Kazachstán – základní informace.

Velikost Kazachstánu je 2.724.900 km², z toho 1,7 % je tvořeno vodními plochami. Počet obyvatel je 15,82 milionů. Hustota zalidnění je 5,9 obyvatel na km². Hlavní město Kazachstánu je Astana (681 500 obyvatel). Původní […]

Velikost Kazachstánu je 2.724.900 km², z toho 1,7 % je tvořeno vodními plochami.

Počet obyvatel je 15,82 milionů.

Hustota zalidnění je 5,9 obyvatel na km².

Hlavní město Kazachstánu je Astana (681 500 obyvatel). Původní ruský název města byl Akmolinsk, který si za základ vzal kazašské slovo Akmola, které v překladu znamená „bílý hrob“. V roce 1961 přejmenováno na Celinograd. Nový název byl inspirován v dobovém vytváření a obdělávání celin, tedy přeorávání stepí, v této oblasti. V roce 1993 byl název již kazašsky změněn na Akmola a posléze v roce 1998 na Astana, což v kazašském jazyce jednoduše znamená „hlavní město“.

Do roku 1997 byla hlavním městem Almaty, která vznikla jako obranná pevnost zvaná Zailijskoe (Заилийское), v roce 1867 přejmenovaná na Věrný (Верное), opětovně přejmenováno v roce 1921 na Alma-Ata a naposledy v roce 1993 na Almaty.

Kazachstán je devátou největší zemí světa a to za Ruskem, Čínou, USA, Argentinou, Brazílií, Kanadou, Indií a Austrálií . Teritoriálně je větší než polovina celé Evropské unie a je 34 krát větší než Česká republika. Skládá ze 14 oblastí, 84 měst, 159 rajónů, 241 osad a 2024 aulových (vesnických) okruhů. Sousedí s Čínou, Kyrgizstánem, Turkmenistánem , Uzbekistánem a Ruskou federací.

Státní jazyk je kazachština. Ve státních organizacích a v orgánech místní samosprávy se rovněž oficiálně používá ruština.

Měna je tenge. 1 tenge = 100 tyinů. Tato měna byla zavedena 15. listopadu 1993.

Klima Kazachstánu je kontinentální. Průměrná teplota v lednu je mezi -19°C až -4°C, v červenci 19°C až 26°C. Nejnižší teploty mohou být až -45°C, nejvyšší 30°C.

V Kazachstáně je 8500 řek. Celková délka řek převyšuje 1000 km. Největší jsou Ural, Emba, Syrdarja, Irtyš, Išim, Tobol, Sarysu, Ču.

Je zde také 48 000 jezer o celkové ploše 45 000 km². Část z nich je sladkovodních, část z nich obsahuje slanou vodu. Je zde více než 4 000 různých přehrad a vodních nádrží. Součástí Kazachstánu je také severovýchodní okraj Kaspického moře. Délka břehu činí 2340 km. Ke Kazachstánu dále spadá severní část Aralského jezera. Mezi nejznámější jezera patří také unikátní jezero Balchaš, jehož polovina je sladkovodní a druhá polovina je slaná. Další známá jezera jsou Zajsan, Alakol, Tengiz, Seletyteniz, Sasykkol, Kušmurun, Markakol a Ulken-karoj.

26 % Kazachstánu tvoří step, 44 % jsou pouště (167 milionů hektarů) a 14 % polopouště. Lesní porost je na 21 miliónech hektarů. Nejznámější pouští Kazachstánu je Kyzyl Kum, což v překladu znamená „rudé písky“. Nachází se na hranicích s Uzbekistánem a je jedenáctou největší pouští světa. Část Kazachstánu jsou také hory a velehory. Na severovýchodě je Altaj jehož nejvyšší hora Bělucha se nachází v Ruské federaci a měří 4 506 m. Jižně je pohoří Tarbagataj s nejvyšší horou Tastau (2 992 m). Dále pak Džungarský Alatau s nejvyšší horou Besbakan (4 463 m). Na jihovýchodě je na hranicích Kazachstánu pohoří Ťan Šan („Nebeské hory“). Zde je nejvyšší hora Kazachstánu Chan Tengri, tedy „Vládce duchů“, která měří 7010 m. Je to druhá nejvyšší hora celého Ťan Šanu.

V Kazachstánu je možné najít 155 druhů savců, 480 druhů ptáků a 150 druhů ryb. Uvádí se, že zde je 250 druhů léčivých rostlin, včetně jedinečné Artemisia cina Berg ex Poljak, která údajně  v jiném místě světa neroste.

Ve středověku Kazachstánem vedla Hedvábná cesta a vniklo zde několik významných center obchodu a kultury. Ve 13. století do Kazachstánu vpadnul Čingischán. V 16. Století zde vznikl Kazašský chanát, který v 17. století podlehl nájezdu Džungarů. Součástí Ruského impéria se Kazachstán stal v roce 1846. V souvislosti s tím do Kazachstánu začal mířit proud kolonistů, především ruských a ukrajinských rolníků. Jejich počet stoupal, postupně převýšil počet Kazachů a následovaly národnostní nepokoje, konkrétně  napadání těchto kolonistů kazašským obyvatelstvem (1916). Situace vyvrcholila masakry z obou stran. Přibližně 300 000 Kazachů následně uteklo do hor a do Číny. Pod kontrolu bolševiků se Kazachstán dostal v roce 1919. V roce 1920 byla založena autonomní republika a v roce 1936 vznikla Kazašská sovětská socialistická republika. Za hladomoru  v letech 1920-1921 zde zemřelo přibližně milion lidí. V průběhu stalinského období ve zdejších stepních pracovních táborech také končila řada nepohodlných. Do Kazachstánu byly přesídleny celé národy (například Krymští Tataři). Původně tajná kosmická základna Bajkonur vznikla v roce 1955. Na Semipalatinském polygonu v současném Kazachstáně byly v SSSR poprvé vyzkoušeny jaderné zbraně. Nezávislost Kazachstán vyhlásil v roce 1991. Z patnácti nástupnických států SSSR vyhlásil Kazachstán nezávislost jako poslední a v tom samém roce se okamžitě stal členem Společenství nezávislých států. V těchto dobách se v Kazachstánu také odehrávaly národnostní nepokoje spojené s napadáním příslušníků ruského etnika. Nepokoje nakonec vedly k masovému odchodu ruského obyvatelstva. V současnosti Kazachstán spolu s Ruskem a Běloruskem vytvořil celní unii, kterou exportéři potřebují brát v úvahu v souvislosti s měnícími se předpisy.

Pro antropology je Kazachstán velice zajímavou a pestrou zemí. V Kazachstánu žije 131 národností. Znalosti jednotlivých etnik, příslušnosti k jednotlivým skupinám, znalosti zvyklostí, tradic, chování a rovněž klanových oborových provázaností jsou však zcela zásadní také pro efektivní obchodní působení v této oblasti.

foto: Martin Solli

About Petr Kvíčala