otázkou, nicméně faktem zůstává, že před kanceláří daňové správy č. 46 – tedy jediným místem, které se touto přeregistrací v desetimilionové Moskvě zabývá, vznikají fronty, které lze označit přinejmenším za značné. Což bychom v takovém případě i celkem oprávněně očekávali. Ruští podnikatelé jsou nedůvěřiví a tak situaci neuklidnila ani prohlášení, že konečný termín pro přeregistrace bude posunut. Z důvodů udržení pořádku na tomto místě začaly hlídkovat speciální jednotky OMON. Na situaci si chtějí přivydělat i moskevští frondéři a cena za vystání fronty je podle mých zdrojů deset tisíc rublů.

Co tedy přeregistrace mění? Jak je to například s dříve nezbytnou zřizovací smlouvou? Přeregistraci nyní podléhají pouze stanovy a zřizovací smlouva již není součástí zřizovacích dokumentů OOO. Jediným ustanovujícím dokumentem se stávají stanovy. Ale, zřizovací smlouva (учредительный договор) je zaměněna smlouvou o zřizování (договором об учреждении), která se stejně musí podávat při zakládání společnosti. Další změnou je, že stanovy nemusí obsahovat údaje o spolumajitelích společnosti a velikosti jejich podílů v základním kapitálu. V současné době budou tyto informace pouze v EGRJuL a v registru podílníků OOO. Velikost minimálního kapitálu společnosti OOO zůstává stejný, tedy 10 000 rublů. Změna tkví v tom, že dříve byl minimální kapitál vymezen stonásobkem minimální velikosti platu a v současné době je prostě stanoven na 10 000 rublů a to bez propojení na MROTu. Při dalších vkladech do základního kapitálu se již nepožaduje dodávat registračním orgánům dokumenty, které by potvrzovaly vklad. Přenechání či prodej podílu v OOO bylo dříve řešeno prostou smlouvou. Nyní je nezbytné smlouvu notářsky ověřit. Bez notářského ověření smlouva a převod není platný. Pro notářské ověření je v takovém případě nezbytné poskytnout dokumenty týkající se prodávaného podílu základního kapitálu. Tyto dokumenty jsou dva. Smlouva, na základě které byl podíl získán a výpis z EGRJuL. U smlouvy musí jít pouze o originál, v případě dřívější ztráty originálu může být dodána ověřená kopie. Notář nyní na starou zřizovací smlouvu jako na ustavující dokument povinně zapisuje záznam o převodu podílu. Cílem opatření je zabránění opětovného prodávání podílů a jiných podvodů při převodech podílů. Další změnou je i o moment, kdy se převod naplňuje a kdy se tedy stáváte plnoprávným majitelem podílu, způsoby a zodpovědnost při oznamování změn v EGRJuL. Změn je opravdu dosti a stojí za pozornost. Například oznamovací povinnosti a mnoho jiného se také mění.

Co se stane v případě, že firma nestihne přeregistraci do konce tohoto roku? Nejzásadnější bude skutečnost, že stanovy nebudou platné, z čehož vyplývá, že chod firmy se prakticky zastaví. Bez tohoto dokumentu nebude možné operovat například na daňovém úřadě, v licenčních orgánech,  celních orgánech, bankách a tak dále. Jednoduše řečeno, v žádné instituci, která tento dokument může požadovat nepochodíte. Od toho se odvíjí i další hrozby, jako jsou následné sankce za neplnění svých povinností na již zmiňovaném daňovém úřadě a jiné (neboť to bez nových dokumentů ani nepůjde). Pokud ovšem nebude doba pro přeregistraci prodloužena, o čemž jsem se již zmiňoval.

Kompletní zákon №312 ФЗ «О внесении изменений в часть первую Гражданского кодекса Российской Федерации и отдельные законодательные акты РФ» zde můžete najít v rubrice „legislativa“, nicméně pouze v ruském jazyce.

Foto: Urbansheep

V následujícím článku budu hovořit o Rusku, tyto informace se však týkají všech post-sovětských zemí. V některých z těchto zemí jsou „netradiční metody“ dokonce ještě častější než v Rusku a české firmy jsou na situaci ještě nepřipravenější než při vstupu na ruský trh.

Problémy řady společností tkví v nedostatečné přípravě, podceňování ruského trhu, přeceňování svých znalostí a absenci základního strategického rozhodnutí. Zastavit se na této odpovědi bych si však v tomto článku nedovolil. Čím vším je nedostatečná příprava zapříčiněna by bylo složité analyzovat. Určitou roli však v některých případech hraje mylný pocit, že několik let ruského jazyka v období socializmu dává dostatečné schopnosti k postižení tohoto zcela jiného světa. Rusové mají jiný způsob chování, jinou historii a odlišným způsobem příjímají i svou realitu. Tato rozdílnost byla zcela zřejmá již v dobách socialismu, a od těchto dob se zde vše, ještě navíc, kardinálně změnilo. Rusové mají jiné hodnotové stupnice a jiný životní styl. A nejenom Rusové jako celek. Jiný způsob jednání je možné vysledovat v  Moskvě, jiný na Severu Ruska, Sibiři nebo na Dálném východě. S jiným způsobem jednání se setkáte na Kavkazu. Ano, určitá část kultury, hodnot a jednání je společná, nicméně část se liší. Ve hře jsou etnické, náboženské, přírodní a jiné vlivy. K pochopení, nebo chcete-li spíše k efektivnímu jednání, je nezbytné mít celou řadu znalostí a zkušeností. Tyto znalosti mohou významně ovlivnit Váš úspěch. Nestačí pouze jednou navštívit Moskvu či Petrohrad. Pro „naučení se“ Ruska je nezbytné strávit určitý čas i v jiných regionech, protože právě tam se často projevuje určitá podstata, která jinde zůstává skryta. Na schopnostech domluvit se, vytvářet vztahy a důvěru následně závisí i Vaše obchodní výsledky. Nemáte-li zatím dostatečné zkušenosti s Ruskem, pak se na něj alespoň pokuste co nejlépe připravit.

Jaké jsou tedy nejčastější chyby? Jedná se o šest následujících bodů.

• Neschopnost se kvalitně prezentovat.

