Ruské stavebnictví – krizový rok 2009 a příležitosti dalšího rozvoje.

Jaká byla situace na ruském trhu stavebnictví v roce 2009? Jaké byly některé významné projekty, které ovlivňují celé odvětví? Jaký je další očekávaný rozvoj? Situace ruského stavebnictví se začala zhoršovat již […]

Jaká byla situace na ruském trhu stavebnictví v roce 2009? Jaké byly některé významné projekty, které ovlivňují celé odvětví? Jaký je další očekávaný rozvoj?

Situace ruského stavebnictví se začala zhoršovat již ve druhé polovině roku 2008. Za první čtvrtletí roku 2009 se již výsledky v porovnání se stejným obdobím v předcházejícím roce propadly o 18%. V souvislosti se znehodnocováním rublu nakonec ruské stavebnictví v tomto čtvrtletí skončilo na úrovni 81 miliard USD. Pro porovnání, v prvním čtvrtletí roku 2008 byl výsledek 129 miliard USD. Počátek roku 2009 pro ruské stavebnictví jednoduše nevěstil nic dobrého. Krizový rok však pokračoval dále a odvětví jak víme postihl propad. Nakolik se však naplnily nejpesimističtější, či naopak nejoptimističtější scénáře ponechám na vaše samostatné posouzení.

Jak si tedy nakonec vedlo ruské stavebnictví v krizovém roce.

Bylo zprovozněno 229,6 tisíc budov (v roce 2008 to bylo 224,6 tisíc budov) s celkovým stavebním objemem 380,5 milionů m³ (2008 – 446,2 milionů m³). Celková stavební plocha činila 89,8 milionů m² (2008 – 102,5 milionů m²).

Ve struktuře zprovozněných staveb tvořila 94,6% výstavba pro obytné účely. Bylo postaveno 701,3 tisíc bytů s celkovou plochou 59,8 milionů m², tedy o 6,7% méně, než v roce 2008. Ve srovnání s rokem 2008 byly zvýšeny stavební aktivity ve 42 subjektech RF. Nejvíce pak v Adygejské republice, Kalmycké republice, Čečenské republice, Chabarovském kraji, Astrachaňské oblasti, Murmanské oblasti, Pskovské oblasti, Tverské oblasti, Židovské autonomní oblasti a Čukotském autonomním okruhu. V Moskvě byly v roce 2009 postaveny domy s celkovou plochou 4202,9 tisíc m² (včetně domů, které byly v rámci programu moskevské radnice postaveny mimo teritorium města). Ve srovnání s rokem 2008 se jednalo o 100,1%. Stavby postavené pouze v oblasti Moskvy z celkového zmíněného počtu činí 82,8%, jedná se tedy o 2703,5 tisíc m².

Průměrná cena jednoho čtverečního metru ve stavbě určené k bydlení činila 30.130 rublů (v roce 2008 – 26.222 rublů). Cena minimálně 1,5 krát vyšší než tento průměr byla v roce 2009 zaznamenána v Moskvě (59.761 rublů), Kamčatském kraji (58.365 rublů), v Čukotském kraji (92.756 rublů), v Jamaloněneckém autonomním okruhu (58.621 rublů) a Něneckém autonomním okruhu (47.487 rublů).

Objem prací, které spadaly do kategorie „stavebnictví“ v roce 2009 činil 3869,1 miliard rublů. V porovnání s předcházejícím rokem se jednalo o snížení o 16,0%.

Kompozitní index cen ve stavebnictví činil 100,1%. V sektoru stavebních a montážních prací – 97,6%, stroje a zařízení používané ve stavebnictví – 102,8%, obecné investiční náklady a výdaje – 101,5%.

Průměrný evidenční počet pracovníků ve stavebnictví byl 3,1 mil. obyvatel, což je v porovnání s rokem 2008 snížení o 7,6%. Průměrná měsíční nominální mzda byla 18,5 tis. rublů, tedy o 1,5% méně než v roce 2008. Nedoplatky mezd mělo v Rusku k 1. 1. 2010 celkem 104 stavebních organizací.

Jaký můžeme očekávat další rozvoj a jaké velké projekty působí na trh stavebnictví.

