Ruské, Ukrajinské a Běloruské strojírenství v krizovém roce.

Rusko Podíl strojírenství je v průmyslové struktuře Ruska přibližně 18-20 %, na Ukrajině je to 12% (2008) a v Bělorusku 23%. V Německu se jedná o 53,6 %, Japonsku 51,5 % a v […]

Rusko

Podíl strojírenství je v průmyslové struktuře Ruska přibližně 18-20 %, na Ukrajině je to 12% (2008) a v Bělorusku 23%. V Německu se jedná o 53,6 %, Japonsku 51,5 % a v Číně 35,2 %. V post-sovětských státech se jedná o poměrně nízkou úroveň tohoto podílu.

Krizový rok se v ruském strojírenství nejprve projevil pádem, nicméně koncem roku bylo možné pozorovat optimističtější tendence. V období leden až březen činil pokles přibližně 60 %. V oblasti výroby rypadel se jednalo o 92 % oproti stejnému období v roce 2008. U Vozidel městské hromadné dopravy, kombajnů, traktorů a fréz se jednalo o pokles 63-68 %.

V říjnu 2009 růst průmyslové výroby již dosáhl 80 % stejného období předchozího roku. Pokles poptávky na zařízení v oblasti ropného a plynárenského průmyslu však v tomto oboru vyústil na úroveň výroby 66,7 % (ve srovnání s obdobím leden-říjen roku 2008). U elektronických, optických přístrojů se jednalo o 65 %. U elektrických zařízení 65 %, transportní zařízení a vybavení  58,9 %. Společnost „ASM-Holding“ uvádí, že v průběhu prvních deseti měsíců roku 2009 se výroba osobních automobilů snížila na 60,4 % ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku.

Za příčinu je uváděn nedostatek volných finančních prostředků ve finančním sektoru, pokles celkové poptávky v období krize a rovněž slabá poptávka po domácím zboží.

Antikrizová opatření v hodnotě 760 miliard rublů nedokázala dostatečně obnovit poptávku po domácí produkci. Opatření administrativního rázu však přispěla ke snížení dovozu zahraničního produkce na 27 % úrovně roku 2008. Navzdory těmto opatřením však v Rusku stále panují názory, že podpora domácí produkce je příliš malá. I přes podporu domácí produkce totiž dává celá řada ruských společností přednost zahraničním výrobkům. Podle údajů výrobců zařízení a techniky v oblasti nafta-plyn se až 70 % finančních prostředků vynakládá na nákup zahraniční produkce.

Ukrajina

Úvodem musím poukázat na to, že strojírenství Ukrajiny se vesměs exportně orientuje na Rusko. V roce 2009 se krize v období leden-březen projevila propadem o 54,6 % ve srovnání se stejným obdobím v  roce 2008. V průběhu druhého a třetího kvartálu byl podle ukrajinského Goskomstatu zaznamenán mírný nárůst, který však skončil ve třetím kvartálu. V listopadu byl propad oproti říjnu 2,5 % a v porovnání s listopadem roku 2008 to bylo méně o 12,6 %. Největší pád byl v oblasti strojírenství na Ukrajině zaznamenán ve výrobě traktorů, osobních automobilů, nákladních automobilů a autobusů. V těchto oblastech se jednalo o pád až o 80 %. Nejmenší pád byl v oblasti transformátorů a nákladních vagonů, kde se propad pohyboval mezi 27 a 35 %.

Bělorusko

Jak ukazují údaje Belstatu, v roce 2009 se ve srovnání s rokem 2008 projevil pád o 25,7 %. V prvních třech kvartálech byl propad v automobilovém průmyslu 43,9 %, ve výrobě traktorů a jiné zemědělské techniky 18 % a v oblasti obráběcích strojů 25,7 %. Výroba přístrojů však v Bělorusku zaznamenala růst o 5,1 %.

Ve čtvrtém kvartálu se situace nezměnila a výsledkem je celoroční propad (ve srovnání s rokem 2008). V oblasti automobilů o 56,4 %, autobusů o 31,1 %, traktorů o 30,4 %. Zajímavé je, že výroba vysokozdvižných jeřábů zaznamenala nárůst o 67,9 % více než v roce 2008 a výroba nákladních vagonů stoupla v porovnání s rokem 2008 o 34,4 %.

Nicméně musím poznamenat, že i když se zdá, že propad je v Bělorusku nižší než v Rusku a na Ukrajině,  v Bělorusku se poměrně významně zvýšila úroveň skladových zásob právě v oblasti strojírenských výrobků.

Problémem Ruského, Ukrajinského a Běloruského strojírenství je katastrofální opotřebovanost zařízení sloužícího v výrobě. Tento problém jsem zde již popisoval v článku „Obráběcí stroje a zařízení v Ruské federaci“. V Rusku je v současnosti zapotřebí přibližně 700 000 kusů obráběcích zařízení. Situace se  zařízením na Ukrajině a v Bělorusku je stejně špatná jako v Rusku. Obnova vyžaduje velmi významné investice.  Zde se ukazují investiční příležitosti. Kromě toho je zde zapotřebí významného zvýšení důvěry v domácí produkci. Vlivem kvality domácí produkce spotřebitelé více důvěřují zahraničním výrobkům. Tato skutečnost je ovšem velmi příznivá pro exportéry.

Zdroje: Belstat, Rosstat, Goskomstat Ukrainy, Strojtech, Equipnet

About Petr Kvíčala