Způsob a četnost komunikace. Základem pro působení v Ruské federaci je vynikající znalost ruského jazyka. Dále má klíčovou roli znalost prostředí, kultury a s tím spojeného chování a očekávání. Od těchto znalostí se odvíjí kvalitní prezentace a navázání dlouhodobých obchodních vztahů. Důležité je udržovat „permanentní“ komunikaci. Důležitá je důvěra a osobní kontakt. Zmiňovat kvalitní propagační materiály (včetně internetové prezentace) v ruském jazyce by mohlo být zbytečné, nicméně je důležité zmínit i zcela zřejmé body. Pokud se vám u ruských obchodních partnerů podaří vytvořit pocit, že jste jejich vlastní člověk, avšak zároveň cizinec, pak máte vyhráno. Mějte však na paměti, že obchod v Rusku je velmi dravý.

• Nedostatečná osobní přítomnost.

Důležité je být tam. A to alespoň po určitou dobu v měsíci. Nedostatečná osobní přítomnost se často projevuje nedostatečnými kontrolními mechanizmy ve všech sférách. Obzvláště u společných či vlastních podniků je kontrola důležitá. Kromě toho, řada lidí zde stále výrazně slyší a reaguje na „komandno-administrativnoj“ manažerský přístup v duchu sovětské tradice.

• Neznalost specifik místního prostředí.

Exportéři, či investoři často neznají překážky při vstupu na trh.Jedná se například o certifikace, celní bariéry, legislativu. Rovněž neznají určitou vnitřní souvztažnost, specifika byrokracie, klanových provázaností, nebo například míry korupce.

• Neschopnost dlouhodobého vidění.

Řada společností příliš působí prostřednictvím nejrůznějších zprostředkovatelů. Ať již celkově, či v nejrůznějších regionech. Zajímavým může být zvážení nejenom osobní přítomnosti, budování vlastní sítě, skladových prostor, ale například i rozšíření na úroveň částečné výrobní kooperace, nebo celkové výroby. Často přitom může jít o výhodné snížení nákladů. Někdy, pravda, jsou firmy k investicím nepřímo donuceny, tak jako v posledním roce zvýšením cel na vývoz kulatiny. Okamžitě se výrazně zvýšily zahraniční investice do zpracování dřeva.

• Neschopnost komplexních dodávek a služeb.

Zvažte nakolik komplexní dodávky jste schopni zajišťovat. Od logistiky, přes financování až po servis. Zamyslete se nad možností spolupráce s dalšími firmami, tedy nad vytvářením tzv. exportních aliancí.

• Absence strategického rozhodnutí.

Firmy často zkoušejí pouze jakési namátkové pokusy. Touto metodou je sice možný jakýsi náhodný výsledek, nicméně celkově to není metoda, která by vedla k jakémukoli významnému posunu na trhu. Je zapotřebí zvážit, zdali firma skutečně chce expandovat na ruský trh a má-li k tomu dostatečné možnosti. Jedná se o finanční zázemí a taktéž o lidské zdroje. Obojí je pochopitelně provázáno. Expanze do Ruska je finančně náročná. Od počátečních marketingových studií, vyhledávání vhodných kontaktů, až po vysílání vhodných expatů do teritoria. S tím je spojeno zajištění ubytování, kanceláře, transportní náklady. To vše pro pracovníka, ale také pro jeho rodinu. Dále  se jedná o různé kompenzace za expatovu činnost v Rusku, pobídky pro jeho partnerku či partnera. V úvahu musíme brát možnosti a kvalitu života, ceny a v neposlední řadě rizika, které jsou v Rusku významně vyšší než v České republice. Práce expata v Ruské federaci není jednoduchá. Další náklady, například na místní pracovníky také mohou dosahovat významných částek. Například v řídících pozicích jsou platy v Ruské federaci výrazně vyšší než v České republice. V případě nízkých finančních nabídek a kompenzací se firmě nepodaří zajistit dostatečně kvalitního pracovníka se zkušenostmi a schopnostmi pro tento trh, což se projevuje na celkovém výsledku. Otázkou je, zdali se pak firma spokojí s tím, že na tyto trhy pouze někoho vyšle, neboť tam někoho mít musí, spokojí se s malými výsledky a velkými náklady a přenechá kvalitní pracovní síly konkurenci, která má strategický zájem zde dlouhodobě seriózně působit. Obchodní možnosti Ruské federace jsou skutečně velké. Základem úspěšné expanze a působení na těchto trzích je již zmiňované strategické rozhodnutí a od něj se odvíjející úsilí.

Možná se tyto body netýkají Vaší firmy, nicméně za zamyšlení stojí. Přeji Vám úspěchy na ruském trhu. Soft-skills pro Rusko a další post-sovětské země jsou poněkud odlišnější a pečlivá příprava se bohatě vyplatí.

foto: Urbansheep

Ale teď k efektivnímu vyhledávání informací na těchto webových stránkách a případnému automatizovanému přeposílání novinek.

1. Vyhledávání pomocí štítků
2. Vyhledávání pomocí rubrik
3. Zasílání nových informací

• Vyhledávání pomocí štítků (nejefektivnější varianta).

Vyhledáváním pomocí „štítků“, které jsou umístěny na pravé straně můžete najít veškeré informace, které se týkají Vašeho oboru nebo momentálního zájmu. Jednoduše myší klikněte například na  „štítek“ s názvem „strojírenství“ a automaticky se před Vámi objeví veškeré články týkající se obráběcího průmyslu, které jsou zde publikovány a to i články z rubriky „Příležitost“ i články z rubriky „Novinky“. Z důvodu přehlednosti jsou totiž veškeré články, s výjimkou základních analýz jednotlivých oborů, řazeny do rubriky „novinky“ a zdlouhavému vyhledávání konkrétního oboru či tématu se efektivně vyhnete pomocí systému „štítků“. Jednotlivé štítky jsou velké poměrem k počtu článků, ke kterým jsou přiřazeny. Tudíž štítek „Rusko“ je největší, neboť téměř veškeré informace na těchto stránkách se věnují businessu a podnikání v Ruské federaci.

• Vyhledávání pomocí rubrik (vhodné pro počáteční práci s těmito stránkami).

