70% nárůst španělského exportu do Ruska a Španělský rok v Rusku.

V roce 2010 export ze Španělska  do Ruska vyrostl o 35 %, v tomto roce zatím o 70 %. S tímto prohlášením vystoupil ministr průmyslu, turismu a obchodu Španělského království Miguel […]

V roce 2010 export ze Španělska  do Ruska vyrostl o 35 %, v tomto roce zatím o 70 %. S tímto prohlášením vystoupil ministr průmyslu, turismu a obchodu Španělského království Miguel Sebastián Gascón v televizním kanálu RT.

Mezi důvody takového úspěšného rozvoje patří, podle jeho mínění, exportní plány, které byly kromě Ruska vypracované také pro Čínu, Indii, USA, Brazílii a některé další asijské země.

Pro významné upevnění vzájemných vztahů právě probíhá rok Španělska v Rusku. V rámci tohoto roku, který zahajuje španělský král Juan Carlos I. otevřením výstavy muzea Prado v Petrohradské Ermitáži. V rámci této výstavy se budou vystavovat například i díla Rafaela a Rubense. Kromě této výstavy je plánována celá řada dalších událostí podporujících kulturní, vědeckou a obchodní spolupráci. Společné propagační a jiné kroky se budou odehrávat v Petrohradě, Moskvě, Kaliningradu, Vladivostoku, Kazani, Kaluze, Magnitogorsku a Murmansku.

Pro dokreslení „tematických roků“ věnovaných rozvoji spolupráce, rok 2010 byl Francouzským rokem v Ruské federaci a jeho přínos byl nesporný. V obchodním směru byl v rámci tohoto roku otevřen i závod Peugeot/Citroen v Kaluze (Centrální Rusko, Kalužská oblast, 150 km jihozápadně od Moskvy).

Rok Španělska v RF rovněž začal podpisem smluv a to konkrétně mezi energetickými společnostmi „Alliance Group“ a “Tecnicas Reunidas” a dále podpisem smluv mezi „Ruskými železnicemi“ a španělskými “Patentes Talgo”. Rusko se chystá nakupovat španělskou železniční techniku.

Nicméně i v případě Španělsko-Ruských vztahů v oblasti obchodu se někdy mnoho „dohání“ na osobní úrovni. „Ani netušíte, kolik znám ruských podnikatelů, kteří si koupili dům ve Španělsku“ poznamenává španělský vyslanec pro zvláštní úkoly Juan José Herrera, který je hlavním organizátorem Španělského roku v Rusku a Ruského roku ve Španělsku. Podle některých údajů Rusové za nemovitosti ve Španělsku v roce 2009 utratili 2 miliardy EUR.

Dalším přínosem pro Španělsko je půl milionu ruských turistů, kteří jej každoročně navštěvují. V souvislosti s tím je také možné nazvat Španělský rok propagační aktivitou s bezprostředním ekonomickým významem. Nehledě na jazykové problémy ruských turistů ve Španělsku jsou Rusové podle Španělů dobrými turisty. Jak hovoří španělský vyslanec: „Nedělají problémy a často konzumují více než potřebují. Stejně tak jako Španělům se jim líbí prosté radosti života a jsou nenároční, i když někdy také mohou být vybíraví.“ Zjednodušeně je možné říci, rádi se baví, chtějí dovolenou prožít naplno, chtějí utrácet.

Rusové se podle španělského vyslance významně  podíleli na zvýšení turistiky po krizovém roce 2009. Obzvláště byl viditelný jejich zvýšený zájem o návštěvu Madridu. Tento „proud“ turistů významně podpořila liberálnější vízová politika španělských konzulátů v Rusku, které turistům začaly vydávat multivíza. „A Rusové si cestování užívají“ pokračuje Juan José Herrera: „Lidé z Ruska sem přijíždí na setkání s velkolepou kulturou, podívat se na architekturu, projít muzea a ne pouze jíst a pít, i když i v tom jsou odborníci“.

Španělský rok v Rusku a Ruský rok ve Španělsku ovšem také může přispět k odbourání nejrůznějších stereotypů. Jak říká španělský vyslanec: „Rusové by se měli zbavit dojmu, že Španělsko jsou jen pláže a slunce a Španělé by si měli přestat myslet, že Rusko je zem, ve které je stále zima a kde se mluví složitým jazykem. Realita je mnohem bohatší a složitější“. „Slyšel jsem například jak Španělé hovoří, že naše přátelství smrdí naftou. Je čas zapomenou na podobná klišé.“ je přesvědčen Juan José Herrera. „Španělsko je lídrem v celé řadě oborů, od vysokorychlostních železnic, jejichž délkou je v Evropě na prvním místě, až po energetiku z obnovitelných zdrojů a mohlo by Rusku pomoci s jeho modernizačními plány.“ „Letiště, silnice, železniční tratě, doprava, například vysokorychlostní železnice, nádraží, nemocnice, městské hospodářství včetně systémů pro zpracování vody a odpadů“ patří mezi některé z bodů, ve kterých Juan José Herrera vidí možnou spolupráci.

„Pro dvě země s natolik dobrou úrovní politické spolupráce existuje velký potenciál pro nárůst ekonomické, obchodní, vědecké a vzdělávací spolupráce. Je mnoho oblastí, které můžeme rozvíjet a já jsem přesvědčen, že na této cestě nás čekají velká překvapení“ říká Juan José Herrera.

Při pohledu na španělské aktivity je zřejmé, že ve vytváření pozitivních vztahů podporujících český export máme stále co zlepšovat. Možná, pokud máme zájem o navýšení ekonomické a jiné spolupráce, že se ve směru komunikace s Ruskem máme co učit i od Španělska. Navzdory tomu, že se tyto země rozkládají na protilehlých koncích Evropy a navzdory tomu, že se jejich jazyky významně liší, k sobě v něčem možná mají blíže.

Nicméně čeští exportéři by jistě také uvítali větší úroveň spolupráce a rozvoj pozitivních vztahů ve všech sférách. Stejně tak by českému turistickému ruchu jistě neuškodilo více turistů. S úspěchem můžeme předpokládat, že turisté, kteří jsou ochotni „rozhazovat“, by českými hoteliéry, restauracemi a mnoha různými kulturními zařízeními byli jen vítáni. Je jednoznačné, že zlepšení obrazu České republiky by vedlo k lepším výsledkům ve všech oblastech. Otázkou tedy zůstává, proč to nejsme efektivní jako Španělé, Francouzi, Němci, nebo Italové? Chceme, aby stát „zametal“ cestičku pro české exportéry a podporoval turistický ruch v Čechách? Pokud ano, proč to tedy neděláme stejně tak dobře jako jiní, kteří se na rozdíl od nás naplácají po zádech s tím, jak se v Rusku „skvěle“ domluví, nicméně jejich aktivity a spolupráce přináší výsledky. Co s tím udělat dále? A je zájem s tím něco udělat? Pokud ano, složité to není. Stačí přemýšlet, chtít a konat.

Zdroje: TV RT, BFM.

Foto: Tento býk byl v polovině minulého století symbolem firmy Osborne, která se zaměřuje na výrobu vín a Sherry. Postupně se však stal symbolem Španělska. Autor foto: Jon Sodapop.


 


Tags: ,

About Petr Kvíčala