Navýšení investičních nákladů určených na stavbu silnic, železnic, letišť a jiné infrastruktury do velké míry závisí na federálním programu, který se zabývá modernizací transportního systému v letech 2010-2015. Pro úspěšnou realizaci celého programu by bylo zapotřebí investovat 420 miliard USD. 147 miliard USD z této sumy by mělo pocházet z federálního rozpočtu. V případě, že by byla realizována jen jedna desetina tohoto programu, pak by každoroční navýšení znamenalo přibližně 7 miliard USD až do roku 2015. V souvislosti  s tím, že v nejbližších třech letech se očekává deficit 3-7% HDP, lze předpokládat, že velká část financování projektů bude soukromými investory realizována prostřednictvím schémat tzv. státně-soukromého partnerství a z dalších mimorozpočtových zdrojů.

Z projektů, které budou mít vliv na růst stavebnictví je možné jmenovat například kontrakt v hodnotě 2,1 miliard USD na modernizaci petrohradského letiště Pulkovo, nebo kontrakt v hodnotě 1,5 miliardy na stavbu první části placené dálnice Moskva-Petrohrad. O rozvoji železniční sítě na příkladu Jamaloněneckého autonomního okruhu jsem již psal v článku „Česká železnice za polárním kruhem“. V energetice může být příkladem projektu ve stavebnictví kontrakt na rekonstrukci Sajanošušenské vodní elektrárny v hodnotě 1,2 miliardy USD. V neposlední řadě bychom mohli zmínit i stavbu nového kosmodromu Vostočnyj, kde hodnota stavby dosáhne 12,5 miliard USD.         

Jako dvě události, které ovlivňují stavebnictví dále musím jmenovat Olympijské hry v Soči 2014 a summit APEC Vladivostok 2012 na ostrově Russkij. Investice do těchto dvou událostí pravděpodobně překonají 20 miliard USD. Významná část těchto investic je zaměřena na infrastrukturu (silnice, železnice, tunely, letiště atd.).

V červenci roku 2009 vznikl investiční fond s kapitálem o hodnotě jedné miliardy USD, který byl založen Vneštorgbankom, skupinou Renesans Kapital, EBRD, IFC, Bankom Razvitija Kazachstana a Macquarie Group. Tento fond má za cíl investovat do ruské infrastruktury, energetiky a komunálních služeb.

Mezi poslední aktivity týkající se stavebnictví patří Strategie rozvoje oblasti stavebních materiálů pro léta 2010-2020, kterou navrhlo ruské Ministerstvo pro místní rozvoj. Tato strategie má být vládě ke schválení předložena v průběhu letošního léta.

V souvislosti se zvýšenou stavební činností se zvýší i spotřeba stavebních materiálů. Zde je namístě doplnit, že ruské odhady pro období po krizi předpokládají výstavbu 141 milionů m² rezidenčních nemovitostí ročně. Vycházíme-li z těchto předpokladů, můžeme očekávat, že poptávka po cementu se v průběhu deseti let zdvojnásobí na 97,8 milionu tun ročně. U spotřeby písku a štěrku je odhadován čtyřnásobný nárůst na 1,04 miliard m³ ročně. Vláda pro toto období žádá o investice v hodnotě 42 miliard euro. 4 miliardy eur ročně znamená třikrát větší nárůst, než jaká je současná úroveň investic. První fáze strategie pro léta 2010-2015 zahrnuje investice do modernizace již existujících výrobních kapacit, druhá, nákladnější fáze v letech 2015-2020 pak předpokládá výstavbu nových provozů. Ministerstvo předpokládá, že tento rozvojový program by měl být financován výrobci stavebních materiálů (ze 60%), na zbytek by měly být využity půjčky.

Vzhledem ke stavu ruské infrastruktury a stavebnictví jako celku zde můžeme očekávat významný rozvoj. Nabízí se řada zajímavých investičních a podnikatelských příležitostí a to i v případě, že by se realizovala pouze malá část plánovaných projektů. Je pouze otázkou, zdali těchto příležitostí budou  využívat i české společnosti.

foto:

About Petr Kvíčala