Vyhledávání pomocí „rubrik“ je vhodné pro základní seznámení s Vaším oborem nebo celkové situace v Ruské federaci. Pro počáteční informace jsou nejzákladnější rubriky „příležitosti“ a rubrika „podnikání“. Zde můžete najít základní informace o Vašem oboru a informace o tom jak postupovat při rozvoji v Ruské federaci. Pro vyhledání dalších informací o Vašem oboru doporučuji využít štítků, které Vám pomohou nalézt další konkrétní informace, které jsou zde publikovány. Rubriky jsou umístěny na základní liště a rovněž na pravé straně stránek. Na základní liště najdete pouze nejzákladnější rubriky, na pravé straně stránek najdete všechny rubriky, včetně všech odkazů a rovněž užitečných formulářů pro podnikaní v Rusku.

• Zasílání nových informací

Z nejvýhodnějších možností je automatizované zasílání informací „RSS“. Druhou možností je mne poslat žádost o zasílání novinek formou Newsletteru na Vaši e-mailovou adresu. V případě, že máte zájem o informace týkající se Ruska a jiných post-sovětských zemí a nechcete ztrácet čas prověřováním mých stránek a vyhledáváním informací, které jsou zde nově publikovány nabízím se registrovat pro automatizované posílání těchto informací.

V případě, že nenajdete požadované informace, nebo máte jakékoli jiné dotazy mne prosím kontaktujte.

foto: Salomonbrc

Sektor mobilních telefonů představuje více než 50% telekomunikačního trhu. 90% příjmů v oblasti mobilních telefonů získávají MTS, VimpelCom a MegaFon. K prosinci roku 2008 bylo v Rusku registrováno 178 milionů SIM karet. Přibližně 56% z nich je aktivních. V roce 2008 stoupl počet SIM karet o 5 % ve srovnání s předchozím rokem. Tržby mobilních operátorů byly v roce 2008 přibližně 21 miliard USD. Rozvíjí se iPhones, WiMAX a navigace GPS. V Rusku jsou tři generace mobilních sítí: 1G, 2G a 2.5G. Standardní GSM pokrývá více než 90 % trhu. Zbývajících 10 % je provozováno ve standardech CDMA a D-AMPS. Licenci 3G získal MTS, Beeline a MegaFon. Problémem pro rozvoj 3G se jevil nedostatek rádiových frekvencí.

Počet uživatelů internetu také pozvolna stoupá. V současné době je Rusko na jedenácté příčce světa na žebříčku zemí v oblasti rozšířenosti internetu. Počet uživatelů internetu již v Ruské federaci přesáhl 40 milionů. Podpora přístupu WIMAX bude v budoucnosti významně zvyšovat počet uživatelů internetu.

V oblasti pevných linek v roce 2007 vystoupaly příjmy za telefonické služby na 17,6 miliardy dolarů. V roce 2006 se jednalo o 13,6 miliardy. Nejvýznamnějšími hráči na trhu jsou MTT (soukromá společnost vlastněná společností Systema Holding) a Rostelekom (státní společnost).

Růst způsobuje poptávku po telekomunikačním zařízení. Výdaje v oblasti telekomunikačních zařízení ročně dosahují 4 miliard USD. Většina z těchto zařízení je do Ruska dovážena.

Vysoký růst se očekává ve širokopásmovém přístupu. Rozšířeným se začíná stávat například připojení pomocí Ethernet, ADSL atd. Stejně tak se očekává rozšířenější použití technologie WIMAX. Velmi významný rozvoj očekává kabelové televizní kanály. Zde můžeme zmínit využití IPTV a přístup přes DOCSIS a HFC. Jako velmi zajímavou příležitost vidím dodávky širokopásmových technologií, vysokorychlostního zařízení, multimediálních řešení a digitálních zařízení.

V neposlední řadě musím poznamenat, že IT pokrytí a přístup k internetu je rovněž součástí federálního programu pro vzdělávání a prostředky tedy mohou být vyděleny i z těchto zdrojů.

Počet počítačů v Ruské federaci koncem roku 2008 přesáhl 27 milionů kusů. Počet uživatelů internetu byl 40 milionů. S odhady nárůstu počtu uživatelů internetu na 60 milionů v nejbližších pěti letech v zásadě souhlasím.

Struktura trhu s IT je následující. Hardware tvoří 64 %, software 11 %, služby 25 %.

Na struktuře prodeje hardware měly významný podíl notebooky. V roce 2007 se jich v Rusku prodalo více než 2 miliony kusů. Nejvyšší nárůst v IT ale v roce 2007 zaznamenal sektor služeb (30 %). Nárůst trhu se službami byl významný i v roce 2008. I v tomto roce se jednalo o nejrychleji se rozvíjející se segment IT. Poradenství zaznamenalo nárůst o 60 %, vývoj a úpravy a ladění pro potřeby zákazníka nárůst o 29 %, odborné oborové vzdělávání a příprava nárůst o 30 %, outsourcing nárůst o 24 %, rozmístění a podpora nárůst o 23 % a integrace nárůst o 34 %.

Software také ukazuje pozitivní výsledky. Nejperspektivnějším se podle výsledků prodeje v roce 2007 a 2008 jeví specializované produkty na podporu produktivity – nárůst o 60 %, dále software zaměřený na plánování efektivního využití podnikových zdrojů – nárůst o 60 %, business inteligence – nárůst o 45 % a v neposlední řadě security – nárůst o 40 %.

Jako velmi výhodný se nadále jeví prodej notebooků, data storage systémů, technicky pro datová centra, serverů, síťových zařízení, PDA a mobilní internetové technologie.

Struktura IT trhu v Ruské federaci.

Předpokládaný nárůst uživatelů internetu v Ruské federaci.

Celkové výsledky za rok 2008 ukazují, že ruská produkce se zvýšila o 25 % a import stoupl o 60 %. Na žebříčku dovozců vede Německo s podílem 28 %, významné úspěchy zaznamenávají také USA s 21 % podílu na dovozu.

Současné vyhlídky trhu nejsou příliš optimistické. Odvětví je poměrně silně postiženo ekonomickou situací. Výroba zemědělských strojů významně opadla. Kromě toho, nashromážděné neprodané zásoby tvoří přibližně 40 % všech strojů vyrobených v Ruské federaci v roce 2008.

