Strojírenství v Rusku – stav a příležitosti.

Příležitosti, které se nabízí v oblasti ruského strojírenství jsou velmi zajímavé. Modernizace tohoto sektoru je jednou priorit Ruské federace. O tom, že by v tomto oboru Rusko uvítalo zkušenosti, spolupráci […]

Příležitosti, které se nabízí v oblasti ruského strojírenství jsou velmi zajímavé. Modernizace tohoto sektoru je jednou priorit Ruské federace. O tom, že by v tomto oboru Rusko uvítalo zkušenosti, spolupráci a investice i ze strany České republiky již nejednou zaznělo z úst jeho čelních politických představitelů. A české strojírenství má v Rusku stále dobrý zvuk. To však pro úspěch nadále nestačí. Mimo jiného je nezbytné zlepšování české proexportní politiky a obecně i celé ekonomické diplomacie státu. Klíčovými trhy je nejen Rusko a ostatní post-sovětské státy, ale i například Čína, Indie, nebo země Latinské Ameriky. V současné době pouze můžeme doufat, že plánované aktivity v oblasti rozvoje proexportní politiky a ekonomické diplomacie, budou natolik intenzivní, aby v budoucnosti český export posunuly na výrazně vyšší úroveň. Pro české strojírenství, jak je možné vidět z následujících ukazatelů, je Rusko velmi perspektivní trh. Ať již z hlediska investicí, či z hlediska exportu. O tom napovídá i rozdíl 24 miliard USD zahraničního obchodu se strojírenskými výrobky RF ve prospěch importu. Perspektivní možnosti, nejen v oblasti ruského strojírenství, jsou zcela zjevné. Otázkou zůstává, zdali tyto možnosti Česká republika a české společnosti dokaží využít. Je celá řada kroků, které by cestu k naplnění pozitivního scénáře mohly výrazně přiblížit a na kterých je možné začít pracovat. Tyto kroky ale také nepochybně závisí na tom, zdali je odhodlání politické reprezentace státu ve směru naplňování efektivní proexportní politiky skutečné, nebo zdali se jedná pouze o určitou deklarativnost.

Jaký však byl vývoj ruského strojírenství v první polovině roku 2010.

V první polovině roku 2010 byl index výroby strojů a zařízení na úrovni 121 % v poměru ke stejnému období v minulém roce. U elektrických, elektronických a optických zařízení  128,8 %, u transportních a jiných zařízení se jednalo o 128,1 %.

Pokles v strojírenské výrobě zaznamenaly zejména zemědělské stroje a lesnické technika (některé typy kombajnů, pluhy a traktory dokonce velmi výrazně), nárůst je naopak vidět u stavební techniky (s výjimkou buldozerů a ukladačů potrubí).

Traktorů bylo v období leden-červen vyrobeno 2982 kusů, což činí o 11,1 % méně ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Pásových traktorů bylo v období květen-červen vyrobeno 387 kusů (69,7 %). Výroba zaznamenala, ve srovnání s loňským rokem, nárůst v závodech OOO Vladimirskij motoro-traktornyj zavod, OOO Oněžskij traktornyj zavod, OAO Elabužskij avtomobil´nyj zavod. Výroba traktorů byla zavedena v OOO Kombajnovyj zavod Rostelmaš a v OAO Buzulukskij mechaničeskij zavod. Naopak zmenšení produkce bylo zaznamenáno v OOO Altrak, OAO Promtraktor, ZAO Peterburgskij traktornyj zavod,  OOO Uraltrak, OAO Krasnojarskij zavod lesnogo mašinostrojenija a v OAO SAREKS.

Kombajnů bylo v období leden-červen vyrobeno 2802 kusů. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se jedná o pokles o 39,9 %. Výroba byla snížena například v OOO Kombajnovyj zavod Rostelmaš, SP ZAO Brjanskselmaš, OAO PO Krasnojarskij zavod kombajnov a OOO Klaas.

