Mentalita a strategie ruských podnikatelů.

Jaká je mentalita a strategie ruských podnikatelů? Jakým způsobem pracují, čemu věnují svoji pozornost a jak vidí další budoucnost? To, že ruský business je odlišný od evropského pojetí je zřejmé. […]

Jaká je mentalita a strategie ruských podnikatelů? Jakým způsobem pracují, čemu věnují svoji pozornost a jak vidí další budoucnost? To, že ruský business je odlišný od evropského pojetí je zřejmé. Rozhodnou roli hrají zvyky, historický rozvoj a v neposlední řadě i ruské možnosti podnikání.

První zásadou, kterou se ruští podnikatelé řídí, je nepřitahovat pozornost státu ani veřejnosti. Čím méně popularity, tím lépe. Čím méně o vás kdokoli ví, tím méně hrozeb existuje. I ze strany státních úřadů i ze strany jiných lidí, kteří se vás mohou pokusit připravit o majetek. Podnikatelé se setkávají s korupcí a rovněž se obávají „nájezdů“ ze strany státních orgánů. Za více korupční prostředí jsou považovány spíše regiony federace než samotné centrum.

Jistá nestabilita a obavy ze zmiňovaných „nájezdů“ vede podnikatele k tomu, že své peníze převádějí do zahraničí. 84% podnikatelů, se kterými provedla výzkum společnost UBS a Campden Research svůj kapitál chrání právě v zahraničí. Mezi nejpopulárnější oblasti patří Kypr, Švýcarsko nebo Panenské ostrovy. Podnikatelé si Offshore země nevybírají z důvodů daňové optimalizace, ale pouze si chtějí pojistit své finance ve stabilním prostředí. Vzhledem k možnostem jejich podnikání v Rusku tyto daňové výhody nehrají příliš velkou roli.

Do zahraničí jsou rovněž posílány děti těchto podnikatelů a to na studium. Nástupci zde získávají kvalitní vzdělání, které jim v dalším životě umožní uplatnění i bez ohledu na kapitál rodičů. Nová generace se rovněž více orientuje ve financích a získává evropské hodnoty. Je tudíž možné očekávat další proud kapitálu do Evropy, co nejdále od ruské byrokracie. Na druhou stranu je zde také patrná snaha, aby děti v zahraničí neztratily svoji ruskou identitu. Podle výzkumu společnosti UBS a Campden Research třetina velkých podnikatelů doufá, že jejich děti budou pokračovat v jejich podnikání, nicméně na tom však netrvají. Z tohoto důvodu jeden z nich uvádí „nechci svým dětem předávat veškeré těžkosti a nejistotu, která provází vedení velkého businessu v Rusku“ a druhý dodává „abyste v této zemi zbohatli nemusíte být podnikatelem, musíte se prostě točit v těch správných kruzích: peníze dnes vydělávají byrokraté“.

Jakým způsobem vedou Rusové svůj business a co s ním plánují v nejbližších pěti letech? Zjednodušeně řečeno se prostě sériově vytvářejí společnosti, jedna za druhou. 23 z 25 respondentů uvedlo, že za dobrou cenu jsou okamžitě ochotni prodat svůj business. Přibližně polovina z nich by se však přikláněla k prodeji svého podnikání spíše v nejbližších 2-4 letech. Nejedná se tedy o rodinné podnikání, jako se s ním můžeme často setkat v Evropě.

Bohatí podnikatelé ani často předávat své podnikání nechtějí. Nejsou si totiž mimo jiné jisti, zdali jejich nástupci budou schopni podnikat stejně úspěšně jako oni a to obzvláště v období nestability. Rodiče se, podle prováděného výzkumu také příliš nezamýšlí nad předáváním kapitálu svým dětem. Vysvětlováno je to určitou „lehkomyslností“ a také věkem následníků. 80% dětí těchto podnikatelů zatím získává vzdělání, které jim zajistí kvalitní budoucnost bez ohledu na to, jestli se budou zabývat rodinným businessem, nebo pouze ovládat rodinný kapitál.

Rodiny většiny těchto podnikatelů se nepodílí na jejich činnosti. V 72 % případech členové rodiny nemají podíl na podnikání a ani zatím nemají perspektivu tento podíl získat. Pouze zbývajících 28 % podnikatelů nerozděluje svůj obchodní a osobní kapitál.

V Rusku se z historických důvodů vytvořila silná nedůvěra v budoucnost. Nepředvídatelnost se projevuje nejistotou a z tohoto důvodu ani podnikatelé neplánují vedení svého podnikání na delší období než na dva roky. Jak vyšlo najevo, jediné, co v dlouhodobých strategiích vnímají je pouze nepřátelské klima pro podnikání.

Jak jsem již zmínil, podnikatelé si nejvíce stěžují na korupci, byrokracii a obávají se o své bezpečí. Jeden významný developer vysvětluje situaci slovy „Chci odvézt své podnikání z dohledu „radarů“, cítím se v bezpečí, když nejsem příliš viditelný. Nemám strach z útoků vypalovačů – jenom nechci mít známou značku, která k sobě upoutává příliš mnoho pozornosti“. Pouze dva z respondentů vlastní jachtu, polovina z nich tvrdí, že nepoužívá luxusní předměty. Vnímání luxusních předmětů však může být velmi rozdílné. Jak uvedl jeden z nich „moje děti jsou teď na škole ve Velké Británii, tam mohou nabrat skutečné hodnoty. Tady na Rublovce mají všichni hodně peněz a je možné slyšet jak děti hovoří o „Bentley“ nebo „Ferrari“. Proto jsem si uvědomil, že je zapotřebí něco udělat“.

Nepřitahovat pozornost se projevuje i způsobem který popisuje Anton Danilov-Daniljan, předseda expertní rady organizace „Dělovaja Rossija“. „Někteří si dokonce speciálně nastavují své limity – 100 mil.$ a víc ne. Jen proto, aby se nedostali pod lupu.“ Cílem je prostě příliš neukazovat své příjmy.

Všichni respondenti však zatím upřednostňují rozvíjet své podnikání přímo v Rusku. Země jim navzdory negativním rysům umožňuje daleko větší zisky a oni sami se ve svém prostředí také nejlépe orientují. Jsou tudíž schopni maximálně generovat zisky. Peníze, které nepřevádějí do zahraničí, investují nejraději do nemovitostí a akcií. Strukturu investičních strategií  tvoří: vyvážené příjmy 40 %, zachování 28 %, růst 24 %, agresivní růst 4 %, velmi konzervativní investice 4 %. Při výběru banky dávají spíše přednost „vlastním“ bankám. Velkou pozornost při podnikání udělují zejména osobním kontaktům a soukromí.

Průzkumu, ze kterého článek vychází, se účastnilo 25 podnikatelů s ročním obratem od 100 mil $. Osobní majetek poloviny respondentů byl 100-500 mil. $. Minimální majetek byl 50 mil. $.  Oblasti podnikání byly letectví, energetika, nemovitosti, finance, telekomunikace, technologie, doprava, spotřební zboží, výroba, hornictví, média, obchodní sítě, farmacie. Tři čtvrtiny z nich své podnikání nevede veřejně.

Poznámka: je zřejmé, že 25 respondentů není velký počet, nicméně velmi podobným způsobem by odpovídali i ostatní podnikatelé, kteří nepůsobí ve sféře dobývání a zpracování surovin.

Zdroje: UBS a Campden Research

About Petr Kvíčala