Vzhledem k významnému nárůstu importu a jeho poměru k domácí produkci se vláda ke konci roku rozhodla přispět sumou 25 miliard rublů do základního kapitálu státní společnosti JSC „Rosagroleasing“. Tato společnost pomáhá financovat nákup strojů ruským zemědělcům. Kromě toho bylo rozhodnuto, že „Sběrbank“ a „Rosselchozbank“ nebudou poskytovat úvěry na nákup zahraničních zemědělských strojů. Zakazuje se použití financí z federálních i regionálních rozpočtů k nákupu této zahraniční techniky. Dalším opatřením ruské vlády byla například letošní únorová změna celní sazby na kombajny z 5 na 15 %.

Navzdory tomu je však možné nadále považovat tento obor za perspektivní, přinejmenším vzhledem ke stavu ruského zemědělství. Vhodným exportním zbožím by mohla být téměř libovolná zemědělská technika jako například traktory, kultivátory, pluhy, brány, secí stroje, stroje na hnojení, vybavení pro chov skotu, prasat a drůbeže. Tradičním dovozním zbožím pro ruský trh jsou kombajny a jiná zařízení určená ke sklizni a následnému zpracování.

Nárůst importu a ruské výroby zemědělských strojů v roce 2008.

Velké projekty v oblasti ropy a zemního plynu však navzdory krizi pokračují dále. Jedná se o aktivity v oblastech se zásobou paliv a taktéž o práce související s rozvojem transportních cest. Příkladem může sloužit Jamaloněnecký poloostrov, kde přetrvávají práce na nalezištích, ale i budování železnice Obskaja-Bovaněnkovo. Jedná se o 572 km železniční tratě vedoucí polární tundrou. Stavba začala v roce 1986 a byla plánována jako úderná komsomolská stavba s rychlým zakončením. Vzhledem k perestrojce, rozpadu Sovětského svazu a následné hospodářské situaci však byla „převedena“ mezi dlouhodobé stavby. V určitých obdobích byly práce zastaveny, jak jsem se v regionu osobně přesvědčil v roce 2005. Při mé pracovní cestě do Jamaloněneckého autonomního okruhu v roce 2008 zde ale byl zřejmý pokrok a na stavbě probíhala bouřlivá aktivita. V červnu 2009 byl zakončen čtyřkilometrový most přes řeku Juribej a závěr stavby je, bez ohledu na krizi, plánován na konec tohoto roku. Celou stavbu je Gazprom ochoten prodat ruským železnicím za 130 miliard rublů. Ze stanice Pojuta se kromě toho dále plánuje trasa vedoucí do Nového Portu, který se nachází ve východní části Jamalského poloostrova.

Z dalších významných projektů je možné zmínit například projekt Sachalin nebo aktivity týkající se arktického šelfu. Na osvojení Štokmanovského naleziště Gazprom vybral francouzskou společnost Total a norskou StatoilHydro. Investice na development naleziště se odhadují na 15 až 20 miliard USD. Přiklánět se však můžeme spíše k horní hranici těchto odhadů. Původně se v roce 2005 uvažovalo, že by se tohoto projektu mohla zůčastnit jedna z následujících společností. Norské Hydro a Statoil, francouzská Total, nebo americké Chevrron či Conoco Phillips. V roce 2006 Gazprom ohlásil, že ani jedna z těchto společností neudělala dostatečně vhodnou nabídku a developmentem naleziště se bude zabývat samostatně. V červenci 2007 však bylo po telefonickém rozhovoru Vladimíra Putina s Nikolasem Sarkosym oznámeno, že partnerem pro Gazprom bude v tomto projektu francouzská Total. Tento krok je analyzován jako následek zlepšení vztahů mezi Ruskem a Francií po vítězství Sarkozyho ve volbách.

Ruský trh s vybavením, které souvisí s ropným průmyslem se značně rozrůstá a v současné době v tomto oboru již působí více než 15.000 společností. Konkurence na trhu těchto zařízení je poměrně velká. V první řadě jsou zde ruské společnosti. U mnohých z nich zastaralou kvalitu nahrazuje nižší cena. Dále zde působí západní společnosti, jejichž pozice v teritoriu je často dlouhodobě budována i v „krizových“ obdobích. Poslední skupinou, kterou bych zmínil, jsou čínské firmy, které na trhu vytvářejí poměrně silný tlak související s nízkou cenou i postupným zvyšováním kvality.

Kromě konkrétních přístrojů a strojů považuji za perspektivní také nabídky moderních technologií a vyhledávání vhodných partnerů, se kterými je možné pracovat i v souvislosti s poskytnutím těchto technologií.

Adresa: Mochovská 35, Praha 9, 198 00

Tel.: 00420 608 153 957 (CZ)
007 919 776 74 62 (RU)

E-mail: mail@petrkvicala.cz

foto: Argenberg (Moskevská státní univerzita M. V. Lomonosova, Vrabčí hory, Moskva)

1. Marketingové průzkumy.
2. Vyhledávání vhodných obchodních partnerů.
3. Organizace obchodních cest do teritoria.
4. Jiné služby a poradenství spojené s expanzí a rozvojem v post-sovětských státech.

Kontaktujte mne pro individuální posouzení Vaší záležitosti.

Mgr. Petr Kvíčala
00420 608 153 957 (CZ)
007 919 776 74 62 (RU)
kvicala.petr@gmail.cz

Trh je možné rozdělit na státní a soukromý. Soukromá část trhu v minulém roce pozvolna rostla. V průběhu roku 2008 také neproběhly žádné významnější fúze. Počet prodejen v distribučních sítích se ve srovnání s rokem 2007 nezvyšoval nijak výrazným způsobem. Obchodní sítě se spíše zaměřovaly na zvyšování prodeje ve stávajících prodejnách. Podíl soukromého sektoru na trhu byl v minulém roce 9,5 miliard USD na maloobchodní úrovni, což celkem činí 51 % trhu. V současné době v Ruské federaci působí okolo 4.000 různých distributorů, počet lékáren a obchodů s tímto zbožím je již více než 50.000. Průměrné výdaje za léky nakoupené v průběhu jednoho roku jsou 67 USD. Přibližně 85 až 90 % všech látek, které se používají při výrobě léčiv se do Ruska dováží.

Ze státních aktivit v oblasti musím zmínit národní prioritní program Zdorovje, který investuje poměrně velké částky do primární péče, péče o matky, vzdělávání lékařů a zdravotnického personálu, obnovu vybavení klinik, nemocnic a rovněž budování nových lékařských center. Jiný ze státních programů se zaměřuje na léčbu závažných chorob jako je  hemofilie, cystická fibroza, diabetes, onkohematologické onemocnění, Gaucherovy choroba, roztroušená skleróza a na transplantaci orgánů a tkání.