V oblasti techniky určené k silničním stavebním prаcem se situace vyvíjela o něco lépe než v sektoru zemědělské techniky. Bagrů bylo vyrobeno 694 kusů (2,6 krát více) a buldozerů bylo vyrobeno 342 kusů (65,1% v porovnání se stejným obdobím loňského roku).

Výroba strojů činila v lednu-červnu 140,9 % v poměru k lednu-červnu roku 2009. Třískových kovoobráběcích strojů bylo vyrobeno 871 kusů, kovacích strojů bylo vyrobeno 808 kusů.

V období leden-červen se  2,2 krát zvýšila výroba zařízení určených pro surovinový sektor ropy a plynu (ve srovnání se stejným obdobím v roce  2009). I to je však stále méně než v období před krizí. Obecně se v ropném a plynovém sektoru omezila činnost a to ať již od jednotlivých vrtů až po geologický průzkumu. Rovněž celá řada investičních projektů byla posunuta.

Celkový hospodářský výsledek strojírenství za první čtyři měsíce tohoto roku byl 12,7 miliard RUB.

Podíl ztrátových společností byl v oblasti výroby strojů a zařízení 39,3 % (v období leden-duben 2010; v období leden-duben 2009 se jednalo o 42,8 %), v oblasti elektrických, elektronických a optických zařízení 36,4 % (40,6 %), ve výrobě dopravních prostředků a zařízení 43,9 % (55 %).

Závazky po lhůtě splatnosti ke konci května činily v oblasti výroby strojů a zařízení 22,2 miliard RUB (99,2 % v poměru s květnem 2009 a 105,9 % poměrem k dubnu 2010), v oblasti elektrických, elektronických a optických zařízení 15,6 miliard RUB (78 % a 101,5 %), ve výrobě dopravních prostředků a zařízení 51,1 miliard RUB (73,4 % a 103,1 %).

Průměrný měsíční plat, v období leden-květen, v oblasti výroby strojů a zařízení činil 18.508 RUB (116,4 %), v oblasti elektrických, elektronických a optických zařízení 17.861,4 RUB (116,8 %), ve výrobě dopravních prostředků a zařízení 19.041,8 RUB (117,4 %).

Nedoplatek mezd k 1. 7.2010 v oblasti výroby strojů a zařízení činil 434 milionů RUB (91,6 % v poměru k 1. 6. 2010), v oblasti elektrických, elektronických a optických zařízení 180 milionů RUB (87,1 %), ve výrobě dopravních prostředků a zařízení 237 milionů RUB (92,5 %).

Průměrný počet zaměstnanců ve strojírenství byl v období leden-květen 2,6 milionu V oblasti výroby strojů a zařízení byl počet zaměstnanců 853,8 tisíc zaměstnanců (90,4 % v poměru k lednu-květnu 2009), v oblasti elektrických, elektronických a optických zařízení 784,7 tisís zaměstnanců (93,6 %), ve výrobě dopravních prostředků a zařízení 991 tisíc zaměstnanců (91,4 %).

Export Ruské federace v oblasti strojírenských výrobků v období leden-květen činil 7,2 miliard USD, tedy 135,3 % v poměru ke stejnému období v roce 2009.

Import strojírenských zařízení do Ruské federace v období leden-květen činil 31,2 miliard USD (125,5 % v poměru ke stejnému období v roce 2009). Ze zemí tzv. „bližněgo zaruběžja“, tedy z ostatních zemí bývalého Sovětského svazu, se jednalo o import v hodnotě 3,2 miliard USD (161%), ze zemí „dal´něgo zaruběžja“, tedy z ostatních zemí, se jednalo o dovoz v hodnotě 28 miliard USD.

Zdroje: Rosstat, Equipnet, Strojtech, Ministerstvo promyšlennosti i torgovli RF

foto: buldozer v tundře Jamalského poloostrova na stavbě železniční trati Obskaja-Bovаněnkovo.

About Petr Kvíčala