Petrohradské ekonomické fórum – inovace a investice.

Zatímco v loňském roce bylo fórum věnováno převážně tématům celosvětové krize, v tomto roce se již optimističtěji věnovalo inovacím. Kromě toho byly podepsány i kontrakty za více než 5 miliard €. A […]

Zatímco v loňském roce bylo fórum věnováno převážně tématům celosvětové krize, v tomto roce se již optimističtěji věnovalo inovacím. Kromě toho byly podepsány i kontrakty za více než 5 miliard €. A jak se v průběhu fóra vyjadřovali domácí hosté „pro Rusko je nyní maximálně výhodná doba. Krize sice ještě neskončila, nicméně panika je už za námi a kromě toho, ceny ropy a plynu jsou vysoké.“

Inovace.

Mimo obvyklých tvrzení, týkajících se nezbytnosti inovací, přechodu na znalostní ekonomiku a myšlenky nejen zastavit odliv vzdělaných pracovníků do zahraničí, ale dokonce vytvořit takové podmínky, které by do Ruska přitahovaly „mozky“ z celého světa, byl vyhlášen i zcela konkrétní projekt ruského „Silikonového údolí“ u Moskvy – projekt „Skolkovo“.

Projekt výstavby tohoto vědeckého městečka je prý již hotov, stavitelé se mají objevit téměř každým dnem a řada investorů již objasňuje, jaké výzkumy by podle jejich názoru byly vhodné pro úspěšnost projektu. Alespoň tak zní optimistické vize. Někteří účastníci se však vyjadřovali opatrněji „jestli jsme se do toho již navezli, tak budeme muset udělat i nemožné, aby se ta „pohádka“ uskutečnila – ale to je přesně náš styl – dlouho brzdit a pak za krátkou dobu udělat průnik“.

Jaká jsou ale dosavadní prohlášení týkající se tohoto vědeckého městečka. První zmínka o projektu byla ruským prezidentem prezentována před třemi měsíci. V současné době je již, podle slov organizační skupiny, stavební plán hotov. Cena městečka bude podle předběžných odhadů 120 miliard rublů. Prvních 15 miliard bude státem uvolněno již v příštím roce. Stavba je rozdělena do pěti fází, přičemž předání první z nich se plánuje na následující rok. Kompletně má být projekt završen v roce 2015.

Městečko by měly tvořit administrativní budovy, laboratořemi a v neposlední řadě i bytová výstavba, která nebude na prodej. Důvodem je obava, aby se projekt nakonec nezměnil pouze v luxusní obytnou čtvrť. Předběžně se předpokládá, že zde bude pracovat 15 tisíc lidí.

O účast v projektu projevila zájem celá řada mezinárodních společností jako například Nokia, Siemens, Cisco a další. Zahraniční zájemce o účast v rámci projektu koordinuje Craig Barrett, bývalý předseda představenstva společnosti Intel. Z ruských společností, které se projektu chtějí účastnit, můžeme jmenovat například Severstaľ, která se chystá vložit přibližně 30 milionů $ do centra pro výzkum nových druhů oceli.

Kontrakty.

Celkově suma nových kontraktů uzavřených v rámci Petrohradského ekonomického fóra převýšila částku 5 miliard €. Mezi největší kontrakty uzavřené v rámci fóra patří.

Dohoda Gazpromu a Siemens, která se týká projektu zkapalněného plynu. Siemens plánuje výzkum v rámci Štokmanovského naleziště.

Gazprom a Sovkomflot se dohodli o transportu zkapalněného plynu. Projekt předpokládá i stavbu nových lodí.

V rámci projektu „Severnyj potok“ se Gazprom dohodl na spolupráci se společností Gaz de France (GDF), která získala podíl 9 % na projektu.

Na projektu „Južnyj potok“ se Gazprom dohodl na spolupráci se společností Electricite de France (EdF), která bude mít na projektu podíl 10 %.

Společnost Danone pohltila ruskou mlékárenskou společnost Junimilk.

Rostechnologie získaly 12 % akcií společnosti KamAZ a německá společnost Daimler a European Bank for Reconstruction and Development zvýšili svůj podíl akcií o 15 %.

Smlouva francouzské společnosti Alstom, ruské ZAO Transmašcholding (TMX) a Kazachstanskie železnye dorogi o vytvoření společné výroby lokomotiv pro osobní i nákladní dopravu. Závod by se měl nacházet v Kazachstáně.

A na závěr seznamu, kontrakt mezi Federální kosmickou agenturou (Roskosmos) a francouzskou společností Arianespace týkající se odpalování raket typu „Sojuz –ST“ ve Francouzské Guyaně.

Částečné uvolnění strategicky důležitých oblastí?

Z hlediska investicí je zajímavou zprávou, že se v nejbližší době očekává určité uvolnění seznamu tzv. strategicky vážných podniků. Jinak řečeno, jedná se o zmenšení tohoto soupisu. Uvolnění se má týkat palivového a energetického sektoru, finančního sektoru a některých částí strojírenského sektoru. Tuto změnu můžeme zřejmě přisuzovat následkům krize. Příčina velmi pravděpodobně tkví v nedostatečném zabezpečení financování důležitých odvětví ruského průmyslu.

Některá nepříliš optimistická témata, kterým se v rámci ekonomického fóra nedostalo příliš prostoru.

Navzdory optimistickému tónu Petrohradského ekonomického fóra se objevilo několik názorů na ekonomický rozvoj země, které je nezbytné brát v úvahu. HDP na rok 2010 bude pravděpodobně o 21 % méně, než se plánovalo v období před krizí. Na další rok se očekává rozdíl přibližně o 24 %. Jak zdůrazňuje redaktor oddělení ekonomiky časopisu „The New Times“ Dmitrij Dokučejev, jedná se téměř o čtvrtinu méně než před dvěma lety. Od toho se dají očekávat i rozpočtové škrty a dopady na sociální sféru a rovněž i na deklarované inovační plány země. Kromě toho, pokračuje Dmitrij Dokučajev, v penzijním systému je v současné době obrovská „díra“, kterou bude nezbytné „zalepit“ z rozpočtu. Vzhledem k demografickým procesům by v roce 2035 bylo možné očekávat stejný poměr pracujících a penzistů. K řešení ekonomických otázek souvisejících se situací ale zatím nejsou navrženy žádné „recepty“. Tyto otázky v rámci fóra nakonec zmiňoval v podstatě pouze ministr financí Alexej Kudrin, který je již tradičně proslulý přinášením pesimistických prognóz. Je to však zcela pochopitelné, inovační plány zní daleko optimističtěji a mnohem lépe se poslouchají.

Nové příležitosti pro české společnosti.

Je zřejmé, že Rusko je odhodláno intenzivně pokračovat v inovačních aktivitách, modernizaci státu a výroby. Tento směr, stejně tak jako případné uvolnění tzv. strategických sektorů ruské ekonomiky, umožňuje řadu investičních a exportních příležitostí i pro české společnosti. Je pouze otázkou, nakolik těchto možností Česká republika a české společnosti dokáží využít. V případě dalšího efektivního rozvoje státní proexportní strategie, by české firmy na tomto perspektivním trhu mohly dosahovat daleko významnějších výsledků, které by se pochopitelně projevily i na naší domácí hospodářské situaci.

Foto: Viktor Radziun, Bílé noci v Petrohradě.

About Petr Kvíčala