Mezi tři nejčastější příčiny úmrtí v Ruské federaci patří kardiovaskulární onemocnění, rakovina a úrazy. Přípravky zaměřující se na uvedené tudíž patří mezi nejperspektivnější možnosti odbytu. Další, rovněž perspektivní produkty jsou léky na astmatické problémy, neurologické a hormonální přípravky, léky na HIV, analgetika, antibiotika, inzulin, očkovací látky, psychotropní látky a v neposlední řadě také například i vitamíny.

V roce 2008 mezi nejprodávanější produkty patřily léky používané na problémy zažívacího traktu a metabolismu, poruchy nervového systému, kardiovaskulární onemocnění a respirační problémy

Nárůst ruského farmaceutického trhu.

Látky pro farmaceutickou výrobu – poměr dovozu a místní výroby.

Informace uváděné v tabulce uvádí procedurální požadavky standardizovaného exportu a importu prostřednictvím námořního transportu a následné pozemní dopravy.  Oficiální procedury jsou zaznamenány, stejně tak jako čas a náklady potřebné k celkovému završení procesu. Dokumenty požadované pro deklaraci a odbavení zboží přes hranice jsou zde také uváděny. Pro export zboží je kalkulováno s procedurami začínajícími u zabalení zboží, až po jejich transport z přístavu výstupu. Pro import zboží se počítá s postupy od připlutí plavidla do přístavu, přístavní manipulaci, až po konečné dodání nákladu do skladu.

Předpoklady studie týkající se podniku:

Podnik má 60 nebo více zaměstnanců, je umístěn v Moskvě, jedná se o společnost s ručením omezeným, neoperuje v žádné speciální průmyslové zóně nebo v zóně se speciálními exportními a importními výhodami, je vlastněn domácími vlastníky, nemá žádné zahraniční vlastníky, exportuje více než 10 % svého celkového prodeje.

Předpoklady pro závěry studie týkající se zboží:

Zboží je přepravováno ve standardním dvacetistopém kontejneru řady ISO. Náklad není nebezpečný, neobsahuje vojenské položky, nevyžaduje chlazení nebo jiné zvláštní prostředí a nemusí splňovat žádné speciální rostlinolékařské nebo environmentální normy bezpečnosti (kromě mezinárodně uznávaných standard).

Dokumenty.

Všechny dokumenty požadované k exportu a importu jsou uvedeny. V modelovém příkladě je předpokládáno, že smlouva již byla dohodnuta a podepsána oběma stranami. Uváděny jsou bankovní dokumenty, celní deklarace a odbavení, přístavní dokumenty, dovozní licence a jiné dokumenty zúčastněných stran. Dokumenty, které se někdy vyplňují současně jsou ve studii uváděny jako různé dokumenty, ale v časovém harmonogramu je jejich současné řešení bráno v úvahu.

Čas.

Čas je zaznamenán v kalendářních dnech. Pokud může být celý proces za dodatečné náklady urychlen, pak je zde zvolen nejrychlejší, avšak stále legální postup. Studie předpokládá, že ani vývozce ani dovozce zbytečně neztrácí čas a všechny nezbytné kroky vyřizují bez zbytečných prodlev. Postupné kroky, které je možné absolvovat paralelně jsou měřeny jako kroky simultánní. Čekací doba mezi jednotlivými postupy (například vykládka zboží) je zahrnuta.

Náklady.

Náklady jsou počítány na dvacetistopý kontejner a to v USD. Všechny náklady spojené s dokončením exportních a importních procedur jsou zde zahrnuty v ceně. Jedná se o náklady na dokumenty, administrativní poplatky za celní odbavení a technické kontroly, poplatky za manipulaci v terminálu a rovněž pozemní doprava. Do cen ve studii pochopitelně není započítáno clo a obchodní daň. Studie rovněž zaznamenává pouze oficiální náklady.

Zahraniční zaměstnanci, kteří zastupují právní osobu, která má v Ruské federaci akreditované obchodní zastoupení musí být taktéž registrováni (akreditováni). Akreditovaní pracovníci získávají tzv. akreditační kartu. Období akreditace těchto pracovníků je omezeno obdobím, na které je akreditováno obchodní zastoupení. Prodloužení období akreditace je možné na základě prodloužení akreditace obchodního zastoupení. Akreditační karta se po uplynutí období její platnosti vrací Státní registrační komoře Ministerstva spravedlnosti («Федеральное государственное учреждение государственной регистрационной палаты при Министерстве Юстиции Российской Федерации») (dále jen „Komora“).

Dokumenty nezbytné k registraci zahraničních zaměstnanců obchodního zastoupení:

1. Písemná žádost v souladu se stanoveným vzorem podaná Komoře.
2. Kopie povolení k otevření obchodního zastoupení.
3. Životopisná informace (strojopis v ruském jazyce, osobně podepsaný zaměstnancem nebo vedoucím obchodního zastoupení).
4. Kopie pasu (strana s fotografií a podpisem).
5. Dvě barevné fotografie na matném papíře. Velikost 3 x 4 cm, pozadí na fotografii musí být  bílé. Detailní požadavky na fotografie, stejně jako jiné podrobné informace jsou k dispozici na internetových stránkách Komory.
6. Notářsky ověřená kopie generální plné moci o udělení nezbytných pravomocí vedoucímu zastoupení od zahraniční právnické osoby, která ho opravňuje postupovat za tuto zahraniční právnickou osobu v RF.
7. Notářsky ověřená kopie plné moci opravňující pověřenou osobu k jednání v Komoře. Dodává se v případě, že pověřená osoba není vedoucím zastoupení.

Pro pobyt manželky/manžela spolupracovníka obchodního zastoupení je taktéž nezbytná registrace.

V případě, že obchodní zastoupení potřebuje navýšit počet svých zaměstnanců na více než pět osob (maximální počet), je nezbytné podat žádost o zvýšení počtu zahraničních zaměstnanců. Tento administrativní krok opět probíhá prostřednictvím Komory a opět je nezbytné podat žádost a celou řadu dalších dokumentů.

Pro anulování akreditace zahraničního zaměstnance je nezbytné se opět obrátit na Komoru.

