Železnice v Rusku – příležitosti.

Více než 85 % veškeré nákladní dopravy v Rusku probíhá přes železniční síť, která je druhou největší na světě. Nyní se zde řeší neuspokojivý stav infrastruktury, nedostatek vagónů a jiné železniční […]

Více než 85 % veškeré nákladní dopravy v Rusku probíhá přes železniční síť, která je druhou největší na světě. Nyní se zde řeší neuspokojivý stav infrastruktury, nedostatek vagónů a jiné železniční techniky. Pro dodavatele a investory je to příznivý stav, Rusko totiž rozvoj a modernizaci infrastruktury významně podporuje.

Z tohoto důvodu v Rusku vznikají nové společnosti, které na tento stav mají reagovat. Jedna z těchto společností nyní vlastní přibližně 150 000 vagonů, otevírá 13 nových poboček v různých částech země a koncem loňského roku si nechala dodat 966 a 784 vagónů (prosinec a listopad). Podobné společnosti jsou velmi slibným klientem, či obchodním partnerem.

Do Ruska se v tomto oboru snaží investovat mnoho zahraničních společností, příkladem jsou i Japonci, kteří v kooperaci s jinou ruskou firmou chtějí investovat 100 milionů dolarů do nákupu, pronájmu a leasingu železničních vagonů. Očekává se, že v budoucnosti se investice rozroste na 550 milionů dolarů. Nově vzniklá společnost má působit od března letošního roku.

Začínají také dodávky německých difuzorů CAV 60, které se budou montovat v Rusku. Pro začátek jich má být 400 a prvních sto kusů  je již na místě.

Z okruhu zahraniční spolupráce musím také zmínit spolupráci firmy Siemens s ruskými závody. Příkladem je výroba vagónů pro

mezinárodní provoz (RIC), nebo plánovaná výroba dvoupatrových vagónů, které budou na ruské železnici absolutně novým jevem. V roce 2012 bude jejich výroba startovat a v prvním roce má již fungovat padesátka těchto vagónů. V provozu budou na trati Moskva – Adler.

Již v úvodu jsem zmiňoval nedostatek vagónů. Zakázky na nové nákladní vagóny, opravy a modernizace starých se rovněž rozvíjí více než slibně. Od ledna do prosince 2011 jedna z ruských společností, která působí v železniční přepravě, opravila a modernizovala 61.000 nákladních vagonů. V tomto roce dále plánují opravit a modernizovat 100 000 vagonů. V rámci rozvoje společnosti je plánován vlastní závod, který by se těmito opravami zabýval. Jeho kapacita by měla být 4000 vagónů ročně.

Mezi další, velmi aktuální trendy, patří v této oblastí zavádění mezinárodních standardů kvality výroby. Plánována je mezinárodní certifikace, v první řadě IRIS.

Pasažérské vagóny. Jeden z tradičních výrobců pasažérských vagonů sice v letošním roce o něco snižuje svoji výrobu, konkrétně na 342 kusů, částečně se však přeorientoval na speciální doprovodné vagóny a hlavně pak na dodávky vozů do metra, které zřejmě do budoucna budou vytěžovat jeho kapacitu. Současná zakázka (od října 2011) je 600 vozů pro moskevské metro. Polovina bude vyrobena letos, zbytek v příštím roce.

K zmiňovaným pasažérským vagonům v Rusku nelze než dodat, že nejsou v nejlepším stavu. Potvrzuje to i hlavní zákazník již zmiňované společnosti i tím, že ročně musí odepsat přibližně 1000 vagónů kvůli jejich stavu.

Nadále se v Rusku plánuje významný rozvoj vysokorychlostních vlaků „Sapsan“. Pro zajímavost bych v nich zmínil otázku doplňkových služeb, konkrétně wi-fi internetového spojení a zabezpečení kvalitního mobilního signálu. První fází bude zabezpečení stálého pokrytí signálem v kvalitě 3G a možnost využití wi-fi od hranic s Finskem, tedy od stanice Buslovskaja do Petrohradu, Moskvy a dále až do Nižního Novgorodu. Realizace projektu bude trvat přibližně tři měsíce, završen má být do konce března letošního roku. Pro tento cíl bude zapotřebí postavit komplex antén a vysílačů pro pokrytí železničních tratí.

Dalším trendem je ochrana životní prostředí. Jako příklad bych použil ruskou „Okťjabrskuju ŽD“, která počátkem tohoto roku oznámila, že se jí podařilo snížit množství splodin vypouštěných do atmosféry o 5,6 %. Množství znečistěných vod bylo zmenšeno o 4,67 tisíc m³, což činí 4,4 %. Ekologie tedy nabízí další obchodní možnosti, které lze využít. V souvislosti s programem „Zabezpečení ekologické bezpečnosti“ v loňském roce probíhaly například konstrukční práce na kanalizační síti stanice stanice „Oleněgorsk“, nebo práce na čistírenské části depa „Balagoe“.

Také výstavba nových tratí je a bude velmi intenzivní a velmi perspektivní. Kontraktu OHL na stavbu železnice v Jamaloněneckém autonomním okruhu již byla věnována pozornost ČT při návštěvě ruského prezidenta Dmitrije Medvěděva v minulém roce. Nových staveb a plánů je ale více. V roce 2011 byla například zakončena železnice Ulak – Jelginské naleziště uhlí (Jakutsko). Trať má délku 380 km a do Jakutska vede z Amurské oblasti. Cena části postavené společností „Mečel“ (321 km) je 1,3 miliardy dolarů. Trať by měla být předána a uvedena do provozu již v tomto roce.

Ale nyní zpět k výrobě nákladních vagónů. Trh v této oblasti je skutečně velký, což dokazuje i jeden z největších ruských výrobců, který v roce 2011 vyrobil 16.429 nákladních vagónů. Vagóny dodává také na trh dalších států SNS a do Pobaltí. Boom způsobil i platový růst v této společnosti. Průměrně o 10 %, u kvalifikovanějších zaměstnanců v oblasti oprav do 30 %. Plánuje se rozvoj nového slévárenského provozu a rovněž se zavádějí nové technologie.

Poslední informací, na kterou dnes upozorním, je výstava, která bude probíhat 23 – 26 ledna 2012 v Evropském parlamentu v Bruselu. Bude se věnovat rozvoji železničních projektů a integraci ruských  železnic do evropské a celosvětové transportní sítě. Mezi projekty, které bude zmiňovat, patří například protažení širokoroschodné tratě do Bratislavy a do Vídně. Podstatné však je, že výstavu bude otevírat prezident společnosti „Rossijskije železnye dorogy“ Vladimír Ivanovič Jakunin, šéf komise pro dopravu a turismus Evropského parlamentu Brian Simpson a mnoho dalších hostů, které se obvykle nepodaří zastihnout každý den.

Otázkou je, zdali české firmy těchto možností využijí. Ano, získat zakázky v Rusku není jednoduché, nicméně, jedná se o příležitosti, které stojí za to realizovat.

 

 

 

Foto: Siemens Velaro RUS „Sapsan“ na trati č. 152 Moskva – Petrohrad, Leningradské nádraží v Moskvě.

Autor: Mikhail (Vokabre) Shcherbakov/Flickr.

About Petr Kvíčala