Potřebné dokumenty k anulování akreditace:

1. Písemná žádost o anulování akreditace podaná Komoře.
2. Originál akreditační karty.
3. V případě ztráty akreditační karty potvrzení policie.

Zaměstnávání cizinců  – všeobecně.

Zaměstnávání cizinců je upraveno federálním zákonem č. 115 z 25. července 2002 „O právním postavení cizinců v Ruské federaci“, který doporučuji pečlivě prostudovat z důvodů předcházení případných nedorozumění.

Upozornil bych také na skutečnost, že v Ruské federaci jsou každoročně stanoveny kvóty na počty cizinců, které je zde možné zaměstnávat. Tyto kvóty jsou stanovovány s ohledem na demografickou situaci v různých regionech Ruské federace. V některých místech je zaměstnávání cizinců přímo zamezeno, omezení se týkají i některých jednotlivých oborových oblastí. K zaměstnání cizince musí zaměstnavatel nejprve získat povolení, které vydává Federální migrační služba. Po získání tohoto povolení je dalším krokem příslušný pracovní úřad, který žádost o zaměstnání cizince dále posuzuje. V případě kladného posudku žádost musí postoupit k místnímu úřadu Federální migrační služby. Ta následně vystavuje povolení k vjezdu na území Ruské federace.

Najímání místních, ale i zahraničních pracovních sil v Ruské federaci.

Najímání místních sil je z hlediska dokumentace relativně náročné. Je nejprve nezbytné  získat celou řadu informací o právních hlediscích a praktických krocích vedoucích k bezproblémovému řešení všech administrativních úkonů.

Je dobré si při zaměstnávání položit některé z následujících otázek, které je nezbytné řešit:

• Obecná omezení pro pracovní dohodu na dobu určitou?
• Maximální doba pro zaměstnání na dobu určitou?
• Stanovená pracovní doba?
• Může pracovní týden přesáhnout 50 hodin (včetně přesčasů) jako reakce na sezónní zvýšení výroby?
• Jaký je maximální počet pracovních dnů v týdnu?
• Jaká jsou omezení pro noční práci?
• Jakým způsobem řešit nezbytnost nočních směn?
• Otázky týkající se placené a neplacené dovolené?
• Propouštění zaměstnanců – období a důvody?
• Výpovědi ze strany zaměstnanců – období a důvody?
• Povinnost informovat třetí strany při propouštění?
• Potřebuje k tomu souhlas třetí strany?
• Existuje povinnost rekvalifikace nepotřebného zaměstnance?
• Jaké jsou náklady na odstupné?
• Svazy zaměstnanců a jejich vliv?

Na tyto, ale i na jiné otázky, je nezbytné znát odpovědi již v počátečních stádiích plánování aktivit v Ruské federaci.

Doporučuji velmi pečlivě prostudovat relevantní zdroje informací, nebo kontaktovat specialisty, kteří Vám mohou pomoci.

foto: salomonrbc (Rudé náměstí, Moskva)

Podrobný postup:

1. Notářské ověření zakládacích dokumentů.

Minimálně čtyři kopie následujících dokumentů. Kopie stanov, kopie rozhodnutí o založení společnosti s ručením omezeným, kopie zakládací smlouvy. Kromě toho, žádost o registraci musí být také notářsky ověřena.

Přibližná doba provádění aktivity/činnosti: 1 den.

1. Vložení kapitálu do banky a získání potvrzení.

K otevření bankovního účtu je nezbytné vyplnit formulář žádosti, přinést notářsky ověřenou kopii stanov, notářsky ověřenou kopii rozhodnutí o založení společnosti s ručením omezeným, a notářsky ověřenou kopii zakladatelské smlouvy.

Padesát procent základního kapitálu musí být zaplaceno do registrace společnosti. Zbytek by měl být zaplacen v průběhu prvního roku společnosti. Vložení kapitálu na účet vyžaduje otevření bankovního účtu subjektu, který dosud nevznikl.

Přibližná doba trvání aktivity/činnosti: v závislosti na jednotlivé bance, ale vzhledem k zvažování akceptace klienta může trvat i déle než 1 den.

1. Zaplacení registračního poplatku.

Poplatek se platí za registraci/zápis právnické osoby Státní daňovou inspekcí. Registrační poplatek ve výši  2000 RUB se posílá na účet Státní daňové inspekce. Mnozí žadatelé využívají k zaplacení tohoto poplatku služeb Sběrbanky, z důvodů obeznámenosti úřadu s touto bankou. V případě platebního příkazu vydaného jinou bankou lze očekávat požadavek i o další potvrzení poukazující na to, že platba byla završena.

Přibližná doba trvání aktivity/činnosti: 1 den.

1. Zápis v jednotném registru Federální daňové služby Ruské federace na místní úrovni a získání jednotného státního identifikačního čísla a daňového identifikačního čísla a registrace do státního penzijního fondu.

Od 1. ledna 2004 se při daňové registraci právnických osob provádí souběžně i registrace do Státního penzijního fondu, Státního fondu sociálního pojištění a do Státního fondu pro povinné zdravotní pojištění („fondy“). Tyto registrace probíhají prostřednictvím Federální daňové služby (dříve Ministerstvo daní) na místní úrovni. Koordinací těchto různých registrací se zabývá Federální daňová služba. Nově založená právnická osoba získává identifikační číslo a daňové identifikační číslo. K tomuto jsou vydávány odpovídající certifikáty. Dokumenty potvrzující registraci jsou firmě následně zasílány poštou na její adresu. Pokud z nějakého důvodu firma potřebuje potvrzení o registraci ve Fondech bezprostředně po své registraci měla by se na Fondy obrátit přímo. Za běžných okolností trvá státní a daňová registrace přibližně 5 dní, další 1 až 2 dny je nezbytné počítat s registrací ve Fondech. Čas pro doručování pošty může prodloužit získávání dokumentů na 2 až 4 týdny. Daňové úřady příjímají žádosti osobně v případě, kdy je podává jeden ze zakladatelů společnosti, nebo osoba pověřená plnou mocí. V jiném případě je dokumenty možné doručit poštou. V případě, že dokumenty podává přímo jeden ze zakladatelů společnosti je možné dokumenty vyzvednout na základě plné moci. V případě, že dokumenty dodává osoba pověřená plnou mocí (nebo jsou doručeny poštou) není možné dokumenty vyzvednout osobně a úřad je zpět posílá poštou na adresu nově založené společnosti, což znamená opětovné zdržení, nebo dokonce případnou ztrátu dokumentů.

Dokumenty, které jsou nezbytné:

- rozhodnutí zakládací hromady

- stanovy (dvě kopie)

- zakladatelská smlouva (dvě kopie)

- notářsky ověřená žádost o registraci

- potvrzenka o zaplacení

V případě, že nejsou splněny některé z požadavků daňových úřadů, žádost může být vrácena zpět. Někdy úřad požaduje i další dokumenty a potvrzení. Kromě toho daňové orgány také přestaly vydávat originál Stanov, který se podává ke státní registraci. Vydávají pouze ověřenou kopii. Výsledkem je, že v případě, že společnost potřebuje kopii Stanov pro libovolný druhý úřad, musí pokaždé žádat daňový úřad o kopii Tato kopie se pak za poplatek vydává obvykle do pěti pracovních dnů.

1. Notářské ověření certifikátu o registraci, certifikátu o daňovém identifikačním čísle a bankovní karty s podpisovými vzory. Pro společnosti o velikosti 50 zaměstnanců bývá běžné, že podpisové právo má generální ředitel a hlavní účetní.

Požadované dokumenty:

- notářsky ověřený certifikát o registraci

- notářsky ověřený certifikát o daňovém identifikačním čísle

- notářsky ověřené stanovy

- notářsky ověřená zakladatelská smlouva

- notářsky ověřený dokument potvrzující jmenování/volbě ředitele atd.

Přibližná doba provádění aktivity/činnosti: jeden den.

1. Otevření bankovního účtu.

Otevření bankovního účtu může trvat přibližně  jeden až pět dní a to v závislosti od konkrétní banky a konkrétních požadavků se kterými je spojeno akceptování klienta. Banka může požadovat různé dokumenty, které se týkají zakladatelů nové společnosti a prověřovat jeho historii a finanční stav.

1. Informování Federální daňové služby (dříve Ministerstvo daní) o čísle bankovního účtu a získání potvrzujícího dopisu.

Tato procedura může trvat přibližně tři až sedm dní a musí být završena do deseti dní od vydání bankovního čísla účtu.

1. Registrace společnosti v centru pro pracovní místa .

Oznámení musí být provedeno do třiceti dnů po státní registraci. Povinnost této registrace vznikla nařízením № 125-PP ze 4 března 2003 «Об утверждении Положения о стоимости рабочих мест в городе Москве». Podle tohoto nařízení zde musí být všechny společnosti a taktéž individuální podnikatelé registrováni (pobočky jsou v každém obvodě Moskvy) a to bez ohledu na to, zda mají, nebo nemají za povinnost být ve shodě se stanovenými kvótami (v případě, že počet zaměstnanců je více než sto osob).

1. Registrace razítka v registrační komoře

Výše uvedený postup je pouze základní nárysem jak postupovat při zakládání společnosti s ručením omezeným v Moskvě. Jedná se o popis nejzákladnějších kroků, které je nezbytné provést. Tedy získávání potřebných povolení, licencí, kompletace dokumentů pro požadovaná oznámení, ověřování dokumentů a zápis společnosti a zaměstnanců.

Základním východiskem pro výše uvedený popis je, že tato společnost je zakládána v Moskvě, je sto procentně vlastněna domácími majiteli, má pět majitelů, nikdo z nich není právnická osoba, základní kapitál je zaplacen v hotovosti a je desetkrát větší než stanovená minimální mzda, jejími aktivitami je běžná průmyslová nebo obchodní činnost, není zaměřena na zahraniční obchod, neobchoduje se zbožím vyžadujícím speciální daňový režim, procesy ve firmě významným způsobem nezamořují přírodní prostředí, kanceláře pronajímá a nevlastní žádné nemovitosti, má deset až padesát ruských zaměstnanců (žádný zaměstnanec není cizinec), její obrat je minimálně stokrát větší než stanovená minimální mzda. V jiných případech je pro úspěšné založení a fungování společnosti řešit i jiné otázky a připravovat další nezbytné dokumenty.

Pokud tedy bude zakládat společnost s ručením omezeným zahraniční právnická osoba, bude dále jako základní dokument potřebovat například výpis z rejstříku právnických osob státu, podle jehož práva byla založena (inkorporována), nebo případně jiný důkaz o právním postavení zahraniční právnické osoby. Dále je v některých případech nezbytné mít povolení antimonopolního úřadu. Tyto případy je možné najít ve Federálním zákoně o ochraně konkurence ze dne 26. 6. 2006 č. 135-FZ. Pokud zaměstnanci společnosti budou cizinci, je nezbytné požádat o jejich akreditaci (postup zaměstnávání cizinců v Ruské federaci).

Při zakládání libovolné společnosti, ale i pro jiné aktivity v Ruské federaci, doporučuji kontaktovat osoby či společnosti se zkušenostmi, které jsou k tomuto nezbytné.

NOVÉ!!! DODATEK: v souvislosti s Federálním zákonem č. 312 FZ se rovněž částečně mění i registrace a převod firem. O některých změnách je možné získat informace v mém článku „Povinná přeregistrace společností s ručením omezeným v Ruské federaci“ – rubrika „Novinky“ a nebo přímo v samotném zákoně, který jsem zde uveřejnil v rubrice „Legislativa“.

foto: Andrew® (Rudé náměstí, Moskva)

Dokumenty nezbytné pro získání akreditace:

1. Písemná žádost o akreditování pobočky podniku zahraniční právnické osoby a jeho registraci do Státního registru poboček podniků zahraničních právních osob, které jsou akreditovány na území Ruské federace.
2. Výpis z obchodního rejstříku státu, ze které právnická osoba pochází, nebo jiný dokument, který potvrzuje, že právnická osoba je registrovaná v souladu se zákony státu, ze kterého pochází.
3. Zakladatelské dokumenty zřizující společnosti.
4. Rozhodnutí právnické osoby o zřízení svého zastoupení v Ruské federaci.
5. Originál a notářsky ověřená kopie ustanovení o zastoupení zahraniční právnické osoby v RF.
6. Doporučující dopis zahraniční banky, u které zahraniční právnická osoba působí, s potvrzením solventnosti společnosti/platební schopnosti. Tento dokument je uznáván šest měsíců od jeho vydání.
7. Notářsky ověřená kopie generální plné moci, která vedoucímu pobočky podniku dává nezbytné pravomoci.
8. Notářsky ověřená kopie plné moci opravňující pověřenou osobu k jednání v Komoře. Dodává se v případě, že pověřená osoba není vedoucím zastoupení.
9. V případě, že zastoupení se bude nacházet mimo Moskvu a Petrohrad také originál dohody o umístění sídla zastoupení v dané oblasti, sjednané s místním správním úřadem.
10. Informační formulář o zastoupení zahraniční právnické osoby. Strojopisně vyplněný formulář ve dvou kopiích s podpisem zplnomocněné osoby.

Každá z těchto položek má svá specifika, která je nutno prostudovat, aby daný dokument skutečně odpovídal požadavkům ruského úřadu.

Dále je nezbytné zhotovit kulaté úřední razítko, otevírají se bankovní účty a pobočka se přihlašuje do daňové evidence. Pobočka podniku musí být přihlášena do evidence daňového úřadu v období jednoho měsíce od jejího založení. Je rovněž zapotřebí se evidovat u státních mimorozpočtových fondů. Pobočka podniku může být registrována až na pět let. Poté může být její registrace prodloužena.

foto: harry.popoff (budova Ministerstva zahraničních věcí RF, jedna z tzv. vysotok, jinak také nazývaných 7 sester)

Při registraci ve Státní registrační komoře Ministerstva spravedlnosti («Федеральное государственное учреждение государственной регистрационной палаты при Министерстве Юстиции Российской Федерации») (dále jen „Komora“) dochází i k zápisu do registru zastoupení firem akreditovaných v RF. Zápis do tohoto registru je povinný pro libovolné zastoupení a to bez ohledu na to kdy a prostřednictvím jaké organizace byla firma akreditována. Pouze v případě registrace v  Komoře však dochází k tomuto zápisu současně s registrací. Povolení k otevření zastoupení je zde v běžných případech vydáváno v průběhu osmnácti pracovních dní od dodání všech potřebných dokumentů. Registrace lze v některých případech dosáhnout již za pět pracovních dnů.

Dokumenty nezbytné pro získání akreditace:

1. Písemná žádost o otevření zastoupení zahraniční právnické osoby podaná v Komoře. Žádost, strojopisná verze s podpisem zplnomocněné osoby, má obsahovat název, datum založení, adresu a druh činnosti zahraniční právnické osoby. Dále má obsahovat cíle otevření zastoupení v Ruské federaci, předpokládanou dobu své činnosti, informace o spolupráci s ruskými partnery a informace o perspektivách rozvoje této spolupráce.
2. Výpis z obchodního rejstříku ze země, ze které právnická osoba pochází, nebo jiný dokument, který potvrzuje, že právnická osoba je registrovaná v souladu se zákony země ze které pochází.
3. Zakladatelské dokumenty zřizující společnosti.
4. Rozhodnutí právnické osoby o zřízení svého zastoupení v Ruské federaci.
5. Originál a notářsky ověřená kopie ustanovení o zastoupení zahraniční právnické osoby v RF.
6. Doporučující dopis zahraniční banky, u které zahraniční právnická osoba působí s potvrzením solventnosti. Tento dokument je uznáván v období šesti měsíců od jeho vydání.
7. Doporučující dopisy ruských obchodních partnerů. Jsou očekávány nejméně dva doporučující dopisy.
8. Notářsky ověřená kopie generální plné moci o udělení nezbytných pravomocí vedoucímu zastoupení od zahraniční právnické osoby, která ho opravňuje postupovat za tuto zahraniční právnickou osobu v RF.
9. Notářsky ověřená kopie plné moci opravňující pověřenou osobu k jednání v Komoře. Dodává se v případě, že pověřená osoba není vedoucím zastoupení.
10. Dokument, potvrzující adresu zastoupení zahraniční právnické osoby v Ruské federaci (například smlouva o nájmu a přiložená, notářsky ověřená kopie práv k tomuto vlastnictví).
11. V případě, že zastoupení se bude nacházet mimo Moskvu a Petrohrad také originál dohody o umístění sídla zastoupení v dané oblasti, sjednané s místním správním úřadem.
12. Informační formulář o zastoupení zahraniční právnické osoby. Strojopisně vyplněný formulář ve dvou kopiích s podpisem zplnomocněné osoby.

Každá z těchto položek má své specifické atributy, které je nutno prostudovat, aby daný dokument skutečně odpovídal požadavkům ruského úřadu.

Osvědčení o akreditaci zastoupení a zápisu do Souhrnného státního registru zastoupení zahraničních společností akreditovaných na území Ruské federace potvrzuje oficiální status a je vyžadováno při přihlašování do evidence daňových úřadů, otevírání bankovních účtů, vystavování ruských víz a jiných úkonů.

Po úspěšné akreditaci jsou přebírány registrační kódy, které uděluje Federální statistický úřad, je nezbytné zhotovit kulaté úřední razítko, registrovat společnost ve státních mimorozpočtových  fondech. Těmi jsou Fond povinného zdravotního pojištění («Фонд обязательного медицинского страхования»), Fond sociálního pojištění («Фонд социального страхования») a Penzijní fond («Пенсионный фонд»). Po přihlášení do evidence, kterou vede finanční úřad mohou být otevřeny bankovní účty.

Prodloužení akreditace zastoupení firmy.

Zahraniční právnická osoba se v takovém případě musí obrátit na Komoru a to nejpozději 21 dnů před uplynutím doby na kterou byla akreditace vydána. V případě, že tento proces neudělá, je zastoupení firmy po vypršení platnosti akreditace považováno za skončené. Poté je v nezbytné podstoupit proces registrace opět od začátku. Při prodlužování období akreditace se povolení k otevření firmy a její zanesení do registru zahraničních společností přepisuje. Stejně tak jako zastoupení, je nezbytné opětovně registrovat pracovníky v zastoupení firmy. Důležité je upozornit také na nezbytnost dodání zprávy o činnosti. Nedodat tuto zprávu by bylo překážkou v prodloužení akreditace. Stejně jako i jiné dokumenty i tato zpráva o činnosti má svou stanovenou formu. Povolení k prodloužení registrace  běžně trvá osmnáct pracovních dní, ale v některých případech je možné jej získat již za pět pracovních dní.

foto: .cesare. (MGU, Vrabčí hory, Moskva)